Technická univerzita v Liberci se umístila na pátém místě mezi českými organizacemi s nejcitovanějšími patenty. Podle Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je citovanost patentů jeden z mála objektivních ukazatelů hodnoty patentu. Mezi vysokými školami se liberecká univerzita umístila na prvním místě.
„Je to pro nás obrovský úspěch. Citovanost patentu lze vnímat jako důkaz o jeho technologické aktuálnosti a relevanci. Studie ukazuje, že umíme identifikovat a řešit problémy, které mají významný společenský a ekonomický dopad. Jsem hrdý na to, že jako vzdělávací instituce dokážeme držet krok s takovými komerčními giganty, jako je Škoda Auto nebo Zentiva,“ říká Pavel Mokrý, prorektor pro vědu, výzkum a zahraničí.
Studie zobrazuje organizace se sídlem na území Česka a počítá žádosti o patent zaznamenané v databázi PATSTAT od roku 2000. Mezi organizacemi rozlišuje čtyři sektory: Podniky, Akademie věd ČR, Veřejné vysoké školy, Ostatní výzkumné organizace.
První se v žebříčku umístila společnost Zentiva s 678 citacemi, na druhém místě je Škoda Auto s 506 citacemi a třetí místo drží Ústav experimentální botaniky AV ČR (392 citací).
Čtvrté místo v žebříčku nejčastěji citovaných patentů připadlo naší partnerské společnosti Elmarco. „Kdybychom k našim citacím přičetli i firmu Elmarco, která spolu s týmem profesora Jirsáka z fakulty textilní vyvíjela světově unikátní technologii Nanospider, posunuli bychom se rovnou za Zentivu a Škodu Auto,“ vysvětluje rektor TUL Miroslav Brzezina. Elmarco je první společnost na světě, která začala poskytovat zařízení na výrobu nanovlákenného materiálu v průmyslovém měřítku, které vychází z patentu týmu Oldřicha Jirsáka.
Odpad z rýže jako obnovitelný zdroj oxidu křemičitého: Nový patent TUL v ČR i v Japonsku
Liberecká univerzita vyprodukovala od roku 2000 162 patentů, které mají 197 citací, z toho 163 citací zahraničních. Jedním z našich posledních úspěchů je metoda, kterou lze ze zemědělského odpadu získat přírodní oxid křemičitý – látku, která je cenná pro lidský organismus a která se běžně používá v různých odvětvích průmyslu od potravinářství až po výrobu pneumatik.
„Rýžové slupky, z nichž se nanočástice látky získávají, jsou největším celosvětovým zemědělským odpadem – jeho produkce dosahuje každoročně řádově stovek miliónů tun,“ uvádí spoluautorka patentu docentka Dora Kroisová.
Způsob, kterým se oxid křemičitý vyrábí, je navíc mnohem ekologičtější i úspornější než klasická výroba technického oxidu křemičitého. Technologie získala patent v ČR, a dokonce i v Japonsku. Více jsme o tomto patentu psali zde.
Barbora Jónová
- mluvčí TUL
Další články v rubrice
Louky chudnou. Vědci z TUL a němečtí partneři jsou na stopě příčin
Na první pohled vypadají stejně jako před desítkami let. Ve skutečnosti z mnoha luk mizí kvetoucí rostliny, orchideje i hmyz, který je na nich závislý. Vědci z TUL a jejich němečtí kolegové tři roky hledali příčiny, proč louky chudnou. Teď při...
Robot se učí od svářeče. Unikátní systém z TUL ocenili zástupci firem
Robot i za špatné viditelnosti sleduje svářeče, zachytí jeho pohyby a naučí se je dokonale zopakovat. Do několika desítek minut je hotový program a robot může začít svařovat. Systém, který využívá neuronovou síť i trojici kamer a brzy se objeví v...
Čeští vojáci mění maskování. Vědci z TUL jsou u toho
Po více než třiceti letech převlékne česká armáda své vojáky do uniforem s novou sedmibarevnou kamufláží. Na novém maskovacím vzoru a zároveň rozsáhlém projektu MAD21 spolupracovala s armádou i Technická univerzita v Liberci. Na náročném vývoji se...
