Linka pro výrobu lineárního kompozitního materiálu s obsahem nanovláken už vzbudila velkou pozornost na strojírenském veletrhu v Brně v roce 2017, kde získala Zlatou medaili. V Barceloně na veletrhu ITMA se o novinku zajímali firmy a vědci napříč kontinenty.
Na vývoji této linky se podílel mezifakultní tým Technické univerzity v Liberci pod vedením profesorů Lukáše a Berana. Produkuje jádrovou přízi, na jejíž povrch jsou tepelně a dalšími následnými procesy fixována nanovlákna. Unikátnost zařízení spočívá už v tom, že produkuje nanovlákna z roztoku polymeru účinkem střídavého proudu.
Zařízení vzbudilo velký ohlas také tento a minulý týden v Barceloně na Mezinárodním veletrhu textilních strojů ITMA, který je světově největší výstavou textilních strojů a příslušenství.
„Oslovovali nás vědci i řada zástupců firem. Hovořili jsme o vývoji nových materiálů založených na nové technologii a velký zájem byl i o samotné zařízení na výrobu nanokompozitní příze,“ uvádí Martin Bílek, člen vývojového týmu.
„Návštěvníky zaujalo, že je celý proces třikrát produktivnější než při nanášení nanovláken stejnosměrným proudem,“ říká David Lukáš, vedoucí jednoho z vývojových týmů.
Naši vědci už před časem avizovali, že vývojem unikátní linky se světové vědě i firmám otvírá široké pole pro uplatnění nápadů na využití jádrové příze s nanovlákny.
„Konkurenční zařízení vyrábějící takovýto lineární kompozitní materiál neexistuje,“ říká k tomu vedoucí druhé sekce vývojového týmu Jaroslav Beran z Fakulty strojní TUL. „Technické řešení je chráněno čtyřmi udělenými patenty v České republice a jsou podány mezinárodní přihlášky. Na princip výroby nanovláken byly již uděleny patenty v USA, Číně, Japonsku a Rusku,“ dodává profesor Beran.
-pir-
Další články v rubrice

Vidíme, co lidé opravdu vnímají. TUL spustila laboratoř, která čte emoce i směr pohledu
Co zaujme návštěvníky webu víc – stromový domek, nebo hotelový pokoj? A hledají zákazníci v regálech obchodů regionální značky, nebo si jich ani nevšimnou? Na tyto otázky teď hledá a nachází odpovědi nová Laboratoř virtuální reality a...

Adaptivní vícesměrový 3D tisk řízený umělou inteligencí ve společném česko-německém projektu AI4MultiDirectAM
Formy pro kompozitní díly se většinou řežou z bloku, frézují, ladí a opravují. Zabere to týdny. Co kdyby šly vytisknout za pár dní – bez zmetků, bez odpadu, bez dohledu?

Cena Wernera von Siemense míří opět na TUL
Zcela unikátní metodu měření dynamiky fotoluminiscence vymyslel a ve své dizertační práci popsal doktorand Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Jiří Junek. Metoda se využije například při analýze defektů v solárních...