Technická univerzita v Liberci se umístila na pátém místě mezi českými organizacemi s nejcitovanějšími patenty. Podle Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je citovanost patentů jeden z mála objektivních ukazatelů hodnoty patentu. Mezi vysokými školami se liberecká univerzita umístila na prvním místě.
„Je to pro nás obrovský úspěch. Citovanost patentu lze vnímat jako důkaz o jeho technologické aktuálnosti a relevanci. Studie ukazuje, že umíme identifikovat a řešit problémy, které mají významný společenský a ekonomický dopad. Jsem hrdý na to, že jako vzdělávací instituce dokážeme držet krok s takovými komerčními giganty, jako je Škoda Auto nebo Zentiva,“ říká Pavel Mokrý, prorektor pro vědu, výzkum a zahraničí.
Studie zobrazuje organizace se sídlem na území Česka a počítá žádosti o patent zaznamenané v databázi PATSTAT od roku 2000. Mezi organizacemi rozlišuje čtyři sektory: Podniky, Akademie věd ČR, Veřejné vysoké školy, Ostatní výzkumné organizace.
První se v žebříčku umístila společnost Zentiva s 678 citacemi, na druhém místě je Škoda Auto s 506 citacemi a třetí místo drží Ústav experimentální botaniky AV ČR (392 citací).
Čtvrté místo v žebříčku nejčastěji citovaných patentů připadlo naší partnerské společnosti Elmarco. „Kdybychom k našim citacím přičetli i firmu Elmarco, která spolu s týmem profesora Jirsáka z fakulty textilní vyvíjela světově unikátní technologii Nanospider, posunuli bychom se rovnou za Zentivu a Škodu Auto,“ vysvětluje rektor TUL Miroslav Brzezina. Elmarco je první společnost na světě, která začala poskytovat zařízení na výrobu nanovlákenného materiálu v průmyslovém měřítku, které vychází z patentu týmu Oldřicha Jirsáka.
Odpad z rýže jako obnovitelný zdroj oxidu křemičitého: Nový patent TUL v ČR i v Japonsku
Liberecká univerzita vyprodukovala od roku 2000 162 patentů, které mají 197 citací, z toho 163 citací zahraničních. Jedním z našich posledních úspěchů je metoda, kterou lze ze zemědělského odpadu získat přírodní oxid křemičitý – látku, která je cenná pro lidský organismus a která se běžně používá v různých odvětvích průmyslu od potravinářství až po výrobu pneumatik.
„Rýžové slupky, z nichž se nanočástice látky získávají, jsou největším celosvětovým zemědělským odpadem – jeho produkce dosahuje každoročně řádově stovek miliónů tun,“ uvádí spoluautorka patentu docentka Dora Kroisová.
Způsob, kterým se oxid křemičitý vyrábí, je navíc mnohem ekologičtější i úspornější než klasická výroba technického oxidu křemičitého. Technologie získala patent v ČR, a dokonce i v Japonsku. Více jsme o tomto patentu psali zde.
Barbora Jónová
- mluvčí TUL
Další články v rubrice
Fügnerka, Liďáky, Rybníček… Liberec má jako jediné město zmapované lidové názvy díky projektu Živá jména. Ten teď nově dostal také podobu tištěného atlasu
Takto podrobně a odborně nemá své lidové názvosloví lokalit, ulic a budov zmapované žádné město. Určitě v Česku, a i ve světě je to nejspíš naprosto ojedinělý počin. Autoři projektu Živá jména Liberce, geoinformatik Daniel Vrbík a lingvista Václav...
TUL s Nanoasociací spolupracují na propagaci a prezentaci výsledků v oblasti »nano«
Rozšíření povědomí o přínosech nanotechnologií pro společnost, propagace „nano“vynálezů z univerzity, sdílení informací a zkušeností například v oblasti evropské legislativy vztahující se na nanomateriály a nanotechnologie, to jsou konkrétní...
I díky vašemu hlasu může získat autonomní modulární platforma z TUL v soutěži Regiostars 2023 Cenu veřejnosti
Projekt ANTeTUL na vývoj samořiditelného užitkového vozidla pro přepravu nákladu v obtížných podmínkách bojuje ve finále evropské soutěže Regiostars 2023 o nejvyšší umístění ve své kategorii a jasno bude v listopadu. Do soutěže, jež oceňuje...