Nejčastěji se bezpečnostní reflexní prvky na naše oděvy lepí nebo našívají. Jejich životnost, možnosti vzorování a výsledný komfort textilie jsou tím omezeny. Odborníci z katedry technologií a struktur Fakulty textilní TUL rozšířili možnosti 3D tkanin a vetkávají reflexní a luminiscenční nitě přímo do textilie. Navíc takto zvládnou vytkat libovolný vzor.
„Běžně se nejprve připraví podkladová textilie a na tu se nalepí, navaří nebo se k ní přišijí bezpečnostní prvky. My je umíme vetkat přímo do základní vrstvy,“ říká Brigita Kolčavová Sirková, vedoucí katedry technologií a struktur FT TUL.
Takto vytvořené reflexní prvky mají vyšší životnost – stejnou jako celý oděv –, neseperou se, neloupají se a neodpadnou.
„Navíc luminiscenční nitě nebo retroreflexní nitě s mikroperlemi na povrchu umíme vetkat přesně tam, kam potřebujeme. Můžeme z nich vytvořit libovolný vzor, omezeni jsme jen vlastní fantazií,“ pokračuje docentka Kolčavová Sirková.
To dává nový impuls designu oděvu s bezpečnostními prvky. Například sportovní oděvy pro děti mohou mít moderní nebo veselejší vzory, které zároveň zvyšují jejich bezpečnost na silnicích. Využít tento potenciál mohou designéři i při návrhu tašek, kabelek nebo jiných doplňků, kde by klasické našité či lepené reflexní prvky působily rušivě nebo nevzhledně.
Katedra pracuje na neprůstřelných vestách i replikách historických rouch
3D tkaniny zná a vytváří lidstvo stovky let, máme je dochovány na nejstarších textilních nálezech. 3D výrobu tkaných struktur jak pro oděvní, tak hlavně pro technické aplikace v minulosti limitovala strojní zařízení používaná pro tkaní, tak možnosti vstupního materiálu. Současné technologie, v tomto případě tkací stroje s elektronickými žakárskými prošlupními mechanismy, a technická vlákna s přidanou hodnotou posouvají dosažené výsledky dál.
Tím, že specialisté z katedry docentky Kolčavové Sirkové disponují touto moderní technologií, mohou kromě 3D textilií z retroreflexních nebo luminiscenčních vrstev pracovat na mnoha dalších 3D projektech. Jsou to například 3D tkané výztuže pro neprůstřelné vesty, kde kombinují 3D tkané struktury se speciálními vysoce pevnostními para-aramidovými vlákny – kevlarem. Dále jsou to obecně další 3D výztuže z čediče, skla, uhlíku nebo přírodních materiálů kopřivy a lnu určené pro kompozity nebo i 3D struktury pro medicínské aplikace – za pozornost stojí např. maloprůměrové cévy o průměru 1–2 mm nebo šlachy. V neposlední řadě byla tato technologie využita ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR a Pražským hradem při tkaní repliky královského roucha nalezeného v kryptě královské hrobky v katedrále sv. Víta.
Katedra technologií a struktur Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci oslaví příští rok už 65. rok své existence.
Radek Pirkl
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Další články v rubrice
Tričko probudí usínajícího řidiče
Plíživou únavu si ještě řidič za volantem neuvědomí, ale bezpečně ji už v zárodku pozná tričko vyvíjené na katedře oděvnictví Fakulty textilní TUL. Senzory totiž neomylně změří zpomalující se dech. Smart textile tak může pomoci snížit počty nehod...
Adaptivní vícesměrový 3D tisk řízený umělou inteligencí ve společném česko-německém projektu AI4MultiDirectAM
Formy pro kompozitní díly se většinou řežou z bloku, frézují, ladí a opravují. Zabere to týdny. Co kdyby šly vytisknout za pár dní – bez zmetků, bez odpadu, bez dohledu?
Vidíme, co lidé opravdu vnímají. TUL spustila laboratoř, která čte emoce i směr pohledu
Co zaujme návštěvníky webu víc – stromový domek, nebo hotelový pokoj? A hledají zákazníci v regálech obchodů regionální značky, nebo si jich ani nevšimnou? Na tyto otázky teď hledá a nachází odpovědi nová Laboratoř virtuální reality a...
