PET lahev skončí svůj život jako šperk. Projekt NANO-Art ukazuje cestu k využití recyklovaného plastového odpadu

Nepotřebný odpad přeměněný v krásu. Nový materiál Alya začíná oslovovat šperkaře nebo designéry. Foto: Peter Ančic

Plastový odpad nemusí končit ve spalovně nebo na lodi do jihovýchodní Asie. Může krášlit šíje nebo ruce jako barevný šperk. Jak? Díky inovativní přeměně odpadu z PET v nový nanomateriál.

Nápad, který začíná oslovovat designéry i technology, rozvíjí doktorandka Fakulty umění a architektury (TUL) Jaroslava Frajová a pracovnice Ústavu polymérov Slovenskej akadémie vied (SAV) Alena Opálková Šišková. Plastový odpad využívají při tvorbě uměleckých děl a praktických aplikací v rámci projektu NANO-Art.

„Chtěly jsme najít polymer, který by se dobře zvlákňoval a byl vizuálně zajímavý. Materiály z PET – (polyethylen-tereftalat, pozn. redakce) to splňují. Elektrostaticky zvlákněný roztok z PET má unikátní vzhled a omak, proto byl materiál se zájmem přijat především šperkaři, textilními designéry i technology,“ říká Jaroslava Frajová. Na FUA je sice dnes doktorandkou, již dříve ale vystudovala také Fakultu textilní TUL i Vysokou školu výtvarného umění v Bratislavě.

PET se mění v ALYU

Cesta k nano-materiálu vede například přes vyprázdněnou PET lahev. Tu je zapotřebí nejprve rozpustit. Vzniklý roztok se následně nanáší pomocí zařízení pro zvlákňování v elektrickém poli na libovolnou vodivou matrici. Například na všechny druhy kovů a nejrůznější kovové struktury a formy. „Nanovlákna pak dokonale kopírují povrch matrice a vytvoří perfektní kopii struktury. Dají se také dobarvit například přírodními barvivy. Nepotřebná a nechtěná věc se dá využít pro něco užitečného nebo krásného,“ líčí Jaroslava Frajová podstatu nápadu. "Velkou výhodou materiálu je kromě jeho voděodolnosti právě jeho nenahraditelná vizualita," doplnila Jaroslava Frajová.

Nový materiál je už zařazen do knihovny materiálů v Slovenském centru designu a Materi´O v Praze pod názvem ALYA. Inovátorská skupina NANO-Art zároveň hledá další možnosti využití. Nejen v designu a umění, ale i v oděvnictví nebo v průmyslových oblastech.

Materiál už autorky představily i v zahraničí na veletrhu Heimtextil ve Frankfurtu nad Mohanem, textilním trienále Textile of Today v Bratislavě, na Akademii Bildenden Kunst ve Vídni či na festivalu inovací Future Port Prague. Na zářijové mezinárodní designérské přehlídce Prague Design Week 2020 byl stánek NANO-Art vybrán mezi pětici nejzajímavějších projektů, které mají za cíl přispět k ochraně životního prostředí a popularizovat propojení vědy, nových technologií, umění a designu.

Na letošním Prague Design Weeku zaujal materiál hned několik šperkařů. „Materiál mě fascinoval, na Na Design Weeku jsem ho viděl poprvé. Působí jako membrána, zároveň je možné jej nanést na cokoliv vodivého a tomu tvaru se přizpůsobí. Zajímavé je, že technologie je dostupná i běžným šperkařům,“ komentoval nápad výtvarník Jindřich Vodička, jenž se ženou vytváří autorské šperky pomocí 3D tiskárny.

Až 12 kilo plastových obalů od potravin na osobu za rok

Skupinu NANO-Art doplňuje související projekt doktorandů z FUA TUL o problematice plastového odpadu a životního stylu s názvem „Plast: omezení jeho použití, nahrazení šetrnějšími materiály a analýza dopadu na životní styl“. Vyhodnocuje výsledky čtyřměsíčního sběru plastového potravinového odpadu při běžném nakupování.

Všímá si toho, jaká je spotřeba plastu či jaké jsou nejčastější typy polymerů použitých na potravinové obaly. Monitoruje ale i spotřebu těch, co plasty neřeší a lidí, co se snaží plastům zcela vyhýbat. Do tohoto projektu je zapojená i Jaroslava Frajová. „Naším výzkumem jsme zjistili, že člověk, co plastový odpad vůbec neřeší, vyprodukuje jen nakupováním potravin kolem 12 kilogramů plastů na hlavu ročně. Objemově to je asi 1080 metrů krychlových za rok. A to je plast opravdu podstatně lehčí než jiné materiály,“ líčí Jaroslava Frajová.

Adam Pluhař