Televize píše sama titulky. Využívá výsledků výzkumu našich vědců

PŮTA 2.jpg
Pokud má zpovídaný host ve studiu roušku, neslyšící nedokáží odezírat. Díky systému přepisu řeči ale mohou pořad na Beey.tv sledovat.

Díky výzkumu našich vědců vznikl v době pandemie unikátní web, který automaticky vpisuje titulky k pořadům rozhlasových a televizních stanic. Videa s titulky otvírají neslyšícím a nedoslýchavým lidem nové obzory.

Aplikace Beey.tv společnosti Newton Technologies, partnera naší univerzity, využívá program na přepis mluveného slova, který roky vyvíjí tým profesora Jana Nouzy na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL (FM). Vysílání běží od 15. března.

„Titulky se u sledovaného pořadu automaticky zobrazí přibližně do jedné sekundy od promluvy. Jsou v podstatě synchronní s tím, co daný člověk říká. Velmi nízká je i chybovost, většinou bývá jen kolem deseti procent. V podstatě se dnes blíží tomu, jak by to přepisoval člověk. Pokud se vyskytne chyba, většinou se jedná o cizí slovo nebo je mluvčí ve velmi hlučném prostředí,“ řekl vedoucí výzkumného týmu na FM Jan Nouza.

Web opatřuje titulky vybrané televizní pořady například z ČT1, ČT 24, TV Nova, TV Prima, DVTV, z rozhlasových stanic ČRo1, ČRo2 nebo z vybraných pravidelných pořadů na internetu. Někde mají mluvčí ještě na ústech roušky a bez titulků by neslyšící nemohli odezírat. Ochuzeni by ale byli i o komentáře reportérů, když hlasem doprovázejí třeba záběry z nepokojů v New Yorku nebo reportují o konci nouzového stavu v ČR. Na poslech rozhlasových pořadů by neslyšící museli rovnou rezignovat. Díky automatickým titulkům se jim ale otevírají nové možnosti.

Koronakrize spuštění titulkové televize urychlila

„Projekt titulkované televize jsme začali připravovat už dříve, ale koronakrize vše eskalovala. Když jsme s vysíláním začínali, byl největší zájem o praktické informace o nouzovém stavu a vývoji pandemie. Postupem času se do popředí dostává spíš publicistika, například pořad TV Nova Koření. Ten si vyžádali sami neslyšící,“ zmínil za Newton Technologies Ondřej Klimeš.

„Jedinečnost TV Beey spočívá v tom, že na jednom místě nabízí jak zpravodajství, tak publicistické pořady z televizí a internetového vysílání, a to vše je opatřené titulky. Za téměř tři měsíce se na TV Beey publikovaly stovky hodin videí a televizních pořadů pro půlmilionovou komunitu neslyšících a nedoslýchavých. Doufáme, že projekt upozorní na problematiku titulků a přístupnosti audio a video obsahu obecně. Jsme přesvědčeni, že titulkování by měl být standard, a ne výjimka,“ uvedl Ondřej Klimeš a dodal: „Ohlasy máme velmi pozitivní, televize vzbudila mezi neslyšícími a nedoslýchavými velký zájem. Proto nyní startuje normální provoz, který bude zajišťovat právě Česká unie neslyšících. O titulkovanou televizi mají zájem také senioři, vysoké školy, městské a krajské úřady a další české instituce.“

Televize titulkuje i různé videoblogy, rozhovory a příspěvky na sociálních sítích. Vše, co je pro publikum zajímavé a aktuální.

 

 

Na rozjezd internetové titulkované televize startuje Česká unie neslyšících veřejnou sbírku na Darujme.cz. Umožní dlouhodobý provoz a rozvoj projektu. Pokud se podaří vybrat dostatečné množství peněz, bude se rozšiřovat i spektrum sledovaných stanic.

„Je pro nás příjemné vědět, že se náš systém dal bez velkých problémů použít i pro web Beey.tv. Je to doklad toho, že se stal během toho dlouhého vývoje opravdu univerzální a použitelný i pro masivní nasazení v cloudu. Velký podíl na tom mají týmoví kolegové Jindřich Žďánský a Ondřej Smola,“ zmínil Jan Nouza.

Vědci stále přidávají nová slova. Třeba Covid-19

Program přepisu řeči naši vědci neustále vylepšují, a kromě jiného také dennodenně a téměř automaticky aktualizují o nová slova. V poslední době to byl třeba Covid-19 nebo eRouška.

Program vyvinutý na TUL už dokáže rozpoznat a přepsat řeč více než 15 evropských jazyků. Nejdokonalejší je samozřejmě přepis češtiny. Na vývoji programu pro přepis mateřského jazyka bádá tým profesora Nouzy už od roku 1996.

 „V posledních letech pracujeme na projektech, které podporují rozšiřování počtu jazyků. Rozhodli jsme se, že se zaměříme na veškeré slovanské jazyky, protože všechny zatím nikdo nemá. Právě dokončujeme poslední ze zbývajících jazyků, což je běloruština a některé menší západobalkánské jazyky,“ řekl Jan Nouza.

Na počítači v jeho pracovně běží souběžně pod vlaječkami jednotlivých států vysílání hlavních evropských rádií. A multilingvální systém přepisuje v reálném čase všechny promluvy. Češtinu nebo slovinštinu v latince, ruštinu v azbuce, srbštinu v cyrilici. Systém dokonce pozná zvukové předěly a jingly a v tu chvíli přestane přepisovat. Nereaguje ani na pouštěné hudební skladby.

Teď se náš tým, konkrétně Petr Červa a jeho doktorand Lukáš Matějů, snaží vyřešit velký výzkumný problém. Totiž, aby systém dokázal v rámci on-line přepisu rychle rozpoznat situaci, kdy některá osoba hovoří v jiném jazyce. V českých médiích je to často slovenština. Až dosud, pokud jsme měli systém nastavený na češtinu, tak mu nezbývalo nic jiného, než se stejným slovníkem přepisovat i slovenské promluvy. Nová strategie je založená na velmi rychlé identifikaci jazyka a to v rámci několika sekund. A pokud ho máme v systému, tak přepnutí na jeho slovník a syntaxi,“ přiblížil Jan Nouza cíle dalšího vědeckého snažení svého týmu.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Šaty se vrací do oběhu jako ramínko na šaty. Roman Knížek (vlevo) a Pavel Hendrichovský představují ramínko vyrobené z textilního recyklátu.

Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu

Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...

8. 11. 2023 | Věda a výzkum | 866

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 394