Rektor TUL Zdeněk Kůs odpověděl na otázky internetové verze Hospodářských novin IHNED.cz s otázkami k reformě VŠ a Týdnu neklidu. Přinášíme interview v celé verzi.
1) Má se platit školné na VŠ? V jaké formě? Jaké jsou klady a zápory návrhů ministerstva školství, které se týkají školného?
Otázka školného není vůbec jednoduchá. Uvědomme si, že dnes zhruba 15 procent vysokoškoláků již dávno školné platí, protože studují na soukromých vysokých školách. Nezanedbatelné procento studentů veřejných vysokých škol platí také poplatek za překročení doby studia, protože studují o více než jeden rok déle, než je standardní doba studia. Obojí výše zmíněné se pohybuje v mnohem vyšších částkách, než je uvažované školné.
Především: vybírání školného by nemělo být pro veřejné vysoké školy povinností, aby se nestalo překážkou bránící pobytu studenta na vysoké škole z finančních důvodů. Myslím také , že řada škol by školné vůbec nevybírala, a to zejména na těch oborech, které jsou z pohledu naší země velmi potřebné, jako jsou přírodovědné a technické obory a na které je celkem malý zájem uchazečů. Také by - a to je obecnější otázka - z pohledu školného a příspěvku státem dnes poskytovaného na studium veřejných vysokým školám - měl zůstat rozdíl mezi školami soukromými a veřejnými. Jinými slovy, tento příspěvek by měl zůstat i nadále pouze pro veřejné vysoké školy.
2) Jsou dle Vás návrhem zákona o VŠ přímo ohroženy akademické svobody (autonomie VŠ)? Hrozí politizace vysokých škol?
Věcný návrh zákona definuje Radu vysoké školy, jejíž kompetence jsou zcela odlišné od stávající Správní rady vysoké školy. Dnešní Správní rada v podstatě rozhoduje o jediném, a to je nabytí či pozbytí nemovitého majetku. Pokud použiji extrémní příklad, může zabránit tomu, aby například rektor UK prodal Karolinum. Nově zaváděná Rada vysoké školy by ale vlastně mohla školu nejen kontrolovat, ale do značné míry i řídit či měnit její vedení, tedy i osobu rektora. Vzhledem ke způsobu jmenování Rady by tak vedení vysokých škol mohlo být přímo závislé třeba na výsledku komunálních či jiných voleb a o autonomii vysoké školy by potom vůbec nebylo možno mluvit.
3) Jaké změny v legislativě VŠ jsou podle vás vlastně potřeba?
Stávající zákon o vysokých školách je zhruba patnáct let starý. Dosti zásadní změny jsou potřeba, ať už cestou rozsáhlé novely stávajícího zákona či zákonem novým. Z mnoha problematických rysů stávajícího zákona jen několik:
Za těch patnáct let se mnoho změnilo například na způsobu financování vysokých škol, které dnes přichází z mnoha různých zdrojů. Dnešní způsob financování škol je z roku na rok. Zavedení kontraktového financování na několik let dopředu by bylo jistě přínosem z hlediska strategického plánování vysoké školy. Změny jistě potřebuje způsob předkládání akreditačních materiálů, který neúměrně zatěžuje školy i Akreditační komisi. Akreditace celých vědních oblastí na delší období by byla velmi užitečná. Stávající zákon také velmi špatně řeší pravomoci a odpovědnosti vedení školy ve vztahu k fakultám a studentům.
Zapsala: J. Kočárková
Další články v rubrice
Dostane Liberec nový kostel vytištěný z betonu?
Evangelický kostel na náměstí Českých bratří v Liberci zbourali komunisté v 70. letech minulého století, nyní by se mohl svatostánek na původní místo vrátit. Tentokrát ale v moderní podobě a celý vytištěný z betonu. Koncepční návrh připravil...
»Pazoury« zvítězily v soutěži o nejlepší start-up naší univerzity
Start-up Pazoury, který vyvíjí speciální prémiové rukavice pro běžkaře, se stal vítězem jedenáctého ročníku univerzitní soutěže Start-up TUL. Na druhém místě skončila Mamaya – služba, která chce nabízet udržitelný a k životnímu prostředí šetrný...
Kus »Smaragdového ostrova« je nově i na TUL
Velvyslanec Irska v ČR Alan Gibbons slavnostně otevřel nové oddělení irské literatury v univerzitní knihovně. Ambasáda se na pořízení knih pro Irish Corner – Irský koutek – finančně podílela a chce tak prakticky podpořit nový studijní program...
