Kandidáti na děkana fakulty strojní představili své vize

IMG_9758.JPG
Kandidáti na děkana Fakulty strojní TUL předstoupili před akademiky. Foto: Adam Pluhař, TUL

Potřeba zhodnotit životaschopnost výzkumných programů i snaha hledat špičkové studenty v zahraničí. I tyto vize zazněly během představení kandidátů na post nového děkana Fakulty strojní TUL.

O funkci děkana se uchází prof. Ing. Karel Fraňa, Ph.D., současný proděkan pro vnější a zahraniční vztahy, a doc. Ing. Jaromír Moravec, Ph.D., nynější vedoucí katedry strojírenské technologie.

Úternímu představní kandidátů přihlíželi jak akademici v aule, tak účastníci online konference.

Na základě losu představil své vize jako první Jaromír Moravec. Rád by navázal na vše pozitivní, co se na fakultě podařilo vybudovat. Prostor pro zlepšení ale vidí. „Jsme nejstarší fakulta univerzity s téměř sedmdesátiletou historií, co se podílela na směřování univerzity. Zároveň jsme i fakultou, která je svojí historií ovlivněna a někdy se jen obtížně vymaňujeme ze zavedených stereotypů. Právě zde vidím úkol pro budoucí vedení. Je potřeba fakultu připravit na to, aby byla schopná na základě svých tradičních hodnot a poctivé inženýrské práce reflektovat nové směry ve vědě a výzkumu a také v průmyslu,“ pronesl kandidát Jaromír Moravec.

V oblasti vzdělávání spatřuje největší problém v nízkém počtu studentů. Fakulta má sice velmi dobrou propagaci studia na středních školách, veletrzích nebo sociálních sítích, které by měly pomoci tento trend změnit, přesto počet studentů stagnuje. Kandidát by se proto rád zasadil o pozitivní motivaci studentů, kterou považuje za nejefektivnější reklamu pro fakultu. „Nadhled, lidský přístup a snaha srozumitelně vysvětlit probíranou látku dokážou kolikrát zázraky.“

V otázce přilákání kvalitních studentů podle něj skýtají velké možnosti postsovětské republiky. V této souvislosti by chtěl podporovat aktivity Centra dalšího vzdělávání při TUL, které pro zahraniční studenty hlavně ze slovanských zemí organizuje jazykové kurzy.

Docent Moravec také upozornil na nízkou úspěšnost studia. Tady by rád podpořil pozici tutorů, kteří pomáhají studentům prvního ročníku v orientaci ve studiu. Zprostředkovali by zpětnou vazbu od studentů. „Vidím to jako jeden z nástrojů, který by mohl pomoci zlepšit úspěšnost studia právě v prvních ročnících,“ upozornil Jaromír Moravec.

Pokud se stane děkanem, má v úmyslu ve spolupráci s garanty studijních programů zhodnotit kvalitu a provést revizi studijních programů s ohledem na aktuální výzvy průmyslové praxe i na nové směry vědy a výzkumu.

Rád by také fakultu víc otevřel odborné i laické veřejnosti. Jeho vizí je nabízet pravidelný cyklus popularizačních přednášek odborníků z praxe, zejména z řad absolventů, kteří pracují na zajímavých pozicích. „Myslím, že by to byla velmi dobrá zpětná vazba pro fakultu a také velice dobrý marketingový nástroj směrem k veřejnosti a našim potenciálním studentům. Tady bych byl rád, kdyby se pravidelného přednáškového cyklu v budoucnu účastnili i pracovníci naší fakulty a aby populárně vědeckou formou pravidelně představili to, čeho se podařilo dosáhnout na naší fakultě.“

Přestože se daří zvyšovat počty výjezdů doktorandů i akademiků na zahraniční stáže, nepodařilo se podle Jaromíra Moravce z výjezdů vytěžit odpovídající množství dlouhodobější spolupráce ve vědě a výzkumu. Týká se to například společných publikací, podaných mezinárodních projektů nebo hostování zahraničních anglicky mluvících profesorů. „Chci se zasadit o to, aby se v rámci výjezdů doktorandů na daná pracoviště krátkodobě vydali i jejich školitelé, kteří se pokusí o nastartování spolupráce, případně o její rozšíření. Stejně to vidím i v případě výjezdu akademiků.“

Docent Moravec by se jako děkan také zaměřil na zatraktivnění doktorandských studijních programů tak, aby byly zajímavé i pro absolventy z dalších univerzit. A to včetně zahraničních. Prohloubil by se tak mezinárodní rozměr doktorského studia.

