Používáme cookies. Z důvodu zkvalitňování potřebujeme vědět, o které články mají návštěvníci zájem.

Roušky z materiálu, který se v přírodě rychle rozloží. To je výsledek vývoje libereckých vědců

IMG_5939 - kopie.JPG
Jiří Chvojka (vlevo) z fakulty textilní a Petr Louda z fakulty strojní s materiálem z kyseliny polymléčné. Foto: Radek Pirkl, TUL

Použité roušky a respirátory představují závažnou ekologickou stopu. Denně se jich produkují miliony a plast, ze kterého jsou vyrobeny, se rozloží v lepším případě až za desítky let. Vědci z Fakulty strojní a Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci nabízí řešení: roušky a respirátory z kyseliny mléčné.

„Je to látka, kterou důvěrně zná i naše tělo. Kyselina mléčná se nám při větší námaze běžně vyplavuje ze svalů, čímž brání jejich přetížení. Tělo ji umí snadno odbourat a stejně tak i příroda. Po použití můžete takovou roušku s klidem hodit na kompost,“ říká Petr Louda, vedoucí katedry materiálu Fakulty strojní TUL. „Polypropylen, který je hlavním materiálem většiny běžně vyráběných chirurgických roušek nebo respirátorů, se v přírodě rozkládá desítky a možná i stovky let. S kyselinou mléčnou jsme o řád rychlejší. Podstatné je ovšem prostředí. Především množství slunečního záření, vlhkost a působení organismů. Rouška z kyseliny mléčné pohozená do stínu v lese pod kámen se bude rozkládat také velmi dlouho,“ dodává profesor Louda.

Inspirací pro nový typ roušky našli naši vědci v oblasti medicíny, kde se biodegradabilní materiály běžně používají například pro výrobu chirurgických nití.

Výroba účinného filtračního materiálu v laboratorních podmínkách dává slibné výsledky. Kyselinu polymléčnou, což je z chemického hlediska delší řetězec kyseliny mléčné, zpracovávají odborníci z fakulty textilní elektrostatickým zvlákňováním na výchozí materiál – nanotextilii.

„Nyní nanomateriál vrstvíme na sebe tak, aby rouška účinně filtrovala a zároveň aby se v ní dalo pohodlně dýchat,“ upřesňuje fázi vývoje Jiří Chvojka, vedoucí katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů fakulty textilní. Z kyseliny polymléčné lze přitom vyrobit i gumičky k rouškám, čímž se redukuje další použití plastu. „Výhodou této nanotextilie je i to, že se dá spojovat klasickým laserovým svařováním stejně jako polypropylen. Není tedy třeba tuto fázi výroby upravovat,“ říká doktor Chvojka.

Práce na snadno odbouratelném materiálu zabrala vědcům Technické univerzity v Liberci asi rok. Zadání a peníze na vývoj „ekologické“ roušky a také jednorázové kombinézy pro pracovníky ve zdravotnictví dostaly fakulty od soukromého investora loni na jaře v době propukající pandemie koronaviru. Naši vědci jsou ale otevřeni i další spolupráci, která povede k využití biodegradabilní suroviny v jiných aplikacích. Z kyseliny mléčné lze například snadno vyrobit i nápojové lahve jako alternativu k PET lahvím – dalšímu globálnímu zdroji odpadu. Překážkou je zatím cena. Rouška či láhev z kyseliny mléčné se zatím vyrobí asi dvakrát dráž než rouška z polypropylenu a láhev z PET.

„Cena je otázkou trhu. Pokud bude po biologicky odbouratelných materiálech větší poptávka, budou se i více vyrábět, a tím klesne jejich cena,“ doplňuje Jiří Chvojka. Vzhledem k raketovému nárůstu produkce roušek a respirátorů v roce 2020 a 2021 a vzhledem k šířícím se zprávám o riviérách zaplavených použitými rouškami naši vědci očekávají, že tlak na výrobu z kompostovatelných materiálů poroste.

„Těsně před tím, než přišla korona, se svět začal znepokojovat obřími ostrovy plastů v oceánech a Unie zakázala používat plastová brčka. V rouškách a respirátorech je přitom plastu mnohem více a vyrábí se jich od roku 2020 násobné množství. Česká věda nyní nabízí alternativu,“ uzavírá profesor Petr Louda.

Radek Pirkl

 

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_6167_120_ptts.jpg

O post rektora TUL se ucházejí dva kandidáti

Stávající rektor Miroslav Brzezina a Josef Šedlbauer, vedoucí katedry chemie FP TUL, kandidují na rektora Technické univerzity v Liberci. Předseda akademického senátu vyhlásil kandidáty podle harmonogramu voleb dnes odpoledne.

21. 9. 2021 | Univerzita | 562