Antibiotiky ve vodě si pěstujeme superbakterie. Ondřej Havelka zkoumá, jak tomu zabránit

Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci pracuje se svým týmem na výzkumu, který zbavuje vodu nečistot pomocí laserové syntézy. Foto: Archiv Ondřeje Havelky
Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci pracuje se svým týmem na výzkumu, který zbavuje vodu nečistot pomocí laserové syntézy. Foto: CXI TUL

Nedostatek čisté vody se stává obřím problémem lidstva. Jednou z cest, jak se dostat z ekologické pasti, může být využití nanotechnologií. Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci pracuje se svým týmem na výzkumu, který zbavuje vodu nečistot pomocí metody zvané laserová syntéza. Ta umožňuje tvorbu nanoslitin, jež dokáží vodu zbavit ropných produktů, těžkých kovů i antibiotik. Nejen o tomto výzkumu hovoří Ondřej v rozhovoru pro magazín Universitas.

V současnosti nemají přístup k bezpečné pitné vodě přes 2 miliardy lidí. V důsledku toho trpí nemocemi a až milion z nich jim ročně podlehne. „Stále se zvyšující nedostatek čisté vody vede k jedné z největších krizí, jaké kdy lidstvo čelilo. Ačkoli se jedná o složitý problém ovlivněný mnoha faktory, základním problémem, který stojí za celosvětovým nedostatkem vody, zůstává její nevhodné využívání a znečišťování pravidelnou či náhodnou lidskou činností,“ vysvětluje Ondřej Havelka.

Zvláště znepokojivá je podle pětadvacetiletého vědce z Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL kontaminace spojená s ropou: „Protože kromě toho, že se jí obtížně zbavujeme, může být ropa také nositelem rozpustných toxických látek, jako jsou mimo jiné perzistentní organické polutanty či těžké kovy.“

Na velké potíže do budoucna si ale zaděláváme i zbytky antibiotik ve vodě. Svět kvůli tomu už nyní čelí vzniku významné bakteriální rezistence vůči těmto lékům. Ta může podle studií způsobit do roku 2050 umírání deseti milionů lidí ročně na nemoci dnes běžně antibiotiky léčitelné.

Hromadění těchto znečišťujících látek v životním prostředí se tak stává dramatičtějším a trvalejším problémem, jehož budoucí důsledky by mohly být nezvratitelné. Tomu může pomoci zabránit nanotechnologický výzkum, na kterém dvojnásobný laureát Ceny ministra školství za objevy v oblastech základního i aplikovaného výzkumu a nově též reprezentant ČR v evropské radě Eurodoc se svým týmem pracuje.

Více si můžete přečíst v magazínu Universitas

- ad -

Universitas – magazín vysokých škol

Universitas je online magazín 24 českých veřejných vysokých škol spuštěný v roce 2017. O rok později se do projektu zapojila také TUL. Magazín se formou zpráv, rozhovorů i komentářů věnuje aktuálnímu dění v českém vysokém školství a sleduje také témata dlouhodobější, jako jsou genderová vyváženost a rovné příležitosti ve vědě nebo české předsednictví v Radě EU ve vztahu ke vzdělávání.

www.universitas.cz

Magazín Universitas najdete dále na Facebooku, Twitteru a má také svůj newsletter.

 

Další články v rubrice

IMG_4707-4.jpg

Motorkáře pomůže vycvičit neuronová síť

Smutná data hovoří jasně – Česko patří v evropském srovnání v počtu usmrcených motorkářů na milion obyvatel k zemím s nejčernější bilancí. A vědci z TUL nyní chtějí spolu s Asociací autoškol České republiky a Asociací polygonů Autoklubu ČR pomoci...

2. 10. 2024 | Věda a výzkum | 601

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

1000012936-2.jpg

Tričko probudí usínajícího řidiče

Plíživou únavu si ještě řidič za volantem neuvědomí, ale bezpečně ji už v zárodku pozná tričko vyvíjené na katedře oděvnictví Fakulty textilní TUL. Senzory totiž neomylně změří zpomalující se dech. Smart textile tak může pomoci snížit počty nehod...

10. 4. 2025 | Věda a výzkum | 638
0052_vitezove_cWvS_2025_-0474.jpg

Cena Wernera von Siemense míří opět na TUL

Zcela unikátní metodu měření dynamiky fotoluminiscence vymyslel a ve své dizertační práci popsal doktorand Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Jiří Junek. Metoda se využije například při analýze defektů v solárních...

27. 3. 2025 | Věda a výzkum | 353