Na Technické univerzitě v Liberci finišuje vývoj zdroje pro elektrický motocykl, který dá motorce delší dojezd a vyšší výkon, než jaký mají obdobné stroje na trhu. Práce našich vědců z fakulty mechatroniky zaujala i tradičního výrobce motorek Jawa a chce ji využít ve svém vyvíjeném elektrickém motocyklu.
Univerzitní krosový motocykl spadá do skupiny A1. Jedná se o kategorii motorek do výkonu 11 kW a obsahu spalovacího motoru 125 ccm, které lze řídit po dovršení věku 16 let.
„Naším cílem bylo, aby měla motorka zajímavý výkon při důstojném dojezdu. Chtěli jsme dosáhnout minimálně sta kilometrů bez větších omezení, a to se nám podařilo. Komerčně dostupné stroje se stejným výkonem takového dojezdu stále většinou nedosahují. Problém je u nich v kapacitě baterií. Náš dojezd zatím nebude při maximální rychlosti, která je u námi vyvíjené motorky 115 kilometrů v hodině, ale při průměru osmdesáti kilometrů v hodině, kdy motocykl už rozhodně nebude brzdou provozu i mimo město,“ uvádí Pavel Jandura z Ústavu mechatroniky a technické informatiky FM TUL.
Motocykl aktuálně prochází kombinací testů na uzavřeném okruhu, ve zkušebně hnacích ústrojí a v laboratoři univerzitního ústavu při využití pokročilého přístrojového i softwarového vybavení. Na testovací jízdy „do vybití baterie“ na okruhu dojde za několik týdnů. „V městském prostředí by mohl být dojezd ještě vyšší než sto kilometrů i díky využití rekuperace. Záleželo by na stylu jízdy a členitosti terénu,“ věří za vývojový tým Lukáš Krčmář z Ústavu mechatroniky a technické informatiky FM TUL.
Elektrickou výzbroj vyvíjeli studenti
Rám stroje, kola i brzdy pocházejí ze sériové produkce. Motor o hmotnosti necelých 13 kg také, ale prošel dodatečnou mechanickou úpravou, aby jej bylo možné namontovat jak přímo do výpletu zadního kola, tak i do rámu motocyklu. V této úpravě zajišťuje náhon kola řetěz a dvojice ozubených kol. Ukrývá trvalý výkon 3 kW a je možné jej krátkodobě přetížit až na 15 kW. Dokáže dosáhnout maximálního točivého momentu 180 Nm.
Elektrickou výzbroj jako je zobrazovací jednotka, trakční baterie o využitelné energii 4,7 kWh a palubní 12V síť vyvinuli a díky špičkovému přístrojovému vybavení laboratoře elektromobility uvedli v život studenti Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL (FM).
Kromě toho, že je motorka předmětem intenzivního vývoje, slouží i výuce. Na FM podle Pavla Jandury chtěli mimo jiné studentům ukázat, že není technologickým problémem instalovat do malých motocyklů výkonný motor a výkonnou baterii, jež umožní delší dojezd stroje. „Motokola dnes většinou mají 1,5 až 2 kilowatthodinovou baterii, my teď naproti tomu v motorce máme 5 kilowatthodin celkové energie. A vidíme, že bychom se mohli dostat za použití jiných článků ještě dál - i na 7 kilowatthodin. Technologie existuje, ale stále se v sériové produkci nevyužívá tak, jak by mohla,“ podotýká Pavel Jandura.
Motorka překvapuje jízdními vlastnostmi
Univerzitní motocykl nabízí i jiné zajímavé parametry. Motor podle Pavla Jandury dokáže držet stabilní výkon bez přehřívání po celou dobu výdrže baterie. „Vývoj ale nekončí. Hledáme způsoby, jak mohou být komponenty výkonnější při stejném rozměru a hmotnosti či jak by mohly být ještě levnější.“
Testovaný motocykl v akci bývá během roku k vidění na Univerzitním náměstí a design i živost stroje budí zájem. „I u poměrně papírově slabého motoru překvapí jízdní vlastnosti. Motorka má větší kroutící moment od nižších otáček než běžný skútr se spalovacím motorem, dobře akceleruje. Motor se chová lineárně, od nízkých otáček po osmdesát kilometrů v hodině jede pořád stejně, nemá žádnou výkonovou špičku,“ pochvaluje si vlastnosti motorky hlavní testovací jezdec Lukáš Krčmář.
Vývoj na FM zaujal i společnost Jawa Factory z Divišova, která chce uvést na trh vlastní elektrický motocykl. Jeho koncept i design má vycházet přímo z Jawy. Naše univerzita s firmou komplexně spolupracuje v mnoha rovinách. „S Jawou se dělíme o zkušenosti našich odborníků z fakulty mechatroniky a fakulty strojní s vývojem a testováním elektrických i mechanických komponent. Společně vyvíjíme mimo jiné i zobrazovací a řídicí jednotku motocyklu včetně firmware. V projektu je zapojena i ekonomická fakulta, jejíž odborníci spolupracují s Jawa Factory v oblasti marketingu,“ říká Pavel Jandura.
Projekt ke konci letošního roku skončí. Vývoj ale ztěžuje pandemie, která vyvolala nedostatek součástek, ať už jde o baterie nebo čipy s automotive certifikací. „Výrazně se prodloužily dodací lhůty. Na čipy se může čekat i déle než rok a půl,“ uzavírá Pavel Jandura.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Naučili počítač slyšet a rozumět. Teď už ve dvaceti jazycích
Před třiceti lety poprvé přiměli liberečtí vědci počítač pouhým slovem, aby vykonal příkaz. A „kompjutr“ dokázal například kreslit nebo zvětšovat. Za úspěchem stála výzkumná laboratoř SpeechLab, kterou na Fakultě mechatroniky, informatiky a...
Cena Wernera von Siemense míří opět na TUL
Zcela unikátní metodu měření dynamiky fotoluminiscence vymyslel a ve své dizertační práci popsal doktorand Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Jiří Junek. Metoda se využije například při analýze defektů v solárních...
Naše vědkyně bodovaly v soutěži Falling Walls Lab
Třetí místo a speciální cenu Womans for inovations získaly vědkyně univerzitního ústavu CXI Pavlína Konopáčová a Karolína Morávková v českém výběru soutěže Falling Walls Lab. Obě naše vědkyně se utkaly se třinácti mladými vědci a inovátory z celé...
