E-shopy jsou na ně krátké. Někteří zákazníci si objednají oblečení, nosí ho, pak vyperou a pošlou zpět v zákonné lhůtě 14 dní s tím, že zrovna tento kousek se jim do šatníku nehodí. E-shopy nemají moc šancí prokázat, že oděv už zákazník nosil a pral, což je proti pravidlům pro vrácení zboží. Situaci řeší speciální úprava štítku na oděvu, která prozradí, zda oděv už pračkou prošel. Novinka z fakulty textilní je levná, snadno použitelná, ekologická a chráněná užitným vzorem.
„Řešení problému u nás poptávali přímo majitelé e-shopů. Vypraný oděv ztrácí na jakosti, je prakticky neprodejný, což generuje ztráty, které pro provozovatele už nejsou zanedbatelné. Bylo jasné, že musíme přijít s řešením jednoduchým, které lze snadno a bez velkých nákladů zapojit do výrobního procesu oděvu,“ vysvětluje Jiří Militký z katedry materiálového inženýrství Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci.
Tým z této katedry po více prozkoumaných cestách, jak zadání splnit, vyvinul technologii založenou na velmi krátkých obarvených vláknech bavlny. Ta se vodorozpustným ekologicky nezávadným pojivem nanesou na štítek oděvu.
„Inspirovali jsme se u bankovek. Jejich papír v sobě také nese drobná barevná vlákna, což je ochrana ztěžující případné falšování. V bankovkách jsou ale vlákna pevnou součástí papíru a nelze je vymývat a vyprat. Vlákna ze štítku oděvu se naopak při prvním praní uvolní snadno a všechna. Pojivo se rozpustí v teplé i studené vodě a krátká barevná vlákna už nic na štítku nedrží, vymyjí se a zmizí s odpadní vodou z pračky. Po vyprání nezůstanou na štítku žádná viditelná barevná vlákna,“ popisuje nápad Jakub Wiener z katedry materiálového inženýrství Fakulty textilní TUL.
Barevná vlákna pokrývají pouze asi 3–7 % povrchu štítku, jsou tak velmi dobře viditelná na povrchu štítku pouhým okem, ale nesnižují jeho čitelnost. Technologie je levná, jednoduše realizovatelná a nezatěžuje životní prostředí.
„Vlákna lze nanášet ručně na konci výrobního procesu oděvu a štítku, ale efektivnější bude jednoduchá strojová úprava. Spolu s lidmi z fakulty strojní proto nyní navrhujeme linku pro nanášení detekční vrstvy. Půjde ji bez větších obtíží zařadit na konec výrobního procesu oděvu a štítku,“ doplňuje profesor Militký.
Nápad, který je pod názvem „Vizuální indikátor praní textilního výrobku“ chráněný užitným vzorem, pomůže nejen provozovatelům nebo majitelům e-shopů, ale i koncovým zákaznicím a zákazníkům. I pro ně může být při nákupu určující informací, zda tričko nebo kalhoty už někdo nosil a vypral.
„Technologie je jednoduchá, ale v domácnosti takřka neproveditelná. Stálo by to moc času i peněz pokusit se v domácích podmínkách štítek podobnou vrstvou opatřit. To by se nikomu nevyplatilo,“ dodává k možnosti napodobení nebo falšování detekční vrstvy profesor Wiener.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Až na dřeň měření barev. O knihu z Fakulty textilní TUL je ve světě zájem
Velký zájem ve světě provází knihu „Colorimetry in Textile Industry“ od Michala Vika a Martiny Vikové z Fakulty textilní TUL. Před několika dny vyšlo v Itálii již druhé vydání této odborné práce. Kniha už vyšla ve třech jazycích a vydání v dalších...
Chybí vám něco v Jizerských horách a kde? Na to se ptá pocitová mapa
Na vstupním místě do Jizerských hor načtete QR kód ze samolepky a z nabízených možností vyberete ty, které vystihují váš vztah k Jizerským horám. Vstoupíte tak do mapy, v níž lze označit, kde vám chybí parkoviště, koš nebo toaleta, a naopak...
Jsou významně vyšší a mají o několik kilogramů víc než děti v roce 1923. Experti z naší KTV porovnávali tělesnou vyspělost české a slovenské mládeže po 100 letech
Rozsáhlé unikátní šetření tělesných parametrů a také kondice zorganizovali v roce 1923 otec a syn Roubalovi a letos, přesně po 100 letech, jejich testy zopakovali odborníci z katedry tělesné výchovy a sportu Fakulty přírodovědně-humanitní a...
