V letošním již dvacátém prvním ročníku Ceny inovace roku bodovala i nanovlákenná membrána vyvinutá na naší univerzitě. Bronzovou Cenu inovace roku 2016 (cena "Za účast v soutěži“ ) převzali dnes v Praze Roman Knížek z katedry hodnocení textilií Fakulty textilní TUL, který unikátní membránu vyvinul a Lukáš Heřmanský, jednatel firmy NANOMEMBRANE, která nanomembránu vyrábí. Díky nové technologii v laminování na tkaninu vykazuje membrána skvělé vlastnosti, jako jsou větruodolnost, vysoká paropropustnost a hydrostatická odolnost.
Roman Knížek první generaci unikátní membrány vyvinul ještě jako student Fakulty textilní TUL v rámci své diplomové práce pod vedením profesora Oldřicha Jirsáka. Druhá generace této membrány byla předmětem jeho doktorské práce. Nepromokavý oděv vybavený touto membránou získal loni cenu Zlatý Idet v kategorii Vojenská a bezpečnostní logistika a služby.
Nanovlákenná membrána díky své unikátní nanovlákenné struktuře s průměrem vláken do 150 nm má o 25 % více pórů více než jiné mikroporézní membrány. Vykazuje tak bezkonkurenční vlastnosti: především extrémně vysokou paropropustnost, neboli schopnost odvádět tělesnou vlhkost od pokožky člověka do vnějšího prostředí. Zmíněná paropropustnost se klasifikuje hodnotou RET a čím je nižší, tím je látka prodyšnější. Už když je RET 6, jde o velmi dobrou prodyšnost. Liberecký vynález ji má mnohonásobně nižší. „Nejlepší tkanina firmy Gore-Tex má hodnotu paropropustnosti tři. Nám se podařilo u membrány nalaminované na tkaninu dosáhnout hodnoty jedna. To je skvělá hodnota, která při aktivním sportu pomůže snížit pocení. To vítají i profesionálové pohybující se v extrémních podmínkách,“ říká Roman Knížek. Dodává, že navíc je membrána stoprocentně větruodolná a hydrostatická odolnost může být vyšší než 30 000 mm+.
Na letošní ceně inovace byla oceněna již třetí generace této unikátní membrány. Ta podle Romana Knížka vyznačuje podstatně větší stálostí parametrů a komfortní vlastnosti si zachová minimálně po třicet pracích cyklů.
Nanovlákennou membránu s průměrem vláken pod 150 nm už vyrábí svitavská společnost NANOMEMBRANE. „Každou sérii zde pečlivě testujeme a firmám, které šijí obleky, nabízíme produkt, který vydrží náročné zkoušky, včetně 24hodinového pracího cyklu,“ konstatuje Lukáš Heřmanský s tím, že obleky s touto unikátní membránou jsou už na trhu. Veškerá výroba probíhá v České republice a produkty jsou chráněny řadou patentů a užitných vzorů.
„Roman Knížek dosáhl ve své diplomové a následně dizertační práci výsledku, jaký by se dal spíše očekávat po několikaleté intenzivní a úspěšné práci vědeckého a výzkumného týmu. Původně skromné zadání diplomové práce samostatně rozšiřoval a vytyčil si cíl vyvinout a průmyslově realizovat nový materiál překonávající svými vlastnostmi vše, co je dosud v daném oboru známé. Využil přitom nejen nejnovějších poznatků v textilním oboru, ale také nového materiálu - nanovlákenných vrstev –, jehož technologií se textilní fakulta v několika posledních letech zabývá. Ve své práci prokázal skvělou invenci, neuvěřitelnou vytrvalost i organizační schopnosti,“ ocenil Knížkův úspěch uznávaný odborník v oblasti nanotechnologií Oldřich Jirsák.
„Vážím si podmínek, které Technická univerzita v Liberci vytváří pro studenty, kteří se chtějí aktivně zapojit do vědecké práce. Na mém úspěchu se určitě podílí i spolupráce s vynikajícími odborníky na fakultě textilní. Věřím, že budu mít šanci tuto spolupráci dále prohlubovat,“ řekl po převzetí ceny Roman Knížek, který se fakultě textilní věnuje výzkumu v oblasti komfortu textilií a také na toto téma přednáší.
J. Kočárková
Foto: Radek Pirkl a archiv AIP
Další články v rubrice
Profesor Jiří Kryštůfek zemřel
Na Fakultě textilní TUL působil od roku 1960, tehdejší režim mu však akademickou kariéru na 20 let přerušil. Byl uznávanou autoritou v oblasti textilní chemie a barvířství s téměř sedmdesátiletou praxí.
Naši nejstarší fakultu povede další čtyři roky opět Jaromír Moravec
Fakultní senát mu dal při středeční volbě silný mandát, když jako jediný kandidát na děkana Fakulty strojní TUL získal 15 hlasů ze 17.
Sdílej vědu! ukázalo, že komunikace výzkumu má šmrnc, dopad i smysl
Jak mluvit o vědě tak, aby jí lidé rozuměli, chtěli ji sledovat – a možná ji i podpořit? Právě to řešili vědci, marketéři i propagátoři vědy na akci Sdílej vědu!, kterou hostil Ústav pro nanomateriály, pokročilé technolgie a inovace CXI TUL. Osm...