Nejčastěji se bezpečnostní reflexní prvky na naše oděvy lepí nebo našívají. Jejich životnost, možnosti vzorování a výsledný komfort textilie jsou tím omezeny. Odborníci z katedry technologií a struktur Fakulty textilní TUL rozšířili možnosti 3D tkanin a vetkávají reflexní a luminiscenční nitě přímo do textilie. Navíc takto zvládnou vytkat libovolný vzor.
„Běžně se nejprve připraví podkladová textilie a na tu se nalepí, navaří nebo se k ní přišijí bezpečnostní prvky. My je umíme vetkat přímo do základní vrstvy,“ říká Brigita Kolčavová Sirková, vedoucí katedry technologií a struktur FT TUL.
Takto vytvořené reflexní prvky mají vyšší životnost – stejnou jako celý oděv –, neseperou se, neloupají se a neodpadnou.
„Navíc luminiscenční nitě nebo retroreflexní nitě s mikroperlemi na povrchu umíme vetkat přesně tam, kam potřebujeme. Můžeme z nich vytvořit libovolný vzor, omezeni jsme jen vlastní fantazií,“ pokračuje docentka Kolčavová Sirková.
To dává nový impuls designu oděvu s bezpečnostními prvky. Například sportovní oděvy pro děti mohou mít moderní nebo veselejší vzory, které zároveň zvyšují jejich bezpečnost na silnicích. Využít tento potenciál mohou designéři i při návrhu tašek, kabelek nebo jiných doplňků, kde by klasické našité či lepené reflexní prvky působily rušivě nebo nevzhledně.
Katedra pracuje na neprůstřelných vestách i replikách historických rouch
3D tkaniny zná a vytváří lidstvo stovky let, máme je dochovány na nejstarších textilních nálezech. 3D výrobu tkaných struktur jak pro oděvní, tak hlavně pro technické aplikace v minulosti limitovala strojní zařízení používaná pro tkaní, tak možnosti vstupního materiálu. Současné technologie, v tomto případě tkací stroje s elektronickými žakárskými prošlupními mechanismy, a technická vlákna s přidanou hodnotou posouvají dosažené výsledky dál.
Tím, že specialisté z katedry docentky Kolčavové Sirkové disponují touto moderní technologií, mohou kromě 3D textilií z retroreflexních nebo luminiscenčních vrstev pracovat na mnoha dalších 3D projektech. Jsou to například 3D tkané výztuže pro neprůstřelné vesty, kde kombinují 3D tkané struktury se speciálními vysoce pevnostními para-aramidovými vlákny – kevlarem. Dále jsou to obecně další 3D výztuže z čediče, skla, uhlíku nebo přírodních materiálů kopřivy a lnu určené pro kompozity nebo i 3D struktury pro medicínské aplikace – za pozornost stojí např. maloprůměrové cévy o průměru 1–2 mm nebo šlachy. V neposlední řadě byla tato technologie využita ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR a Pražským hradem při tkaní repliky královského roucha nalezeného v kryptě královské hrobky v katedrále sv. Víta.
Katedra technologií a struktur Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci oslaví příští rok už 65. rok své existence.
Radek Pirkl
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Další články v rubrice
Hráči Slovanu budou mít díky spolupráci s TUL a Hotboots nohy v teple
Fotbalisté Slovanu Liberec mohou jako první ligový celek využívat návleky s aktivním zahříváním a nanovrstvou od společnosti Hotboots, které byly vyvinuty na katedře hodnocení textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Náhradníkům...
Adaptivní vícesměrový 3D tisk řízený umělou inteligencí ve společném česko-německém projektu AI4MultiDirectAM
Formy pro kompozitní díly se většinou řežou z bloku, frézují, ladí a opravují. Zabere to týdny. Co kdyby šly vytisknout za pár dní – bez zmetků, bez odpadu, bez dohledu?
Vidíme, co lidé opravdu vnímají. TUL spustila laboratoř, která čte emoce i směr pohledu
Co zaujme návštěvníky webu víc – stromový domek, nebo hotelový pokoj? A hledají zákazníci v regálech obchodů regionální značky, nebo si jich ani nevšimnou? Na tyto otázky teď hledá a nachází odpovědi nová Laboratoř virtuální reality a...
