Výzkum o nanotechnologiích a etice jde do finále. Zapojíte se také?

V době pandemie Covid-19 docházelo ke střetu akademické sféry s novou realitou. Na snímku Veronika Máková z katedry chemie řeže nanomateriál vyrobený na TUL na filtr, aby se dal vložit do ušité roušky. Foto: Radek Pirkl
V době pandemie Covid-19 docházelo ke střetu akademické sféry s novou realitou. Na snímku Veronika Máková z katedry chemie řeže nanomateriál na filtr, aby se dal vložit do ušité roušky. Foto: Radek Pirkl

Jsou větším nebezpečím pro lidstvo jaderné zbraně, nebo nekontrolovaně samoreplikující se nanoboti vytvoření molekulární výrobou? V jakých oblastech by se ne/měly používat nanotechnologie? I takové etické otázky přináší nanotechnologický výzkum. A nově se na ně snaží odpovědět projekt NanoET, jehož hlavním účastníkem je Technická univerzita v Liberci (TUL). Výzkumníkům může pomoci každý, kdo vyplní interaktivní dotazník.

Projekt „Podpora pro etické rozhodování v oblasti výzkumu a vývoje nanotechnologií“, akronym NanoET, podpořila Technologická agentura ČR a zastřešila jej Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL (FP). Vznikl v reakci na krizovou situaci spojenou s šířením covid-19. Nyní, po necelých třech letech, se jedna z klíčových aktivit výzkumu o nanotechnologiích a etice chýlí ke konci.

V začátku koronavirové pandemie vědci z TUL využili technologii AC Electrospinning pro výrobu vysoce účinných nanovlákenných filtrů pro záchyt respiračních kapének. Vznikla koncepce takzvaných kapsových roušek a došlo k přenesení výroby efektivních filtrů do průmyslového prostředí. Nicméně tyto aktivity také doprovázela hodnotová a etická dilemata. „Od počátku bylo vidět, že dochází ke střetu akademické sféry s novou realitou, a vznikaly nové problémy, s nimiž se vědci museli vyrovnávat,“ vysvětluje důvod vzniku projektu jeho řešitel Michal Trčka z katedry filosofie FP.

 

Všechny tyto okolnosti měly podle Michala Trčky dopad na etiku výzkumu. NanoET se pojí s potřebami rychlých reakcí na nové výzvy, interního nastavování pravidel a postupů a udržení vysokých vědeckých a etických standardů a hodnot. „Projekt NanoEt reagoval na tyto úvahy a potřeby. Nejprve jsme realizovali kvalitativní případovou studii zaměřenou na regionální zkušenosti s krizovou situací v době koronavirové pandemie. Vznikl také expertní systém, jenž do budoucna pomůže úspěšně se vypořádat s problémy, které vyplynuly z analýzy potřeb spolupracujících výzkumníků týmu profesora Davida Lukáše. Předložili jsme i sadu doporučených nástrojů a opatření, která pomohou k rozvoji efektivního a etického rozhodování nejen v období mimořádných situací typu pandemie,“ doplňuje Michal Trčka, jenž se ve své aktuální práci zaměřuje na vybrané problémy filozofie technologií a aplikovanou etiku.

Interaktivní dotazník zjišťuje postoje lidí k nanotechnologiím

Součástí zmíněného expertního systému je i interaktivní dotazník „Nanotechnologie, rizika a etika“. „Respondenti odpovídají na otázky týkající se především svých postojů k nanotechnologiím. V závěru naleznou vyhodnocení dotazníku a porovnání svých odpovědí s dalšími účastníky a mohou výzkumníkům poskytnout i zpětnou vazbu. Budeme rádi, když nám odpoví co nejvíce respondentů, získáme více dat, díky kterým budeme disponovat i v mezinárodním srovnání originálními podklady pro vlastní studii,“ říká Michal Trčka.

Jedna z otázek například zjišťuje, z jakých medicínských zákroků mají lidé největší strach. Je to rentgen, vrtání zubů, operace slepého střeva, uvolnění krevní sraženiny pomocí nanorobotů nebo očkování? V interaktivním dotazníku se zatím na první příčce umístila operace slepého střeva a uvolnění krevní sraženiny pomocí nanorobotů se drží uprostřed.

„V dotazníku si kdokoli může vyzkoušet řešit modelové situace etických dilemat, převážně spojených s výzkumem a vývojem nanotechnologií, a zároveň nám tím poskytuje zpětnou vazbu o morálních intuicích ve vztahu k nanotechnologiím a reálným, potenciálním nebo fiktivním dilematům a rizikům. Odpovědi jsou ukládány v databázi pro využití při statistickém hodnocení nebo strojovém učení,“ doplňuje Michal Trčka.

První kolo dotazníkového šetření běželo od prosince 2022 do ledna 2023, druhé kolo v květnu 2023 a nyní jde výzkum do finále. Výzkumníci zatím mají odpovědi více než 600 respondentů.

Podívejte si na dosavadní výsledky výzkumu nebo si přečtěte Souhrnnou výzkumnou zprávu "Etické rozhodování ve výzkumu a vývoji nanotechnologií při mimořádných situacích".

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Kostel vizualizace.jpg

Dostane Liberec nový kostel vytištěný z betonu?

Evangelický kostel na náměstí Českých bratří v Liberci zbourali komunisté v 70. letech minulého století, nyní by se mohl svatostánek na původní místo vrátit. Tentokrát ale v moderní podobě a celý vytištěný z betonu. Koncepční návrh připravil...

28. 4. 2025 | Věda a výzkum | 772
DSC_2181.jpg

Zahradní kuchyně z recyklovaného textilního odpadu

Použitý textil, který je globálním problémem, nachází díky katedře hodnocení textilií, další uplatnění. Tentokrát jako součást materiálu, ze kterého jsou vyrobeny venkovní modulární kuchyně. Na trh je právě v těchto dnech uvádí firma Dimatex CS ze...

16. 5. 2025 | Věda a výzkum | 337

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Inaugurace nového děkana FZS TUL Jiřího Beneše (3).JPG

Rektor dnes jmenoval Jiřího Beneše děkanem FZS

Stál u zrodu ústavu, dnes fakulty, zdravotnických studií, podílel se zejména na zajištění programů biomedicínský technik a biomedicínské inženýrství. Profesor Beneš povede fakultu od 1. července 2025 do konce června roku 2029.

9. 6. 2025 | Univerzita | 444
KWAK v Decathlonu na totemu z TXB desky (4).JPG

Univerzita dostává své technologie na globální trh

Spacáky s nanomembránou značky KWAK se právě v tyto dny dostávají do sítě prodejen Decathlon, největšího světového prodejce sportovního oblečení a vybavení. Membránu spacáků vyvíjeli specialisté z naší katedry hodnocení textilií. Technologie z TUL...

3. 6. 2025 | Události | 475