V oblasti vědy a výzkumu by hledal cestu, jak podpořit intenzivnější orientaci výzkumných programů, nebo jejich částí, na základní výzkum. „Do budoucna je důležité, abychom byli schopni řešit celý řetězec výzkumné činnosti: základní - předaplikační - aplikační výzkum, případně recyklace.“

Životopis kandidáta Jaromíra Moravce a jeho volební program.

 

Kandidát na děkana Karel Fraňa v úvodu zmínil, že fakulta musí zůstat uznávanou strojní fakultou v rámci České republiky. Zároveň ale musí být respektovanou fakultou v rámci evropského vzdělávání a mezinárodní institucí ve výzkumu, vývoji a inovaci. A tohoto respektu dosáhne především aktivní spoluprací se zahraničními institucemi, členstvím v mezinárodních platformách a univerzitních pracovních skupinách, publikační činností a intenzivní mezinárodní výměnou.

Při představení svých vizí zdůraznil potřebu získat a udržet špičkové studenty ochotné studovat obtížné obory. A ty by rád získával nejen z českého, ale i ze zahraničního prostředí. „Jsme připraveni se otevřít mezinárodní konkurenci, jsme schopni nabídnout studium v anglickém jazyce. Máme velkou zkušenost s vedením odborné výuky v cizím jazyce, s vedením závěrečných prací zahraničních studentů. Tyto zkušenosti je ale třeba efektivně využít v následujícím období k růstu fakulty,“ uvedl kandidát na děkana Karel Fraňa.

Také on si uvědomuje, že je zapotřebí zvýšit počty studentů ve všech úrovních studia. K oslovování potenciálních studentů chce zapojit všechny informační kanály a zejména sociální sítě. „Rád bych se především zaměřil na oslovení budoucích studentů v zemích, které mají určitou jazykovou příbuznost k českému jazyku.“

Podle kandidáta Frani je k udržení kvalitních studijních programů zapotřebí udržovat všechny dílčí obory studia na fakultě. Jsou totiž navzájem propojeny.

Rád by zavedl každoroční společná setkání vedení fakulty a studentů v bakalářských a magisterských studijních programech. Studenti by se tak mohli vyjádřit přímo k dění na fakultě.

Pokud by se stal děkanem, hodlá profesor Fraňa vystupovat na domácích a zahraničních setkáních a při dalších příležitostech, kde může šířit povědomí o fakultě strojní a jejích činnostech. Za důležité považuje také navazování a upevňování spolupráce s dalšími institucemi v České republice.

Pokud bude zvolen, chce se zasadit o napojení na uznávané zahraniční vzdělávací a výzkumné instituce a spolupracovat s nimi. Povede to k rozvoji kateder, studijních programů a vědeckých a výzkumných aktivit. „Získáme mezinárodní rozměr výzkumu a vývoje. Sousedíme se Spolkovou republikou Německo, a ta bude výrazně podporovat Svobodný stát Sasko a Brandenbursko. Tam míří miliardy v podobě vědecké infrastruktury. Pro nás se nabízí skvělá možnost zahájit spolupráci s giganty jako je Frauenhofer Institut. Ten například založil výzkumné instituce v Žitavě, je velmi aktivní v Görlitz a v Drážďanech,“ zmínil Karel Fraňa.

Vystupování fakulty a komunikace s vnějším prostředím musí být podle kandidáta Frani nejen intenzivnější, ale s ohledem na větší počet kateder i ucelenější. Řešení spatřuje ve vytvoření ucelenějších celků z více pracovišť pro specifické účely jednání a zapojení do vzdělávacích a vědeckých akcí, projektů a spolupráce.

Chce také více podporovat mladé začínající vědce. „Nesmí zůstat osamoceni. Je pro ně těžké se dostat do vědeckých týmů. Chci vytvářet podmínky pro vstup mladých vědců do mezinárodních studentských a vědeckých organizací a platforem. Počítám s vědeckými misemi. Mladí vědci by mohli navštěvovat  významné vědecké instituce podobně, jako to dělá vedení fakulty. Díky tomu by snáz rozvíjeli svoji vědeckou a výzkumnou činnost,“ domnívá se profesor Fraňa.

Životopis kandidáta Karla Frani a jeho volební program.

K volbě kandidáta na funkci děkana přistoupí senátoři ve středu 27. října 2021 na řádném zasedání senátu. Uskuteční se od 13.00 v zasedací místnosti IC TUL (suterén).+ Pokud kandidáta rektor jmenuje děkanem, povede fakultu od 1. února 2022 do 31. ledna 2026.

Nynější děkan fakulty strojní prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld vede fakultu od 1. února 2014. Děkanem je již druhé funkční období.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 392