sobota 16. leden 2021   |   O nás   |   RSS   |   Mapa stránek   |   Přihlásit se   |   Kontakt
Úvod > Rubriky > Věda a výzkum > Miliony korun na provozních nákladech může obřím skladům ušetřit skladovací systém plný robotů

Miliony korun na provozních nákladech může obřím skladům ušetřit skladovací systém plný robotů

Roboty převážející boxy na vršku vysokohustotního skladu v Kácově (1).JPG
Robotický sklad může jet 24/7. Roboty si jen čas od času odskočí na nabíječku.

Vědci z Technické univerzity v Liberci pro firmu Systematic a.s. vyvinuli bezkonkurenční vysokokapacitní skladování, které obsluhují autonomní roboty. Nový systém uspoří i více jak polovinu skladového prostoru, roboty zas manipulační práci skladníků – propustnost skladu se tím výrazně navyšuje. V případě obřích skladů, jako má Amazon nebo Mall.cz, by řešení z liberecké univerzity přineslo úspory v řádech desítek milionů korun ročně.

Tři roboty, stovky přepravek a jeden člověk

Sloupce přepravek s dokumenty nebo zbožím jsou vyskládané jeden vedle druhého, nedělí je žádné uličky. Nad nimi na hliníkové konstrukci s kolejnicemi přejíždí několik obslužných robotů. Co chvíli spouštějí nakládací čelisti do hlubiny skladu a vyzvedávají z ní přepravku. S tou pak dojedou na místo vyskladnění, kde si ji převezme operátor skladu – jediný člověk v celém procesu.

Všechny tři na světě užívané systémy tzv. vysokohustotního nebo vysokokapacitního skladování vypadají na první pohled právě takto. Oproti klasickým skladům ubyly uličky pro skladníky a jejich techniku a ubyli i skladníci. Výrazně se také zkrátil čas, který je potřeba k dohledání a „vychystání“ zboží v přepravce.

„Když se ušetřený prostor a čas sečtou, vyjdou už pro malý sklad značné úspory, které se v případě těch největších skladů, jako má třeba e-shop Mall.cz, mohou pohybovat v desítkách milionů korun ročně. Umím si představit, že právě velké e-shopy by náš systém mohl zaujmout,“ říká Petr Helcl, ředitel společnosti Systematic a.s., pro kterou odborníci ze tří libereckých univerzitních pracovišť vyvinuli nový skladovací systém Archeion, jenž firma už zprovoznila ve svém centrálním skladu v Kácově.

Výhody systému Archeion

Archeion také funguje na principu přepravek stohovaných na sebe a obsluhovaných pojízdnými roboty. Má však několik jedinečných charakteristik a slibuje další.

„Skladové roboty jsme podle zadání firmy vyvinuli tak, aby byly schopné alespoň v jednom směru přejíždět nad přepravkou,“ říká Leoš Beran z fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. Pokud se robot potřebuje dostat pro přepravku v hlubší vrstvě sloupce, může boxy nad ní vyskládat navrchu kolem sebe, čímž dočasně zablokuje trasy ostatním robotům. „Objížďky“ jsou pak náročné časově i organizačně a odpadají, když další robot dokáže přepravku, jež mu stojí v cestě, nadjet.

Příslib další jedinečné vlastnosti skladovacího systému z Kácova přibližuje Petr Helcl: „Cíl je mít dvacet na sobě vystohovaných přepravek ve sloupci, tím by byl náš systém světově unikátní.“ Dodává, že stohování tolika přepravek je náročné na nosnost těch spodních, firma se však již výrazně posunula ve vývoji materiálové a konstrukční optimalizace přepravek, které by takové zatížení dlouhodobě snesly. Nyní ve skladu Systematic používají konvenční euroboxy z plastu s nosností 25 kg a ve stohu jich mají až šestnáct na sobě. Celý kácovský sklad, kde probíhají zátěžové testy, zatím čítá 2000 přepravek, které obsluhují tři pojízdné roboty.

Modulární robot v modulárním systému

Strojní část robotů vyvinuli na Fakultě strojní TUL. Tým pod vedením Ladislava Ševčíka jim věnoval dva roky a dopracoval se k výsledku, který má v rámci vysokohustotního skladování další ojedinělé vlastnosti. „Robot je vymyšlený jako skládačka, navrhli jsme ho a zkonstruovali z pěti modulů tak, aby bylo možné velmi operativně řešit případné závady a servisní výměny dílů. V zadání také bylo, aby robot dokázal ,uchopitʻ jakoukoliv přepravku nehledě na typ úchytu. I to jsme splnili,“ říká profesor Ševčík.

Na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL zase naši vědci vyvíjeli firmware pro řízení robotu a kompletní řešení obvodů včetně napájení i zapojení.

„Standardní průmyslová automatizace je stavebnice osazená v rozváděči s napájením přes kabel. U skladového robota je vše navrženo tak, aby si tuto výbavu nesl s sebou bez rozváděče. Přitom tu výrazně působí síly vyvolané pohybem robotu, včetně vibrací. To vše navíc není napájeno ze sítě, ale z baterií. Pokud se baterie vybije na definované procento, plánovací systém nechá robot dokončit zadanou úlohu a odešle ho na nabíječku,“ přibližuje doktor Beran, který multioborový tým na Technické univerzitě v Liberci vedl. Komponenty, které každý robot využívá, pocházejí zejména z firmy B&R, jež na vývoji netradičního řešení mobilních robotů úzce spolupracovala.

