Odborníky ze čtrnácti zemí celého světa propojila Mezinárodní konference o teorii strojů a mechanismů, jejímž hostitelem byla potřinácté Fakulta strojní Technické univerzity v Liberci (FS). Konference pořádaná ve čtyřletých cyklech má jednu z vůbec nejdelších historií a značné renomé. Přispívá k rozvoji oboru.
ICoTMM, jak zní zkratka anglického názvu konference, se na FS konala ve dnech 7. – 9. září. Loni její uspořádání znemožnila nemoc covid a pandemie vlastně poznamenala i letošní organizaci. Konference se uskutečnila v hybridní formě. Částečně prezenčně a částečně online. Po síti hovořila většina zahraničních odborníků.
„Osobní kontakt je k nezaplacení, na úrovni příspěvků se ale online forma nijak negativně neprojevila,“ řekl předseda organizačního výboru Jaroslav Beran z pořádající FS.
Specialisté ze Slovenska, Polska, Německa, Francie, Holandska, Brazílie, Číny, USA či Japonska odprezentovali třicet šest příspěvků. Vyměňovali si poznatky o vibracích a hluku ve strojích, mechanismech textilních strojů z obecného i aplikačního hlediska, řídicích a monitorovacích systémech strojů či přesnosti a spolehlivosti strojů a mechanismů. Ale i informace o mechatronice nebo biomechanice.
Úvodní přednášku měl italský profesor Marco Ceccarelli z University of Rome, někdejší prezident Mezinárodní federace pro teorii strojů a mechanismů (IFToMM). V úterý online hovořil o historických aspektech vzniku federace, jejím vývoji a aktivitách. Z jeho úst také zazněly náměty pro další rozvoj a fungování organizace.
Textilní stroje i robotické obrábění
Vědci z TUL měli celou řadu příspěvků. Hned několik odborníků ve svých prezentacích řešilo problematiku textilních strojů a tkací techniky. Například vedoucí Katedry textilních a jednoúčelových strojů FS Martin Bílek představil v přednášce Modální vlastnosti brdového listu tkacího stroje teoretický výzkum katedry v oblasti aplikované mechaniky.
Josef Žák ze stejné katedry ve své přednášce hovořil o tom, jak s kolegy z VÚTS Liberec modernizovali klíčovou část tkacího stroje – bidlen. Díky tomuto vylepšení může být bidlen z klasického tkalcovského stavu použit na moderním tkacím stroji pro výrobu těžkých 3D tkanin.
K podnětným vystoupením patřila i přednáška Petra Žabky, jenž se ve svém výzkumu věnuje vývoji strojů na výrobu nanovláken. Představil analýzu procesu rotace příze, tak zvané balónování, na textilním stroji při vzniku vícenásobného balónu.
Teorii strojů a mechanismů výrazně rozšiřuje robotika. Vědci proto věnují stále větší pozornost nekonvenčním výrobním metodám. Představují alternativní cesty k řešení širokého spektra výrobních procesů. Jednou z takových cest – využití angulárního průmyslového robotu v procesu třískového obrábění – se na FS zabývají doktoři Marie Stará a Ondřej Matúšek. V přednášce představili technické řešení obráběcího pracoviště na praktickém příkladu frézování formy difuzoru chladiče pro studentskou formuli. „Robotické obrábění nabízí oproti stávajícím způsobům třískového obrábění mnohem větší flexibilitu a především pracovní dosah, zejména při usazení robotu na pojezdové ústrojí,“ uvedla mimo jiné doktorka Stará.
Podle předsedy organizačního výboru profesora Berana přispívá konference k rozvoji oboru. Příspěvky naznačují, jakými směry se ve výzkumu ubírá svět. Samotný obor se stále rozšiřuje, proniká do něj mechatronika, biomechanika a robotika. „Na konferenci můžeme porovnat své výsledky s výsledky, kterých dosahují kolegové v zahraničí,“ dodal profesor Beran.
Připomněl, že se stále intenzivněji uplatňují pokročilé technologie. Výrazně se také posunul i materiálový výzkum a nové netradiční materiály ovlivňují konstrukce strojů. A stále se hledají nová témata a aplikace i v navazujících oborech, které zahrnují problematiku mechanismu a strojů.
Konference se konala pod záštitou IFToMM, České společnosti pro mechaniku a VUTS Liberec.
Konferenční příspěvky vyšly ve sborníku v knižní sérii Springer Mechanismy a strojní věda.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Na cestě za titulem v češtině – jazykový kurz vzbudil velký zájem
Popáté v řadě jsme otevřeli roční přípravný kurz, v němž desítky zahraničních studentů ovládnou český jazyk natolik, aby zvládli studium na naší univerzitě. O kurz, který pořádá Centrum celoživotního vzdělávání Fakulty přírodovědně-humanitní a...
Dvě naše vědkyně jsou v prestižní soutěži Falling Walls Lab
Hned dvě naše mladé vědkyně se dostaly do patnáctičlenného výběru českého kola mezinárodní soutěže Falling Walls Lab. Pavlína Konopáčová i Karolína Morávková působí v univerzitním Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CXI...
Univerzitní sbory pomohly obnovit varhany nebo Křišťálový chrám
Univerzitní sbory Aurea Rosa U3V a Bohemia Chór FP TUL pod vedením sbormistryně Jany Konvalinkové opět prokázaly, že hudba dokáže nejen těšit, ale i aktivně pomáhat. Během jarních a letních měsíců uspořádaly sérii koncertů, jejichž výtěžky...
