Nejčastěji se bezpečnostní reflexní prvky na naše oděvy lepí nebo našívají. Jejich životnost, možnosti vzorování a výsledný komfort textilie jsou tím omezeny. Odborníci z katedry technologií a struktur Fakulty textilní TUL rozšířili možnosti 3D tkanin a vetkávají reflexní a luminiscenční nitě přímo do textilie. Navíc takto zvládnou vytkat libovolný vzor.
„Běžně se nejprve připraví podkladová textilie a na tu se nalepí, navaří nebo se k ní přišijí bezpečnostní prvky. My je umíme vetkat přímo do základní vrstvy,“ říká Brigita Kolčavová Sirková, vedoucí katedry technologií a struktur FT TUL.
Takto vytvořené reflexní prvky mají vyšší životnost – stejnou jako celý oděv –, neseperou se, neloupají se a neodpadnou.
„Navíc luminiscenční nitě nebo retroreflexní nitě s mikroperlemi na povrchu umíme vetkat přesně tam, kam potřebujeme. Můžeme z nich vytvořit libovolný vzor, omezeni jsme jen vlastní fantazií,“ pokračuje docentka Kolčavová Sirková.
To dává nový impuls designu oděvu s bezpečnostními prvky. Například sportovní oděvy pro děti mohou mít moderní nebo veselejší vzory, které zároveň zvyšují jejich bezpečnost na silnicích. Využít tento potenciál mohou designéři i při návrhu tašek, kabelek nebo jiných doplňků, kde by klasické našité či lepené reflexní prvky působily rušivě nebo nevzhledně.
Katedra pracuje na neprůstřelných vestách i replikách historických rouch
3D tkaniny zná a vytváří lidstvo stovky let, máme je dochovány na nejstarších textilních nálezech. 3D výrobu tkaných struktur jak pro oděvní, tak hlavně pro technické aplikace v minulosti limitovala strojní zařízení používaná pro tkaní, tak možnosti vstupního materiálu. Současné technologie, v tomto případě tkací stroje s elektronickými žakárskými prošlupními mechanismy, a technická vlákna s přidanou hodnotou posouvají dosažené výsledky dál.
Tím, že specialisté z katedry docentky Kolčavové Sirkové disponují touto moderní technologií, mohou kromě 3D textilií z retroreflexních nebo luminiscenčních vrstev pracovat na mnoha dalších 3D projektech. Jsou to například 3D tkané výztuže pro neprůstřelné vesty, kde kombinují 3D tkané struktury se speciálními vysoce pevnostními para-aramidovými vlákny – kevlarem. Dále jsou to obecně další 3D výztuže z čediče, skla, uhlíku nebo přírodních materiálů kopřivy a lnu určené pro kompozity nebo i 3D struktury pro medicínské aplikace – za pozornost stojí např. maloprůměrové cévy o průměru 1–2 mm nebo šlachy. V neposlední řadě byla tato technologie využita ve spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR a Pražským hradem při tkaní repliky královského roucha nalezeného v kryptě královské hrobky v katedrále sv. Víta.
Katedra technologií a struktur Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci oslaví příští rok už 65. rok své existence.
Radek Pirkl
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Další články v rubrice
Glassiteca dává nový život nepotřebnému sklu
Až 11 milionů tun skla skončí každý rok na skládkách jen v rámci EU, zrecykluje se přitom pouhá čtvrtina odpadního skla – materiálu, který je jinak možné využívat donekonečna. S ambicí tato neudržitelná čísla změnit přichází Glassiteca, první...
Ústavní soud nasadil na svůj web chatbot z TULky
Je velmi rychlý, nehalucinuje a domluví se s ním i laik. Právní bitvy za vás nevybojuje, ale v nekonečných archivech českého soudnictví najdete odpověď během vteřiny. Ústavní soud po týdnech zkušebního provozu spustil novou verzi AI chatbota,...
Místo drátků laser. Český doktorand přepisuje pravidla měření v CERNu a míří na Cenu vlády
Martin Dušek (30) z fakulty mechatroniky zavedl v CERNu nový způsob naprosto přesného měření pomocí laseru a v lednu 2026 tam také úspěšně obhájil svou disertační práci na toto téma před mezinárodní komisí. V Evropské organizaci pro jaderný výzkum...
