Nový lab informované architektury zkoumá adaptivní fasády nebo dřevěné konstrukce v éře digitálního designu

Informovaná architektura nekráčí tradičními vyšlapanými cestami a vyžaduje notný kus odvahy i vizionářství. Podobný styl je blízký i architektu Saffarianovi. Narodil se v Íránu, později studoval v USA, Holandsku i v České republice. Ve Vídni se stal žákem světoznámé architektky Zahy Hadid, posléze několik let působil v jejím londýnském ateliéru na pozici předního designéra. Široce světově rozkročená je i jeho stopa ve stavebních realizacích. V Miami se podílel na rezidenčním mrakodrapu s exoticky zakřiveným skeletem nazvaným One Thousand Museum, jenž sestává z 5 tisíc kusů betonu vyztuženého skelnými vlákny. Hrdý je i na most Danjiang v tchajwanské metropoli Tchaj-pej.

Od praxe k výzkumu se architekt Saffarian dostal na Ústavu stavebních konstrukcí a konstrukčního designu (ITKE) na Univerzitě ve Stuttgartu. V Německu se zabýval tím, jak přimět fasády, aby uměly reagovat na měnící se klima. Podstatou klima-adaptivních fasád je, že se natáčejí tak, aby budovu chránily před přehříváním. I tyto fasády musejí samozřejmě plnit i estetickou funkci. A právě tohle je jeden ze směrů, na který se Laboratoř informované architektury zaměřuje. „Zkoumáme adaptivní elastické systémy, neboli poddajné mechanismy, které mají potenciál výrazně snížit mechanickou složitost obvyklých kinetických prvků. Zároveň umí poskytnout širokou škálu složitých, ale účinných pohybů, které jsou pravděpodobně vhodnější pro navrhování architektonických plášťů volných tvarů, mohou fungovat ekonomičtěji a jsou odolnější vůči vlivům prostředí,“ popisuje Saman Saffarian.

Důraz na ekologii

Výzkum v Laboratoři informované architektury klade také důraz na ekologii. Stavebnictví a jeho archaické konstrukční a výrobní procesy jsou zodpovědné až za 38 % celkových globálních emisí oxidu uhličitého. V době globálních změn klimatu a technologických, ekonomických a společenských výzev by však měla být potřeba technologicky vyspělé, ekologicky šetrné a provozně inteligentní architektury samozřejmostí. V tomto kontextu je dřevo přírodním a vysoce udržitelným materiálem, který navíc nabízí širokou škálu možností pro výstavbu komplexních konstrukčních potřeb.

„V rámci výzkumného zaměření Digitální dřevo zkoumáme nové metody využití dřeva jako jednoho z nejstarších stavebních materiálů na planetě. Prostřednictvím materiálových prototypů a demonstrátorů v měřítku 1:1 zkoumáme návrhové strategie pro složité geometrické formy a vhodné výrobní techniky,“ říká vedoucí nového labu a dodává: „Chceme pochopit a následně využít kvalitativní vlastnosti materiálů na bázi dřeva jako jsou dýha, dřevěné kompozity, ratan nebo CLT. Projekt se řídí vědecko-architektonickou metodikou se zaměřením na digitálně informovaný návrh a výrobní strategie,“ přibližuje architekt Saffarian další ze směrů výzkumu Laboratoře informované architektury.

Lab cílí na zájemce o studium v navazujícím stupni studia oboru architektura a urbanismus. Architekt Saffarian věří, že témata budou přitažlivá nejen pro stávající studenty FUA, ale že přilákají i uchazeče o magisterské studium z jiných škol a regionů. A podle architekta Saffariana zájem o výzkumnou práci v tomto oboru roste: „Evidujeme každým rokem větší zájem o naše témata.“

Adam Pluhař