Antibiotiky ve vodě si pěstujeme superbakterie. Ondřej Havelka zkoumá, jak tomu zabránit

Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci pracuje se svým týmem na výzkumu, který zbavuje vodu nečistot pomocí laserové syntézy. Foto: Archiv Ondřeje Havelky
Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci pracuje se svým týmem na výzkumu, který zbavuje vodu nečistot pomocí laserové syntézy. Foto: CXI TUL

Nedostatek čisté vody se stává obřím problémem lidstva. Jednou z cest, jak se dostat z ekologické pasti, může být využití nanotechnologií. Ondřej Havelka z Technické univerzity v Liberci pracuje se svým týmem na výzkumu, který zbavuje vodu nečistot pomocí metody zvané laserová syntéza. Ta umožňuje tvorbu nanoslitin, jež dokáží vodu zbavit ropných produktů, těžkých kovů i antibiotik. Nejen o tomto výzkumu hovoří Ondřej v rozhovoru pro magazín Universitas.

V současnosti nemají přístup k bezpečné pitné vodě přes 2 miliardy lidí. V důsledku toho trpí nemocemi a až milion z nich jim ročně podlehne. „Stále se zvyšující nedostatek čisté vody vede k jedné z největších krizí, jaké kdy lidstvo čelilo. Ačkoli se jedná o složitý problém ovlivněný mnoha faktory, základním problémem, který stojí za celosvětovým nedostatkem vody, zůstává její nevhodné využívání a znečišťování pravidelnou či náhodnou lidskou činností,“ vysvětluje Ondřej Havelka.

Zvláště znepokojivá je podle pětadvacetiletého vědce z Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL kontaminace spojená s ropou: „Protože kromě toho, že se jí obtížně zbavujeme, může být ropa také nositelem rozpustných toxických látek, jako jsou mimo jiné perzistentní organické polutanty či těžké kovy.“

Na velké potíže do budoucna si ale zaděláváme i zbytky antibiotik ve vodě. Svět kvůli tomu už nyní čelí vzniku významné bakteriální rezistence vůči těmto lékům. Ta může podle studií způsobit do roku 2050 umírání deseti milionů lidí ročně na nemoci dnes běžně antibiotiky léčitelné.

Hromadění těchto znečišťujících látek v životním prostředí se tak stává dramatičtějším a trvalejším problémem, jehož budoucí důsledky by mohly být nezvratitelné. Tomu může pomoci zabránit nanotechnologický výzkum, na kterém dvojnásobný laureát Ceny ministra školství za objevy v oblastech základního i aplikovaného výzkumu a nově též reprezentant ČR v evropské radě Eurodoc se svým týmem pracuje.

Více si můžete přečíst v magazínu Universitas

- ad -

Universitas – magazín vysokých škol

Universitas je online magazín 24 českých veřejných vysokých škol spuštěný v roce 2017. O rok později se do projektu zapojila také TUL. Magazín se formou zpráv, rozhovorů i komentářů věnuje aktuálnímu dění v českém vysokém školství a sleduje také témata dlouhodobější, jako jsou genderová vyváženost a rovné příležitosti ve vědě nebo české předsednictví v Radě EU ve vztahu ke vzdělávání.

www.universitas.cz

Magazín Universitas najdete dále na Facebooku, Twitteru a má také svůj newsletter.

 

Další články v rubrice

Profesor Lukáš.jpg

Profesor Lukáš o důležitosti sdílení vědeckých dat

Profesor David Lukáš, uznávaný expert na fyzikální principy tvorby polymerních nanovláken, zdůrazňuje význam otevřeného sdílení dat pro rozvoj vědeckých teorií. Dát k dispozici nasbíraná vědecká data a umožnit jejich dlouhodobou dohledatelnost je...

8. 11. 2024 | Věda a výzkum | 336

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Inaugurace nového děkana FZS TUL Jiřího Beneše (3).JPG

Rektor dnes jmenoval Jiřího Beneše děkanem FZS

Stál u zrodu ústavu, dnes fakulty, zdravotnických studií, podílel se zejména na zajištění programů biomedicínský technik a biomedicínské inženýrství. Profesor Beneš povede fakultu od 1. července 2025 do konce června roku 2029.

9. 6. 2025 | Univerzita | 489