Stovkám ukrajinských dětí dávají zapomenout na stres z útěku před válkou studenti i pedagogové Technické univerzity v Liberci. O předškoláky i teenagery se starají v dětském koutku zřízeném při Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině. Rodiče tam stojí dlouhé fronty na vyřízení potřebných formalit pro pobyt v České republice.
Naši studenti také v asistenčním centru pomáhají s triáží u vstupu nebo tlumočí. Pomáhají i v dalších dětských zařízeních v kraji. A jako dobrovolníci působí i na jiných místech v celé zemi.
Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) zajišťuje kromě administrativních úkonů, registrace či zdravotních prohlídek i ubytování. Rodiče dětí v centru při krajském úřadu tráví i několik hodin. „Na začátku jsme měli v koutku třeba i dvacet dětí najednou. Teď už tak pět nebo deset, každý den se to velmi liší. Míváme tu děti od jednoho roku až po teenagery. Liší se i doba, jak jsou tu děti dlouho. Jednu holčičku jsem tu měla několik hodin v pátek a pak i v sobotu až do večera,“ líčí Eva Volfová, studentka čtvrtého ročníku Učitelství pro 1. stupeň Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP).
Eva je jednou z dobrovolnic ze seznamu vytvořeného pro potřeby KACPU. Seznam čítá přibližně šedesát jmen, do hlídání jsou nyní aktivně zapojeny na tři desítky studentů. V dětském koutku se pravidelně střídají. Docházejí na ranní nebo odpolední směny včetně víkendů. „Neumím ukrajinsky, první týden jsem proto vyráběla slovník. S dětmi jsme hádali, co česká a ukrajinská slova znamenají. S dětmi komunikuji i za pomoci obrázků se základními frázemi a fonetickou výslovností, které jsme vyrobili. V koutku taky hodně kreslíme nebo skládáme puzzle. Děti mají k dispozici mnoho hraček, od plyšáků přes Lego až po odrážedla,“ říká Eva.
Podle ní je na dětech znát, že utíkají před válkou a prožily stres. „Evidentní je to na starších dětech. Tak od deseti let výš. Vidím, jak jsou zamlklé, mají prázdné smutné výrazy. U malých dětí je to zas jak na houpačce. Vidí hračky a jsou strašně rády, ale za pět minut přijdou a rozpláčou se. Ptají se mě třeba, kdy přijde táta. Je to někdy opravdu náročné.“
»Bojím se, že dobrovolníků začne ubývat«
Eva v centru při krajském úřadě pomáhá třetím týdnem. Zapojila se tedy krátce poté, co ruská vojska vpadla na Ukrajinu. Už nyní se obává toho, že se vzrůstající únavou a klesající solidaritou s uprchlíky bude dobrovolníků ubývat. To i přesto, že se vedení fakulty snaží studenty v dobrovolnické činnosti podpořit, stejně jako tomu bylo při zvládání pandemie koronaviru, a dobrovolnickou činnost jim započítává do povinné praxe. „Myslím, že studentů bude ubývat také kvůli nutné přípravě do školy nebo před blížícími se zkouškami. Mám z toho obavy, ta pomoc tu bude potřeba dlouho.“
Do centra docházejí také studentky FP původem z Ukrajiny, u nichž odpadá jazyková bariéra. Pomáhají ale i pedagogové.
„Máme ustálenou partu dobrovolníků, kteří do koutku chodí dvakrát až třikrát týdně. Studenti z našeho seznamu ale pomáhají i jinde, pokud si je nějaká organizace vyžádá. Například ve Středisku ekologické výchovy Střevlík, kam byly převezeny děti z dětského domova na Ukrajině. Během víkendu je náš student a studentka z Ekonomické fakulty vzali na výlet do zoo. Oslovila nás také příspěvková organizace Kontakt, která je pověřená koordinací volnočasových aktivit dětí. Posíláme studentům požadavek a oni se pak organizaci s pomocí sami nabízejí,“ říká proděkanka FP Zuzana Pechová.
Studenti FP dávají ukrajinským dětem zapomenout na prožité útrapy také v Domě dětí a mládeže Větrník. „Studentky a studenti pedagogických oborů naší fakulty se pomoci při aktivním trávení volného času ukrajinských dětí zhostili velmi aktivně. V Domě dětí a mládeže Větrník pomáhají vést sportovní aktivity ve spolupráci se zaměstnanci. Za jejich dobrovolnickou práci jim patří velké poděkování,“ říká Dana Kasperová koordinátorka této pomoci z katedry pedagogiky a psychologie FP.
