Na CxI se bude vyrábět NANOmembrána

Podmínky pro prototypovou průmyslovou výrobu Nanomembrány, vyvinuté ve spolupráci Technické univerzity v Liberci a firmy NANOPROTEX, vytvoří spolupráce firmy Nanoprotex a Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI). Membrána je vyrobená z polyamidu 6 a díky svým vlastnostem zvyšuje komfort sportovního oblečení. Vyvinul ji tehdejší student, nyní již pracovník fakulty textilní a spolumajitel firmy Nanoprotex Roman Knížek. Společný výzkum univerzity a firmy již ukazuje na další aplikace – na letošní 12. mezinárodní výstavě a konferenci „Nanotech 2012“ v Tokiu prezentoval již Roman Knížek použití membrány v oděvech pro armádu.

Firmu Nanoprotex, která vývoj financovala a také se na něm podílela, založil ing. Knížek s dalšími třemi kolegy loni v lednu. Na jaře pak uzavřeli s vedením univerzity smlouvu o pronájmu prostor v budově CxI pro prototypovou výrobu. Z vlastních zdrojů investovali do nákupu špičkového zařízení na výrobu nanovlákenných membrán. Po instalaci strojů zahájí letos v březnu výrobu membrány v metráži jako subdodavatel pro výrobce speciálních oblečení. „Počítáme s intenzivní spoluprací s technickou univerzitou, nejen na poli výzkumu a dalšího zdokonalování membrány a jejích dalších možných aplikací, ale také při samotné výrobě. Můžeme například studentům nabídnout brigádu a pomoc při zadávání a konzulatci bakalářských a diplomových prací. Studenti tak dostanou možnost pracovat na špičkových zařízeních, která by jinak pro ně byla asi nedostupná,“ řekl Roman Knížek.

Moderní technologie, kterou bude provoz na CxI vybaven, umožní podle spolumajitele Nanoprotexu Zdeňka Chaloupky spolupráci napříč fakultami technické univerzity, ale také s dalšími výrobci nanovlákenných textilií. „Rádi bychom využívali dalších laboratoří na vysokoškolském ústavu CxI. My zase dáváme vědcům k dispozici naše zařízení, na kterém si mohou ověřit, zda jejich laboratorní závěry platí i v průmyslové výrobě. A to technologické vybavení, které by mohly závidět i špičkové světové univerzity.“ nastínil firemní filosofii Zdeněk Chaloupka.

Význam prototypové výroby nanomembrány na univerzitě kladně hodnotí také ředitel CxI TUL pro propagaci a vztahy s průmyslem Stanislav Petrik: „Pro firmu Nanoprotex je výhodou, že může využívat výzkumné špičkové zázemí na CxI, a pro vědecké týmy CxI je dobré, že mohou využívat rovněž špičková zařízení firmy Nanoprotex. Navíc je tato spolupráce dobrou referencí, která může motivovat investory, aby vyvíjeli společně s CxI nové aplikace. Potvrzuje naši schopnost "dotáhnout" technické řešení od nápadu a patentu až po jeho zavedení do průmyslové praxe. Je to ukázkový příklad transferu technologie. Pro CxI je vysokou přidanou hodnotou možnost ověřovat průmyslovou realizovatelnost nových technologií přímo v našich prostorách. Velkou výhodou pro obě strany je spolupráce v oblasti propagace. CxI se může chlubit svým velmi těsným propojením s průmyslovou praxí, Nanoprotex, který membránu prezentuje i pod logem TUL, se může opřít o světovou prestiž univerzity v oblasti nanotechnologií“.

Nová membrána využívá vlastností nanovláken vyrobených elektrospinningem. Její extrémně vysoká paropropustnost je dána unikátní nanovlákennou strukturou a průměrem nanovláken o pouhých 150 nm. „Jsou to zatím nejjemnější vlákna použitá v oděvním průmyslu. Díky struktuře a průměru nanovláken mají nanomembrány více pórů na danou plochu oproti mikroporézním membránám,“ vysvětluje Roman Knížek. Dodává, že nová nanomembrána je také opatřena speciálním filmem, který výrazně zvýší hydrostatickou odolnost (výška vodního sloupce) a zároveň nedojde k ucpání nanopórů nečistotami, a tím se výrazně prodlouží její životnost.
Bundy opatřené novou nanomembránou nejen že neprofouknou, ale také se v nich člověk nezapotí a nepromokne.

Pozornost již vzbudila liberecká membrána i na několika prestižních veletrzích - například na 11. mezinárodní výstavě a konferenci „Nanotech 2012“ v Tokiu. Na mezinárodním outdoorovém a sportovním veletrhu na ISPU v Mnichově pak firma Naprotex za tuto membránu získala prestižní ocenění ISPO AWARD.

J. Kočárková