Při pohybu v lese má uniforma tmavozelené odstíny, v sušším a teplejším prostředí zesvětlá, to je základní princip, který se podařilo realizovat Martině Vikové z katedry materiálového inženýrství fakulty textilní. Děje se tak díky termochromním pigmentům v materiálu, ze kterého je „chameleoní“ uniforma vyrobena.
Jsou to dvě základní varianty kamufláže Armády České republiky: klasická „lesní“ s hnědými a zelenými odstíny a světlejší „pouštní“ varianta pro použití například na misích v sušším prostředí Afghánistánu.
„Světlejší varianta kamufláže je ovšem vzhledem ke stávajícím suchům čím dál aktuálnější i na našem území, kde například na vyprahlé louce bude voják lépe maskován v ,pouštníʻ než klasické ,lesníʻ verzi kamufláže,“ říká vedoucí vývoje docentka Martina Viková.
Termochromní pigmenty jsou nastavené tak, aby tmavě zelené ladění přecházelo do světlejšího při 37–40°C. Změna se může dít opakovaně a dlouhodobě. Jednou z výzev vývoje chameleoní kamufláže bylo stabilizování světlostálosti použitých pigmentů, tak aby dlouhodobě odolávaly slunečnímu záření. To se podařilo.
Použitou textilii s termochromními pigmenty opatřili naši vědci také voděodolnou vrstvou, která dobře obstojí v náročných terénních podmínkách.
S Armádou České republiky spolupracuje tým katedry na kamuflážích řadu let. „Už dlouhá léta jsme laboratoří pro rozhodčí měření barevnosti kamufláže. Pokud chce nějaká firma vyrábět kamufláž pro českou armádu, může v našich laboratořích ověřit barevnosti, které jsou přesně definované,“ říká docentka Viková a dodává, že naši odborníci byli také přizváni do armádní pracovní skupiny, která obranný kamuflážní systém našich vojsk navrhovala.
„Řekli jsme si, že parametry barevnosti kamufláže známe důkladně, chameleoními textiliemi, které mění barvy v závislosti na UV záření, teplotě, případně jiných faktorech, se zabýváme dlouhodobě, tak proč tyto naše znalosti nevyužít při vývoji proměnlivé kamufláže pro armádu,“ vysvětluje Martina Viková.
Na vývoji prototypů oděvů se po dva roky podílel celý tým katedry materiálového inženýrství Fakulty textilní TUL, který se mohl opřít také o výsledky unikátního pracoviště Laboratoře měření barevnosti a vzhledu vedeného profesorem Michalem Vikem. Na vývoji se podílely také studentky Marcela Pechová, Petra Honejsková a Nikola Ctiborová.
Prototyp oděvu předají naši vědci v těchto dnech Vojenskému výzkumnému ústavu, s. p., k testování a případné finalizaci návrhu. Zatím ho s velkým úspěchem představili na konci letošního května v Brně na Mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET 2019.
Radek Pirkl
 Branislav Budoš, Aravin Prince Periyasamy a Dominik Dušek.JPG)
Další články v rubrice
Jsou významně vyšší a mají o několik kilogramů víc než děti v roce 1923. Experti z naší KTV porovnávali tělesnou vyspělost české a slovenské mládeže po 100 letech
Rozsáhlé unikátní šetření tělesných parametrů a také kondice zorganizovali v roce 1923 otec a syn Roubalovi a letos, přesně po 100 letech, jejich testy zopakovali odborníci z katedry tělesné výchovy a sportu Fakulty přírodovědně-humanitní a...
Fügnerka, Liďáky, Rybníček… Liberec má jako jediné město zmapované lidové názvy díky projektu Živá jména. Ten teď nově dostal také podobu tištěného atlasu
Takto podrobně a odborně nemá své lidové názvosloví lokalit, ulic a budov zmapované žádné město. Určitě v Česku, a i ve světě je to nejspíš naprosto ojedinělý počin. Autoři projektu Živá jména Liberce, geoinformatik Daniel Vrbík a lingvista Václav...
Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu
Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...
