Jan Šolc čestným občanem Liberce

Jan Šolc s primátorem. Foto: Jan Král (MML)

Někdejšího mluvčího Občanského fóra, poradce prezidenta Václava Havla a také pedagoga naší univerzity Jana Šolce uvedl včera primátor Tibor Batthyány do síně slávy města jako čestného občana Liberce. Ocenění získal za mimořádné zásluhy o rozvoj města v oblasti demokracie a lidských práv.

„Je mi velkou ctí, že jsem mohl panu Šolcovi při příležitosti jeho letošního významného životního jubilea udělit čestné občanství, které je v těch nejsprávnějších rukou. A nemohlo k tomu dojít příhodněji, než právě v letošním osmičkovém roce, kdy si připomínáme kulatá výročí 28. října 1918 a 21. srpna 1968,“ řekl včera primátor Tibor Batthyány.

Návrh na udělení čestného občanství města přednesl náměstek primátora Ivan Langr. Jan Šolc je sedmdesátým čestným občanem v historii liberecké radnice.

„Pro demokrata a občanského aktivistu je udělení čestného občanství města vůbec největší poctou. Udílí vám ho totiž zastupitelský sbor města, za všechny občany, za lidi, kteří vás za těch 73 let už znají. Přijímám takové uznání s pokorou, poněvadž, jak se říká ‚každý známe vlastní bídu‘. Když mi ve dvanácti letech v roce 1951 odsoudili komunisté – ne Lidový soud, protože návrh rozsudku přivezl prokurátor v aktovce ze sekretariátu KSČ – tátu na 13 let za velezradu, ocitli jsme se s mámou jako občané třetího řádu v těžké situaci. Máma ale po letech řekla, že ‚jak se k nám zachovali Liberečané, to by se hned tak někde nestalo‘. Vyjadřuji za to městu po letech poděkování. Nezbývá mi teď nic jiného, než se chovat vzorně a příkladně… pít méně vína a fajfku kouřit jen doma,“ komentoval své ocenění Jan Šolc, který v listopadu oslaví 80. jubileum.

Jan Šolc se narodil 25. listopadu 1938 v Praze, ale už v květnu 1945 se s rodiči přestěhoval do Liberce. V roce 1957 absolvoval 2. jedenáctiletou střední školu v Liberci. Z důvodu výrazně negativního postoje jeho otce vůči KSČ nastoupit ke studiu na vysokou školu nemohl. Během šedesátých let pak dálkově vystudoval obor čeština a pedagogika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Chtěl podpořit kurs Alexandera Dubčeka, a tak vstoupil do KSČ. V dubnu 1969, kdy se Dubček vrátil z Moskvy jako zlomený člověk, se však rozhodl stranickou legitimaci vrátit. Následoval třídní trest, prohlášení za antisovětský a antisocialistický živel, nedobrovolný odchod ze školství a dvacetiletá kariéra betonáře a montéra.
V listopadu 1989 byl Jan Šolc částečně v Liberci a částečně v Praze. Stal se mluvčím Občanského fóra (OF). 28. prosince 1989 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za OF, do české části Sněmovny národů. Mandát za OF obhájil ve volbách roku 1990, přičemž v roce 1991 přešel po rozkladu Občanského fóra do poslaneckého klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Stal se předsedou Branného podvýboru obou komor Federálního shromáždění.

V roce 1992 působil v parlamentu národů NATO. V letech 1996–1999 pracoval v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla jako ředitel odboru vnitřní politiky. Zároveň patřil do úzkého okruhu lidí, kteří prezidenta Václava Havla doprovázeli na různé události a byli mu k dispozici 24 hodin denně.

Od založení do roku 2014 působil ve správní radě nadace Vize 97, v roce 1999 byl spoluzakladatelem Etického fóra České republiky. Do února roku 2014 externě vyučoval etiku a rétoriku na Technické univerzitě v Liberci. Jan Šolc je také laureátem ocenění Osobnost Libereckého kraje (2011), udělované za celoživotní práci a dílo.

Janu Šolcovi srdečně blahopřejeme!

-red-

s použitím tiskové zprávy Magistrátu města Liberce

Foto: Jan Král (MML) a archiv T-UNI