Technická univerzita v Liberci se umístila na pátém místě mezi českými organizacemi s nejcitovanějšími patenty. Podle Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je citovanost patentů jeden z mála objektivních ukazatelů hodnoty patentu. Mezi vysokými školami se liberecká univerzita umístila na prvním místě.
„Je to pro nás obrovský úspěch. Citovanost patentu lze vnímat jako důkaz o jeho technologické aktuálnosti a relevanci. Studie ukazuje, že umíme identifikovat a řešit problémy, které mají významný společenský a ekonomický dopad. Jsem hrdý na to, že jako vzdělávací instituce dokážeme držet krok s takovými komerčními giganty, jako je Škoda Auto nebo Zentiva,“ říká Pavel Mokrý, prorektor pro vědu, výzkum a zahraničí.
Studie zobrazuje organizace se sídlem na území Česka a počítá žádosti o patent zaznamenané v databázi PATSTAT od roku 2000. Mezi organizacemi rozlišuje čtyři sektory: Podniky, Akademie věd ČR, Veřejné vysoké školy, Ostatní výzkumné organizace.
První se v žebříčku umístila společnost Zentiva s 678 citacemi, na druhém místě je Škoda Auto s 506 citacemi a třetí místo drží Ústav experimentální botaniky AV ČR (392 citací).
Čtvrté místo v žebříčku nejčastěji citovaných patentů připadlo naší partnerské společnosti Elmarco. „Kdybychom k našim citacím přičetli i firmu Elmarco, která spolu s týmem profesora Jirsáka z fakulty textilní vyvíjela světově unikátní technologii Nanospider, posunuli bychom se rovnou za Zentivu a Škodu Auto,“ vysvětluje rektor TUL Miroslav Brzezina. Elmarco je první společnost na světě, která začala poskytovat zařízení na výrobu nanovlákenného materiálu v průmyslovém měřítku, které vychází z patentu týmu Oldřicha Jirsáka.
Odpad z rýže jako obnovitelný zdroj oxidu křemičitého: Nový patent TUL v ČR i v Japonsku
Liberecká univerzita vyprodukovala od roku 2000 162 patentů, které mají 197 citací, z toho 163 citací zahraničních. Jedním z našich posledních úspěchů je metoda, kterou lze ze zemědělského odpadu získat přírodní oxid křemičitý – látku, která je cenná pro lidský organismus a která se běžně používá v různých odvětvích průmyslu od potravinářství až po výrobu pneumatik.
„Rýžové slupky, z nichž se nanočástice látky získávají, jsou největším celosvětovým zemědělským odpadem – jeho produkce dosahuje každoročně řádově stovek miliónů tun,“ uvádí spoluautorka patentu docentka Dora Kroisová.
Způsob, kterým se oxid křemičitý vyrábí, je navíc mnohem ekologičtější i úspornější než klasická výroba technického oxidu křemičitého. Technologie získala patent v ČR, a dokonce i v Japonsku. Více jsme o tomto patentu psali zde.
Barbora Jónová
- mluvčí TUL
Další články v rubrice
Glassiteca dává nový život nepotřebnému sklu
Až 11 milionů tun skla skončí každý rok na skládkách jen v rámci EU, zrecykluje se přitom pouhá čtvrtina odpadního skla – materiálu, který je jinak možné využívat donekonečna. S ambicí tato neudržitelná čísla změnit přichází Glassiteca, první...
Firmy mohou získat pomoc našich špičkových odborníků »za hubičku«
Jak kvalitní je svár nebo povrchová úprava mého nebo dodaného výrobku? Vznikl defekt chybným zacházením, nebo měl výrobek skrytou vadu materiálu? To jsou příklady otázek, které velmi rychle dokáže vyřešit tým univerzitního výzkumného ústavu CXI...
Nanoflexion – univerzitní med-tech spin-off získal miliony na další vývoj
Univerzitní spin-off Nanoflexion, který Markéta Hujerová (Klíčová) založila na Fakultě textilní TUL, se zaměřuje na prevenci pooperačních komplikací v gastrointestinální chirurgii pomocí speciálních nanovlákenných náplastí. Tyto „nanonáplasti“...