Fakulta zdravotnických studií s hlubokým zármutkem oznamuje, že ve věku 86 let zemřel významný chirurg, spoluzakladatel Ústavu zdravotnických studií TUL a dlouholetý spolupracovník ÚZS prof. MUDr. Miloš Hájek, DrSc.
Profesor Miloš Hájek byl dlouholetou výraznou postavou lékařské společnosti. Úspěšně vedl několik klinik a oddělení a přispěl k vybudování moderní české školy hrudní chirurgie. Od roku 1956 doposud působil v oboru chirurgie jako vědecký pracovník, primář, přednosta, akademický pracovník pro vzdělávání lékařů a nelékařů. Byl členem mnoha vědeckých českých i zahraničních společností. V letech 2011–2012 vykonával funkci viceprezidenta Mezinárodní chirurgické společnosti (ISS). Působil jako šéfredaktor časopisu „Rozhledy v chirurgii“.
Své schopnosti a zkušenosti věnoval i Technické univerzitě v Liberci. Jeho jméno je spojeno se založením vysokoškolského Ústavu zdravotnických studií v prosinci 2004 jako samostatné jednotky při Technické univerzitě v Liberci a se zajištěním odborného týmu akademických pracovníků ústavu. Byl prvním ředitelem Ústavu, učil zde předměty chirurgie a vybrané kapitoly pro techniky. Přednášel na odborných konferencích a v pedagogické činnosti pokračoval až do letošního roku na Fakultě zdravotnických studií. Jeho podíl na rozvoji Technické univerzity v Liberci ocenil rektor Zdeněk Kůs v roce 2013 udělením pamětní medaile TUL.
„Rozšířit nabídku Technické univerzity v Liberci o zdravotnický program jsem považoval za velmi užitečné a rád jsem se zapojil do jeho rozjezdu. Důležité bylo, že se nám povedlo sehnat tým lékařů – profesorů a docentů, kteří vytvořili základ vědecko-pedagogického týmu pro tento ústav. Společnost potřebuje vzdělané sestry. Sestry si uvědomují nutnost dalšího vzdělání, což mimo jiné odráží i velký zájem o kombinovanou formu studia programu Ošetřovatelství – Všeobecná sestra. Každé vzdělání člověka posunuje výš, vzdělanější nejen lépe vykonávají odbornou činnost, ale také lépe komunikují s lékaři, pacienty i jejich blízkými,“ řekl tehdy profesor Hájek redakci T-UNI.
I přes svůj věk, svým rozvážným nadhledem, klidem a životním postojem, působil nejen na studenty, ale i na celé své okolí. Jeho moudrá slova vycházela z mnohaleté lékařské praxe a životních zkušeností. Bylo nám ctí, že jsme mohli s panem profesorem spolupracovat, a to nejen po stránce profesní, ale především lidské.
Čest jeho památce!
Další články v rubrice
Ráno poznávali anglickou výuku, večer zpívali na paměť totalitního bezpráví
Přes den sledovali anglické pedagogy a učili děti, večer si vysloužili potlesk anglického publika za sborový zpěv a příběhy, ze kterých se draly slzy do očí. Náročný program studentek a studentů a jejich vyučujících z Fakulty...
»Afrika vás změní.« Aneb když liberečtí studenti učí v Tanzanii zdravovědu i podnikání
Učit děti v zapadlé africké vesnici zdravovědu, tamní pedagogy zase týmovou spolupráci a dostat za to jen úsměv a dobrý pocit. Nebo vlastně víc. Změněný život. S touto nehmotnou, ale o to větší odměnou, se vrátili z měsíční dobrovolnické mise v...
»Lékařům dáváme do rukou další rozměr«
Liberečtí chirurgové už nejsou před operacemi odkázáni jen na virtuální snímky zlomených kostí či nádorů, ale připravují se i díky dokonalým anatomickým modelům z 3D tiskárny. Vyrábí je nemocniční oddělení Klinické biomechaniky, za jehož zřízením...