Plánovač hlídá roboty i boxy

Zapojil se také Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI). Z jeho laboratoře systémové integrace pochází návrh plánovače akcí, který přijímá úkoly z fronty požadavků a podle toho ukládá robotům činnost.

Cesty robotů se plánují v reálném čase za pomoci algoritmu, který aplikuje prvky umělé inteligence. Algoritmus zohledňuje aktuální stav skladu a najde optimální trasu pro pohyb každého robota. Minimalizuje počet změn směru pohybu robota. Změna směru trasy totiž znamená mechanické přestavení podvozku robota, což je časově náročné. Primárním kritériem je nekolizní pohyb robotů. Algoritmus proto plánuje trasy tak, aby minimalizoval počet jejich křížení. Vyčkávání robota na uvolnění trasy snižuje výkonnost skladu.

„Roboty mohou i kooperovat. Jeden vytáhne šest boxů, aby se dostal k sedmému v pořadí. Ve chvíli, kdy ho odváží na předávací post, další roboty štosují zpátky těch šest vytažených přepravek,“ říká Dalibor Frydrych z CxI, který se spolu s kolegy na vývoji plánovače podílel.

Realtime automatický plánovač také řeší optimální uložení přepravek, kdy ty často používané jsou uloženy co nejvíce nahoře, a zároveň hlídá jejich opotřebení. „Systém jsme podle přání firmy Systematic navrhli tak, aby sklad mohl růst do výšky i do šířky, a to za provozu nebo jen s minimálními omezeními,“ dodává docent Frydrych.

 

Ze slabiny skladování udělali svou výhodu

K nápadu firmu přivedla vlastní praxe. Systematic a.s. se už více jak 25 let zabývá zpracováním a archivací fyzických papírových dokumentů. V centrální spisovně v Kácově obhospodařuje zhruba 1,5 milionů šanonů s desítkami milionů dokumentů, které si u ní uložilo přes 600 především nadnárodních, ale i českých firem.

„Přibývalo dokumentů, potřebovali jsme navýšit kapacity archivu, ale přitom bylo neudržitelné přidávat plochu. Poptali jsme všechny univerzity s technickými fakultami v zemi, zda by nám v tom byly schopné pomoct. S libereckou univerzitou byla dohoda okamžitá. Podali jsme si žádost o evropské dotace, a když to klaplo, pustili jsme se společně do toho,“ říká inženýr Helcl. Spolupráce firmy s univerzitou začala roku 2017. Podle zadání z firmy měli liberečtí vědci navrhnout stohovatelný vysokohustotní systém skladování přepravek obsluhovaný roboty. Systém měl být schopný expedovat 20 přepravek za hodinu při jednom robotu.

Lidé z vedení Systematic chtěli zapojením liberecké univerzity v první řadě vyřešit problém se svými skladovacími možnostmi, od začátku ale pomýšleli i na to, že pokud se vysokohustotní skladování podle jejich představ podaří vědcům realizovat, budou mít v rukách jedinečné řešení i pro sklady či archivy jiných firem.

„Dneska tu máme systém, který požadavek z horní vrstvy beden vyřídí v čase okolo jedné minuty, a pokud je bedna v hlubší vrstvě, tak ji máme na předávacím portu do dvou minut. Vědci z TULky tedy výkon skladu dokázali oproti našim požadavkům znásobit,“ říká Petr Helcl. Každá vteřina se počítá, v Systematicu vyřizují až stovky požadavků klientů denně, pokud by systém zavedli například do velkého e-shopu, musel by obstarat denně tisíce požadavků, na což bude brzy připraven.

Na první pohled a propočet je předností vysokohustotního skladování úspora místa, sklad dokáže vměstnat i na méně než 50 % původní plochy. Co se týče prostorových dimenzí, i tady přináší systém vyvinutý ve spolupráci se specialisty z TUL řadu předností.

„Konstrukce skladu z hliníkových profilů je navržena také modulárně a univerzálně. Při jejím sestavování je potřeba jen minimum šroubovaných spojů, to velmi zkracuje čas při výstavbě skladu,“ říká inženýr Helcl a dodává: „Systém je i díky tomu velice flexibilní. Funguje jako lego systém, který jsme schopní kdykoliv rozšířit o další části, a to bez nutnosti zastavení provozu stávajícího vysokohustotního skladu. Můžeme ho také vestavět do jakkoliv členitého prostoru, a roboty si mohou dokonce předávat boxy mezi podlažími v případě mimoúrovňových skladů.“

Radek Pirkl

24.09. 2020

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

!!! Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE NAJDETE NA WEBU ŠKOLY ZDE !!!

Další články v rubrice

Diskutujte

Diskuse je otevřena pouze pro přihlášené. Přihlásit se
Tuni360v15-www
 
 
 
 
 
TUL
www.facebook.com/TUL.cz
www.youtube.com/user/TULiberec
Universitas
Český rozhlas sever

Stránky T-UNI vznikly za podpory projektu Copernic, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/31.0059, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

ESF - Investice do vzdělání