„Velmi si vážíme jakékoliv podpory našich studentů ukrajinským dětem v existenčně těžké situaci,“ dodává proděkanka Zuzana Pechová. Případní zájemci z TUL o dobrovolnickou práci se mohou zaregistrovat do online formuláře:
Studenti také kontrolují zdravotní stav
V krajském asistenčním centru pravidelně pomáhají s triáží u vstupu studenti Fakulty zdravotnických studií TUL. Příchozím měří teplotu a pokud mají podezření, zavedou člověka k lékařskému vyšetření, případně během něj asistují. Návštěvníkům také rozdávají roušky, registrace nebo radí. Podobnou práci vykonávali před nemocnicemi během koronavirové epidemie.
Do pomoci se studenti FZS zapojili už od 3. března. „Naši studenti se začali aktivně ozývat a sami se zapisují do interaktivního seznamu. Prozatím byl požadavek na dvousměnný provoz po dvou studentech denně včetně víkendu. Střídají se tam studentky a studenti zejména druhých a také třetích ročníků,“ uvedla za FZS Tereza Murdychová.
Rovněž studentům FZS je pomoc započítána do praxe nebo jsou omluveni z výuky. Do pomoci pro KACPU je zapojeno několik desítek studentů FZS. „U vstupu jsme vždy dva. Směna nám trvá šest hodin, chodíme buď ráno, nebo odpoledne. Tento týden jsem byl už čtyřikrát, ale každý týden to není stejné. Na časech se domlouváme se spolužáky,“ popisuje své působení v KACPU student druhého ročníku obor zdravotnické záchranářství Marek Kocourek.
„Denně přichází čtyři sta až pět set lidí. S angličtinou tu moc nepochodíme, základní ukrajinské výrazy už ale umíme,“ doplňuje kolegyně triážního tandemu z FZS Hana Schauerová.
Pomáhá i tlumočnický tým z TUL
Se zvládáním uprchlické krize pomáhají i dobrovolníci z jiných fakult naší univerzity. Z popudu zaměstnance Fakulty strojní Jaroslava Kovalenka, jenž pochází z Ukrajiny, vznikl na univerzitě tým překladatelů z ukrajinštiny. Zapojeni jsou do něj studenti a pedagogové napříč všemi fakultami. Jedná se přibližně o deset překladatelů. Tlumočníci jsou stále velmi potřební, v KACPU tlumočí i Jaroslav. „Je vidět, že jsou ti lidé ve stresu. Nyní mnohem víc než na začátku. Počet lidí sice klesá, ale přicházejí z míst, která už téměř neexistují. Ti lidé jsou pořád na cestě, je to pro ně neuvěřitelně těžká situace. Procedura navíc trvá několik hodin,“ říká Jaroslav Kovalenko z katedry výrobních systémů a automatizace FS.
Studentů a pedagogů, kteří pomáhají zvládat uprchlickou krizi je celá řada. Fakulty ale jejich činnost nijak neevidují. „Vím například o našem studentovi, který pomáhal s Českou maltézskou mládeží na ukrajinsko-slovenské hranici ve Vyšném Nemeckém nebo o kolegovi, který jako dobrovolník pomáhá o víkendech na pražském hlavním nádraží,“ dává příklad dobrovolnické pomoci děkan Fakulty umění a architektury Osamu Okamura.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
FUA 30 – od velkého třesku po Suchtova vnoučata
Fakulta umění a architektury TUL zakončila slavnostním večerem rok oslav třiceti let své existence, osmdesátin zakladatele FUA Jiřího Suchomela a sta let od narození architekta Karla Hubáčka. Nadělila si ročenku věnovanou uplynulým 30 letům. A...
Barvy a materiály nových škodovek určuje naše absolventka
Vybrat a sladit ty správné barvy, materiály a struktury, které budou vnímat, a jichž se budou dotýkat posádky nových škodovek, je práce týmu, který ve Škodě Auto vede naše absolventka Kateřina Vránová. Tým designu Color, Material and Finish (CMF)...
Kurz napověděl, jak vyučovat a zaujmout Generaci Z
Jsou znalci svých oborů, ale na vysoké škole vyučují krátce nebo nemají pedagogické vzdělání. Zejména pro tyto vyučující připravila TUL speciální kurz. Přináší vzájemnou inspiraci a otvírá cestu k tomu, jak zaujmout současnou generaci studentů.
