V letošním již dvacátém prvním ročníku Ceny inovace roku bodovala i nanovlákenná membrána vyvinutá na naší univerzitě. Bronzovou Cenu inovace roku 2016 (cena "Za účast v soutěži“ ) převzali dnes v Praze Roman Knížek z katedry hodnocení textilií Fakulty textilní TUL, který unikátní membránu vyvinul a Lukáš Heřmanský, jednatel firmy NANOMEMBRANE, která nanomembránu vyrábí. Díky nové technologii v laminování na tkaninu vykazuje membrána skvělé vlastnosti, jako jsou větruodolnost, vysoká paropropustnost a hydrostatická odolnost.
Roman Knížek první generaci unikátní membrány vyvinul ještě jako student Fakulty textilní TUL v rámci své diplomové práce pod vedením profesora Oldřicha Jirsáka. Druhá generace této membrány byla předmětem jeho doktorské práce. Nepromokavý oděv vybavený touto membránou získal loni cenu Zlatý Idet v kategorii Vojenská a bezpečnostní logistika a služby.
Nanovlákenná membrána díky své unikátní nanovlákenné struktuře s průměrem vláken do 150 nm má o 25 % více pórů více než jiné mikroporézní membrány. Vykazuje tak bezkonkurenční vlastnosti: především extrémně vysokou paropropustnost, neboli schopnost odvádět tělesnou vlhkost od pokožky člověka do vnějšího prostředí. Zmíněná paropropustnost se klasifikuje hodnotou RET a čím je nižší, tím je látka prodyšnější. Už když je RET 6, jde o velmi dobrou prodyšnost. Liberecký vynález ji má mnohonásobně nižší. „Nejlepší tkanina firmy Gore-Tex má hodnotu paropropustnosti tři. Nám se podařilo u membrány nalaminované na tkaninu dosáhnout hodnoty jedna. To je skvělá hodnota, která při aktivním sportu pomůže snížit pocení. To vítají i profesionálové pohybující se v extrémních podmínkách,“ říká Roman Knížek. Dodává, že navíc je membrána stoprocentně větruodolná a hydrostatická odolnost může být vyšší než 30 000 mm+.
Na letošní ceně inovace byla oceněna již třetí generace této unikátní membrány. Ta podle Romana Knížka vyznačuje podstatně větší stálostí parametrů a komfortní vlastnosti si zachová minimálně po třicet pracích cyklů.
Nanovlákennou membránu s průměrem vláken pod 150 nm už vyrábí svitavská společnost NANOMEMBRANE. „Každou sérii zde pečlivě testujeme a firmám, které šijí obleky, nabízíme produkt, který vydrží náročné zkoušky, včetně 24hodinového pracího cyklu,“ konstatuje Lukáš Heřmanský s tím, že obleky s touto unikátní membránou jsou už na trhu. Veškerá výroba probíhá v České republice a produkty jsou chráněny řadou patentů a užitných vzorů.
„Roman Knížek dosáhl ve své diplomové a následně dizertační práci výsledku, jaký by se dal spíše očekávat po několikaleté intenzivní a úspěšné práci vědeckého a výzkumného týmu. Původně skromné zadání diplomové práce samostatně rozšiřoval a vytyčil si cíl vyvinout a průmyslově realizovat nový materiál překonávající svými vlastnostmi vše, co je dosud v daném oboru známé. Využil přitom nejen nejnovějších poznatků v textilním oboru, ale také nového materiálu - nanovlákenných vrstev –, jehož technologií se textilní fakulta v několika posledních letech zabývá. Ve své práci prokázal skvělou invenci, neuvěřitelnou vytrvalost i organizační schopnosti,“ ocenil Knížkův úspěch uznávaný odborník v oblasti nanotechnologií Oldřich Jirsák.
„Vážím si podmínek, které Technická univerzita v Liberci vytváří pro studenty, kteří se chtějí aktivně zapojit do vědecké práce. Na mém úspěchu se určitě podílí i spolupráce s vynikajícími odborníky na fakultě textilní. Věřím, že budu mít šanci tuto spolupráci dále prohlubovat,“ řekl po převzetí ceny Roman Knížek, který se fakultě textilní věnuje výzkumu v oblasti komfortu textilií a také na toto téma přednáší.
J. Kočárková
Foto: Radek Pirkl a archiv AIP
Další články v rubrice
Pavoučí hedvábí i skleněná tkanina. Kompozity na TUL propojily pět zemí
Pavoučí hedvábí, odpadní biomasa nebo skleněná tkanina v epoxidové pryskyřici. Různé materiály, jeden společný jmenovatel: kompozity. Právě ty spojily účastníky první Letní školy kompozitů na Fakultě textilní TUL. Do Liberce přijeli studenti,...
Kniha mezi designem a uměním: dva pohledy, jeden čtenářský zážitek
Jak vzniká kniha od prvního nápadu po finální vazbu? A proč má smysl věnovat úsilí papíru v době obrazovek? O svůj pohled na knihu se v libereckém kulturně-kreativním a komunitním centru Linserka podělily s posluchači grafická designérka Sára...
Renesanční zvon má svůj digitální otisk. Je zřejmě nejprozkoumanějším v Česku
Váží přes 1,2 tuny, přežil čtyři století a teď se stal jedním z nejdetailněji zkoumaných kostelních zvonů u nás. Mezioborový tým pedagogů a studentů Technické univerzity v Liberci Jana Koprnického, Adama Kábrta, Radka Boháče a Lubomíra Slavíka...