Zoo v Liberci a v Barceloně začnou díky TUL a evropským penězům recyklovat vodu a výrazně šetřit zdroje

Základem nového řešení bude konstruovaný (umělý) mokřad, který vznikne v podmáčené roklince vedle výběhu levhartů. Do mokřadu bude svedena znečištěná voda z bazénů zvířat v horní části zahrady, kterou obývají žirafy, tapíři, zebry nebo samice slona. Umělý mokřad kombinuje procesy koagulační filtrace a biologického čištění v přirozeném biofilmu a s výjimkou zimy poskytuje vysokou účinnost při odstraňování organického i dusíkatého znečištění.

Voda pro napájení zvířat navíc projde ultrafiltrací za pomoci ekologických imobilizovaných bioinhibičních nanočástic zinku s antimikrobiálními vlastnostmi, které bude obsahovat matrice ultrafiltrační membrány. O zbytkové mikrobiální čištění se postará ultrafialové záření. Ultrafiltrace bude mít kapacitu 20–50 m3/den. Celkový průtok vody v cirkulačním systému se bude pohybovat mezi 50–100 m3/den.

„Umělé mokřady a kořenové čistírny se pro čištění odpadních vod ve vhodných lokalitách používají po mnoho let. Inovativnost řešení – mimo jiné koncept cirkulárního hospodaření s vodou – spočívá v tom, že se nakombinují známá řešení a poprvé se použijí v podmínkách zoologické zahrady,“ říká Petr Kvapil, výkonný ředitel společnosti Photon Water, jež se spolu s TUL podílela na návrhu technologie. „Během doby trvání projektu budeme zajišťovat technologický dozor provozu a monitoring, autorský dozor pak opět ve spolupráci s Photon Water. Celý systém musí být méně náročný na obsluhu, aby vše zvládli zaměstnanci zoo a systém fungoval i po skončení projektu,“ doplňuje Tomáš Lederer.

Liberecká zoo plánuje postupně s vodou pracovat v celém areálu. „Už nyní uvažujeme o tom, že bychom mohli do tohoto nového systému napojit další výběhy. Aktuálně máme hotovou studii a pracujeme na projektové dokumentaci na rekonstrukci pavilonu i výběhu žiraf, který téměř zdvojnásobí svou současnou velikost. Vznikne v něm další poměrně velká plocha na napájení zvířat a i tu bychom rádi do tohoto unikátního vodohospodářského systému zapojili. Zároveň bychom do budoucna chtěli začít více využívat i dešťovou vodu, například na pravidelnou zálivku rostlin v areálu zahrady,“ přibližuje nejbližší vize ředitel liberecké zoo David Nejedlo.

Liberecký projekt pomůže i vyprahlé Barceloně

Obrovský problém s vodou trápí i Zoo Barcelona, jež se rozkládá v Parc de la Ciutadella na ploše 14 hektarů. Zahrada je tedy stejně velká jako liberecká zoo. „Barcelonská zoo projevila o pomoc s vyřešením znovuvyužívání vody velký zájem. Problém s nedostatkem vody je tam obrovský. Instalace tam díky teplému počasí poběží již přes zimu a obdobný systém začne fungovat už na jaře,“ uvádí Tomáš Lederer.

Kruhový systém hospodaření s vodou v zahradě španělské metropole bude menší. Půjde zatím o pilotní projekt u dvou výběhů, který ověří správnost konceptu. Systém denně pročistí 4 m3. Klíčovou součástí tamního kruhového konceptu hospodaření s vodou budou inovativní vylepšené mokřady budované s vertikálním průtokem (stojící kolony s náplní jsou provzdušňované a protékané vertikálně). Zoologická zahrada v první fázi ušetří asi 5% své roční spotřeby, což je přibližně 2000 metrů krychlových. Vodu by tamní chovatelé použili jako užitkovou pro závlahy nebo čištění výběhů.

Na realizaci opatření v barcelonské zoo bude TUL spolupracovat nejen s městskou organizací, pod kterou zahrada spadá, ale i s Fundació Solidaritat UB – Universitat de Barcelona a Universitat de Girona.

Adam Pluhař