Co je úlohou rektora a jakým směrem by měl vést univerzitu? Kandidáti na rektora prezentovali své volební programy

Rektor, partner pro zaměstnance

Podle Miroslava Brzeziny, který je současným rektorem TUL, je hlavním cílem univerzity a rektora jako jejího šéfa vést studenty a zaměstnance ke kritickému myšlení a kreativitě.

„A co považuji za nejdůležitější, a to v dnešní době hodně chybí, to je důraz na dodržování etických zásad,“ řekl včera auditoriu Miroslav Brzezina a dodal, že: „Rektor má především vycházet se zaměstnanci. Proto jsem vždy otevřeně jednal s odbory o kolektivní smlouvě, stále rozšiřujeme systém benefitů pro zaměstnance a od září jsme zřídili na univerzitě funkci ombudsmana.“

K tématu zaměstnanců zmínil také podporu pro mladé rodiče vracející se do práce po mateřské a rodičovské dovolené.

„Máme nastaveny podmínky, které to rodičům umožňují, musíme je ale více propagovat,“ řekl rektor a kandidát na rektora Miroslav Brzezina.

Na úvod své prezentace představil úspěchy svého dosavadního mandátu: zřízení sociálního fondu, zaměstnání dvou pracovníků na řízení kvality, zavedení vnitřních grantů na podporu základního výzkumu, spuštění transformace vysokoškolského podniku na centrum pro transfer technologií.

„Ze svého volebního programu jsem splnil mnohé. Studijní agendu už máme skoro celou v elektronické podobě včetně elektronické žádosti studentů. Z digitalizace nám chybí už jen elektronické potvrzení o studiu, na kterém pracujeme. Také jsem snížil poplatek za překročení standardní doby studia a o třetím zápisu zkoušky nově rozhodují děkani, ne už rektor,“ jmenoval dále docent Brzezina.

V oblasti studia je podle něj zásadní zaměřit se na studijní neúspěšnost v prvních ročnících. „Nyní pracujeme na monitorování předčasného ukončování studia, na základě výsledků rozhodneme, co se s tím dá dělat,“ řekl. Stejně tak je podle něj důležité zaměřit se na tzv. „mrtvé duše“.

Ve své prezentaci hovořil také o administrativě. K ní směřovaly rovněž dotazy z publika.

„Za mého působení se žádná nadbytečná administrativa nevytvářela, naopak postupnou digitalizací administrativní zátěž snižujeme,“ řekl a dodal: „Na začátku nového roku chceme spustit nový systém spisové služby, který by nám také umožnil zavést elektronický oběh dokumentů.“

Rektor Brzezina dále jmenoval výstavbu a rekonstrukce, které jsou rozpracované a které by chtěl v dalším funkčním období dokončit. Jedná se o dostavbu budovy E2, kde by vzniklo sídlo ekonomické fakulty a mediatéky, stavbu první zelené budovy v Liberci, kterou má být laboratoř katedry energetických zařízení, komplexní rekonstrukci tělocvičen na Harcově či parkovací dům.

Parkovací dům

V otázce parkovacího domu se kandidáti neshodnou.

„Parkovací dům je jednou z priorit, město musí nejprve změnit územní plán, což by mělo být příští rok. Naše stavební plány jsou totiž závislé na tom, kde lidé, kteří v těch budovách budou sídlit, zaparkují. Bez dostatečného počtu parkovacích míst nové stavby neprojdou. Máme ovšem záložní plán vybudování parkovacích míst jinde na našich pozemcích,“ uvedl Miroslav Brzezina.

Profesor Šedlbauer považuje myšlenku parkovacího domu za chybnou. „Z několika důvodů. Proces změny územního plánu byl zahájen už před mnoha lety, ale nebylo to posvěceno, protože se ke změně sešla negativní stanoviska dotčených orgánů. Druhý důvod je financování. Město, které se k tomu zavázalo, je dlouhodobě v situaci, že do podobně velkých investic se pouštět nemůže. A univerzita to sama neufinancuje,“ řekl Josef Šedlbauer. Parkování v kampusu by řešil zavedením parkovacích zón pro zaměstnance a podporou cyklomobility.

