Za tkáňové nosiče převzal cenu v Paříži

Cenu Jakubovi předávají velvyslanec ČR ve Francii Petr Drulák (vlevo) a Christian Cambier

Cenu Théophila Legranda obdržel Jakub Erben, doktorand naší fakulty textilní. V prestižní mezinárodní soutěži zvítězil s tkáňovými nosiči z nanovláken, které slouží jako základ pro tvorbu organoidu brzlíku.

Brzlík produkuje specifický druh bílých krvinek, takzvaných T-lymfocytů, které jsou důležitou složkou našeho imunitního systému především v dětském věku. V době dospívání tělo začne produkovat dostatek lymfocytů z kostní dřeně, brzlík tedy postupně ztrácí na významu a mění se v tukovou tkáň.

Světová věda ovšem vidí další využití brzlíku tam, kde organismus ztratil svou obranyschopnost v důsledku zničení imunitního systému. Nejčastějšími příčinami jeho zničení jsou onemocnění AIDS a některé druhy rakoviny, především leukémie, spojené s destrukcí kostní dřeně při léčbě ozařováním.

Na výzkumu využití organoidu brzlíku pracuje také Jakub Erben z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci (KNT), a to v kooperaci se Sloanovým centrem pro výzkum rakoviny.

Jakub pod vedením vedoucího KNT Jiřího Chvojky dodává tomuto newyorskému pracovišti, které patří mezi tři nejvýznamnější světová centra v oblasti léčby rakoviny, unikátní tkáňové nosiče (scaffoldy), na kterých američtí vědci pěstují kmenové buňky do podoby funkčního organoidu. Takto v laboratoři (in vitro) vytvořený organoid je zjednodušenou verzí původního lidského brzlíku, s podobnou mikroanatomií a stejnou funkcí.

„Vyvinuli jsme unikátní kompozit z mikro- a nanovláken, který je vytvořen tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě a maximálně tak stimuloval buňky k růstu,“ říká Jakub Erben o tkáňovém nosiči a dodává: „Tyto scaffoldy jsou tvořeny z biodegradabilního polymeru a poté, co splní svou funkci, se rozpadnou na deriváty, které umí tělo odbourat nebo vyloučit. Není pak nutné provádět reoperaci a brzlík z těla vyjímat.“

Američtí partneři zatím provádějí testy převážně na myších s myšími kmenovými buňkami. Použitelných lidských kmenových buněk schopných vytvořit brzlík je pro vědu k dispozici jen velmi omezené množství. Výsledky získané na laboratorních myších jsou zatím velmi dobré.

„Nemůžeme zatím říci, že když voperujeme pacientovi do těla in vitro vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus 100% imunitu, ale i my na liberecké univerzitě děláme vše proto, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili,“ dodává Erben.

Jeho výzkum nyní ocenila i porota prestižní vědecké soutěže Prix International Théophile Legrand de l’Innovation Textile udělením prvního místa.

Jakub Cenu převzal ve středu 13. března v Paříži z rukou českého velvyslance ve Francii Petra Druláka a předního francouzského finančního analytika a zakladatele Nadace Théophila Legranda Christiana Cambiera. Součástí ocenění je také šek na 8000 eur.

Mezinárodní soutěž zaměřená na inovativní práce mladých vědeckých talentů v oblasti textilu se konala pod záštitou l’Union des Industries Textiles a s podporou Fondation de France. Letos slaví 10 let od svého založení a za tu dobu se o ni ucházelo 130 kandidátů z 31 zemí.

Našim mladým vědcům z fakulty textilní se v ní mimořádně daří. V roce 2016 přivezla z Paříže ocenění Jana Horáková a její tým z KNT a druhé místo Zuzana Hrubošová z katedry materiálového inženýrství. Ta si pak ještě první místo ze soutěže Prix International Théophile Legrand de l’Innovation Textile dovezla loni.

Radek Pirkl

Možná Vás bude zajímat

Jana Horáková z FT TUL uspěla v soutěži Théophila Legranda v roce 2016

Loni se v prestižní mezinárodní soutěži textilních inovací zadařilo naší doktorandce Zuzaně Hrubošové