Děkan Fakulty strojní TU Dresden Michael Beckmann, jeden z ředitelů Institute of Lightweight Engineering and Polymer Technology TU Dresden Maik Gude a ředitel Internationales Hochschulinstitut Zittau při drážďanské univerzitě Thorsten Claus a další hosté se minulý týden setkali s rektorem Miroslavem Brzezinou a děkany našich technických fakult Petrem Lenfeldem a Zdeňkem Plívou. V diskuzi hledali průniky vědecko-výzkumných aktivit, ve kterých by bylo možné navázat další možnou spolupráci.
Technická univerzita v Liberci s TU Dresden spolupracuje již řadu let, pro německé partnery není liberecká univerzita nováčkem, nová jsou ovšem témata možné spolupráce, která si žádá doba.
„Češi i Němci máme několik společných témat. Je to především přechod z energie získávané z uhlí na jiné alternativní zdroje. Je samozřejmě otázkou diskuze, jaké to mají být a v jakém poměru. Dalším společným tématem je, jak dát výrobkům přidanou hodnotu, aby naše závody nebyly jen manufakturami, kde se montují díly,“ řekl na setkání ve čtvrtek 10. září děkan Fakulty strojní TU Dresden Michael Beckmann.
Maik Gude z institutu zaměřeného na lehké konstrukční materiály a polymery hovořil podrobněji o jednom z konkrétních témat, a to o lehkých konstrukcích pro vozy vlaků nebo metra, které TU Dresden vyvíjí v rámci clustru Rail Air.
„Vlaky jsou hlučné, těžké, s jejich provozem a údržbou je spojená celá řada dalších nákladů a starostí. Pokud se nám to podaří změnit, mohly by v budoucnu hrát mnohem zásadnější roli v dopravě, samozřejmě nejen v Německu,“ uvedl profesor Gude.
„Kompozity pro lehčené konstrukce se tu zabýváme především na fakultě strojní a v této oblasti určitě rádi propojíme naše síly,“ reagoval rektor Miroslav Brzezina.
„Nejde jen o drážní vozy a kompozity. Obecně hledáme možnosti, jak využít i jiné materiály, například aluminium, hybridní materiály i materiály vzešlé z recyklace v high-tech aplikacích, které odpovídají důrazu na udržitelnost a konkurenceschopnost. Automotive je už nasycen, proto se nyní soustředíme na vývoj lehkých vozidel pro dráhu, kde vidíme velký potenciál,“ dodal Maik Gude z Institute of Lightweight Engineering and Polymer Technology TU Dresden.
Čeští i němečtí akademici se shodli na tom, že rozvíjet další oblasti spolupráce bude nejlepší po malých krůčcích. „Velké projekty si žádají velké finance, což je administrativně náročné. Propojme například naše doktorandy, pracujme na společných menších úkolech, které je možné financovat z rozpočtu školy a tak se postupně můžeme dopracovat k dalším větším projektům,“ shrnul děkan Beckmann.
„Německé univerzity jsou pro nás vítaným partnerem, díky dostupným vzdálenostem je možné být v intenzivnějším kontaktu, samozřejmě mimo čas pandemie koronaviru. I proto jsem si už ve volebním programu stanovil a nyní jako rektor podporuji navazování kontaktů a spolupráce s evropskými a především středoevropskými partnery,“ dodává k tomu rektor Brzezina.
Návštěva z TU Dresden a její žitavské pobočky přijela jen tři týdny poté, co naši školu v doprovodu českého premiéra navštívil předseda saské vlády Michael Kretschmer, který na TUL jednal o možné spolupráci saských institucí a Technické univerzity v Liberci v oblasti vědy a výzkumu. Psali jsme o tom zde.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Americký velvyslanec vysoce ocenil výzkum na TUL
Tkané struktury pro balistickou ochranu, nanovlákna, autonomní vozidlo nebo vodíkové technologie. Americký velvyslanec v České republice Nicholas Merrick s manželkou Leslie a zástupkyní kulturního atašé Monicou Davis se při návštěvě Technické...
Kniha mezi designem a uměním: dva pohledy, jeden čtenářský zážitek
Jak vzniká kniha od prvního nápadu po finální vazbu? A proč má smysl věnovat úsilí papíru v době obrazovek? O svůj pohled na knihu se v libereckém kulturně-kreativním a komunitním centru Linserka podělily s posluchači grafická designérka Sára...
Ústavný súd SR využívá chatbota z TUL
Před časem zásadně proměnil vyhledávání v databázi judikatur českého ústavního soudu, teď zamířil za hranice. Unikátního chatbota od univerzitního spin-offu nanotrix.ai od vývojového týmu docenta Petra Červy z fakulty mechatroniky nově využívá i...