Budoucnost výzkumného ústavu CxI

Rozdílné názory mají kandidáti na rektora také v otázce fungování univerzitního výzkumného ústavu CxI, na který padla otázka z pléna.

„CxI má velký výzkumný potenciál a vidím ho jako příležitost, ale chybí mi tam provázanost výzkumu a výuky charakteristická pro univerzitu. Potřebujeme potenciál pro výuku podstatně lépe využít. Jako rektor bych otevřel širší debatu také dotčených fakult o tom, jak sem dostat nové studijní program, nové studenty a nové projekty. Nabízí se například oblast ochrany životního prostředí, na které jsou už na CxI kapacity,“ řekl profesor Šedlbauer.

Miroslav Brzezina oponoval: „CxI bylo založeno za účelem výzkumné a vědecké činnosti a zatím ze strany ústavu nepřišel požadavek na to, že by se jeho lidé chtěli zapojit do výuky. Také nemám zprávu od děkanů, že by potřebovali zajistit výuku lidmi z CxI. Je potřeba zdůraznit, že pokud budou lidé z CxI učit, musí se také říci, kdo na fakultách učit nebude, protože prostředky na vzdělávání jsou jenom jedny,“ řekl rektor a dodal: „Jedno z možných řešení budoucnosti CxI je změnit ho na univerzitní ústav přístrojové techniky.“

Univerzita apolitická vs. angažovaná

Rozkol mezi kandidáty panuje i v otázce apolitičnosti univerzity.

„Apolitičnost univerzit dávaná ostentativně najevo je tak trochu nesmysl. Univerzita je založena na hodnotách jako otevřenost nebo kritické myšlení. To jsou hodnoty, které musíme hájit ve veřejném prostoru, což je přirozeně politický postoj. Zároveň je univerzita plná lidí, kteří se veřejně angažují, a to je v pořádku,“ řekl profesor Šedlbauer a dodal: „To, co univerzita musí udržet, je nezávislost na moci, nepodléhat a nepodbízet se moci.“

„Člověk se mění a mění i názory, stejně tak rektor. V jednom však zůstanu konzistentní: Budu se vždy zasazovat o to, aby univerzita byla důsledně apolitická, ale vždy otevřená každému, kdo s ní má dobré úmysly,“ řekl k tomuto bodu docent Brzezina.

Jaká je největší hrozba pro univerzitu?

„Velká výzva nás čeká tak za tři čtyři roky, kdy budeme znovu hodnoceni podle metodiky 17+, a je proto potřeba intenzivně pracovat, aby se naše vědecko-výzkumné výsledky a hodnocení v této oblasti udržely nebo zlepšily. Jako velkou hrozbu a problém vnímám dodržování etických zásad,“ zareagoval na tuto otázku z publika Miroslav Brzezina.

„Největší hrozba je provinčnost myšlení a ambicí. Pokud dokážeme spolupracovat v rámci univerzity, pokud dokážeme přicházet s novými myšlenkami, nápady a přitahovat studenty, věřím, že jsme schopni ustát prostředí českých vysokých škol, a nejen českých,“ zněla odpověď Josefa Šedlbauera.

Předseda Akademického senátu TUL Jan Berki závěrem prezentace kandidátů informoval, že senát přistoupí k volbám svého kandidáta na rektora v úterý 12. října 2021 od 9.00 hodin v zasedací místnosti v suterénu budovy IC. Volba, stejně jako všechna zasedání akademického senátu, je veřejná.

Teze volebního programu a životopisy obou kandidátů na rektora TUL najdete na webu Akademického senátu TUL.

Radek Pirkl