Už měsíc jen online. Rub i líc výuky na dálku

Od pondělí 20. dubna by měli mít do školy přístup studenti posledních ročníků kvůli závěrečným pracím a zkouškám. V tom, jak budou letos probíhat státní zkoušky a jak se budou testovat ostatní studenti, však zatím není úplně jasno.

„Řešíme, jak to udělat s online testy, aby zkoušení bylo transparentní. Už u kombinovaného studia jsem zápočty několikrát zkoušel realizovat tak, že je studenti psali online ze svých domovů, ale zpravidla se to moc neosvědčilo,“ naznačil prorektor Kocourek potenciální problémy testování přes e-learning. „Nemůžeme spoléhat na to, že mají všichni studenti doma rychlé internetové připojení, které jim umožní online přenos obrazu a zvuku.“

»Když maily nestačí, voláme si«

Nad současnou situací nejásají vyučující na fakultě strojní. Velkou část předmětů jde jen velmi obtížně vyučovat po internetu. Týká se to i termodynamiky, kterou vyučuje Magda Vestfálová z katedry energetických zařízení. „Termodynamika patří do skupiny inženýrských předmětů. Na naučení je toho v nich velice málo. Je potřeba je pochopit. A toho pochopení se nedá docílit na dálku,“ shrnuje Magda Vestfálová svoji aktuální zkušenost s distanční výukou.

„Studentů, kteří chtějí termodynamiku opravdu pochopit, je mi velice líto. Protože ti, co se snaží, tak trpí. Komunikuji s nimi na dálku alespoň pomocí mailů. A když to nejde a na dané téma si vyměníme už pátý mail, napíšu jim, ať mi zavolají. Oba se pak díváme do stejných papírů a mluvíme o tom. Ale dost dobře to nejde,“ posteskla si doktorka Vestfálová.

Mechatronici s nahráváním přednášek začínali

Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií patří k průkopníkům streamování přednášek a jejich ukládání na univerzitní e-learningový portál. Aktivity rozběhla Klára Císařová se svým kolektivem nadšenců už před více než deseti lety. Pod tíhou nové situace se nyní fakulta snaží rozšířit e-learningové nástroje a například v rámci virtuálních cvičení přiblížit i práci na přístrojích, se kterými by jinak studenti běžně pracovali v rámci živé výuky.

Na obrazovce počítače děkana fakulty Zdeňka Plívy právě ubíhá desetiminutové instruktážní video určené studentům třetího ročníku fakulty strojní, kteří se v rámci předmětu mají naučit základy analogové i číslicové elektroniky. V detailním záběru hraje hlavní roli D/A převodník připojený na další moduly. V danou chvíli převádí číslicovou kombinaci na analogové napětí a výsledek je zobrazen na multimetru.

Studenti tedy mohou vypracovat protokol z měření vybraných úloh alespoň touto formou ze svých domovů. Dole na obrazovce vidí také tvář děkana Zdeňka Plívy, který studentům předvádí úlohu krok za krokem. „Když například nastavím číslicovou kombinaci 7F hexadecimálně, D/A převodník v daném nastavení +/- 5 voltů má na výstupu analogovou hodnotu velmi blízkou nule,“ popisuje děkan Plíva v instruktážním videu.

Video pomůže, ale knoflík nenahradí

„Teď, když nemohou být studenti přítomni ve škole, připravujeme alespoň videonávody na cvičení. Studenti by si to sice měli prakticky vyzkoušet a zjistit, jak přístroj funguje, ale jinou cestu v tuto chvíli nemáme,“ zhodnotil děkan Plíva.

Lubomír Slavík z fakulty mechatroniky vyučuje ovládání elektrických přístrojů. I když mají jeho studenti v e-learningovém portále přístup ke „slajdům“ všech přednášek a dostali videonávody, není si jistý, zda se mohou naučit ovládání přístrojů takto virtuálně. „Mám vyloženě praktický předmět a současná situace je velmi nešťastná. Myslím, že se studenti naučí ovládání přístrojů, jako například osciloskopu, frekvenčního analyzátoru nebo měřičů napětí a proudu jen tak, že si k tomu sednou a kroutí knoflíky. Poslal jsem sice studentům instruktážní videa, ale dokud si to sami nevyzkouší, nemá to ten správný efekt,“ domnívá se Luboš Slavík.

Laboratoře studentům chybí

„Je to velmi individuální. Někteří pedagogové jsou suverénní a virtuální komunikaci se studenty zvládají lépe, někteří jsou ze současného stavu nešťastní a maximálně poskytnou své přednášky na e-learning,“ zmínila proděkanka fakulty textilní Jindra Porkertová. „Na druhou stranu, podobné je to i se studenty. Část z nich vzorně komunikuje, jiní nekomunikují vůbec, přestože mají e-learning plný úkolů, které mají plnit,“ doplnila proděkanka.

Pedagogové fakulty textilní se především potýkají s tím, jak odučit technologické předměty, u nichž je nutné, aby student na laboratorním nebo průmyslovém vybavení přímo pracoval. „U některých předmětů jako je zkoušení textilií mohou mít sice studenti videa nebo vzorové příklady, stejně ale musejí laboratoří projít, aby viděli, jak vše funguje,“ uvedla proděkanka Porkertová.

Až to bude možné, studenti denního studia projdou alespoň cvičeními, která jsou připravená pro "dálkaře". Například, místo série měření provedou jen jedno.

„Současná výuka mi nevadí. Jako dálkový student jsem na tuto formu zvyklá. Dokončuji diplomovou práci a má vedoucí je se mnou ve spojení. Z její strany mám velkou podporu. Praktické testování už bude od pondělí možné a věřím, že časový skluz doženu,“ řekla studentka druhého ročníku navazujícího studia na fakultě textilní Iveta Harcubová.

Patrně bude formou videokonference skládat zkoušku z předmětu speciální technologie a měření v oděvní výrobě u profesora Zdeňka Kůse.

»Počítač nezastoupí reakce studentů«

Bohemista Václav Lábus učí v tomto semestru na katedře českého jazyka a literatury fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické tři různé předměty. Využívá fakultní e-learningový portál.

„Google Classroom nebo Skype osobně nevyhledávám. Mimo jiné proto, že mám doma špatné připojení. E-learningový portál ale nabízí spoustu možností. Dá se připravit celá databanka materiálů pro studenty. Jakmile je člověk jednou zpracuje, jsou tam navždy a dají se kdykoli znovu použít," hodnotí Václav Lábus. Příprava materiálů včetně řešení je jen podle něj velmi náročná na čas. "I proto, že jako vyučující nemám okamžitou zpětnou vazbu, měl bych už raději zase přímou výuku,“ uvedl doktor Lábus.

Adam Pluhař