Jak odstranit z odpadních vod dusíkaté látky, které následně ohrožují vodní organismy? Odpovědí mohou být plastové kuličky s nanovlákennou přízí uvnitř. Na jejich povrchu se totiž rychle a pevně usazují užitečné mikroorganismy. Výzkumník Karel Havlíček z univerzitního ústavu CXI TUL v rámci projektu vyvinul technologii, která čistí vodu s vysokou účinností i tam, kde běžné systémy narážejí na své limity.
Mikroorganismy jsou základem biologického čištění odpadních vod. V čistírenských systémech obvykle vytvářejí kolonie nebo se vyskytují ve formě aktivovaného kalu. Karel Havlíček však přišel s inovativním řešením – plastovými tělísky s nanovlákennými nosiči, která se volně pohybují v nádrži. Díky tomu mají mikroorganismy lepší přístup k čištěné vodě i potřebnému kyslíku, což vytváří ideální podmínky pro jejich uchycení a růst.
Právě rychlejší uchycení a stabilnější růst mikroorganismů umožňují systému účinněji odstraňovat z vody amoniakální dusík. Jeho nadbytek ohrožuje vodní organismy, přispívá k přemnožení řas a zhoršuje kvalitu vodních ekosystémů.
Nanovlákna fungují jako bezpečný domov pro čisticí bakterie. Mikroorganismům se na nich daří natolik dobře, že lépe odolávají nepříznivým podmínkám. To je klíčové zejména u průmyslových odpadních vod, kde by mikroorganismy na běžných nosičích nepřežily.
Systém si v průběhu testování dokázal poradit i s extrémními koncentracemi amoniakálního dusíku až osmdesáti miligramů na litr. Tato zátěžová zkouška mohla ochromit nebo úplně zastavit život čisticích mikroorganismů. Systém ale zkoušku zvládl. Na odtoku výzkumníci naměřili koncentraci pod jeden miligram amoniakálního dusíku na litr vody. „Dostali jsme se na číslo, které často nezvládne ani běžná čistírna,“ říká Karel Havlíček z Oddělení technologie ochrany životního prostředí CXI TUL.
Nová technologie může fungovat jako doplněk čistíren, ale také jako samostatná kontejnerová jednotka. Tu lze jednoduše přivézt a spustit přímo v průmyslovém provozu, což firmám ušetří náklady na odvoz nebezpečného odpadu.
Technologie vznikla v projektu HYMNA podpořeném Technologickou agenturou ČR ve spolupráci se společností ENVI-PUR a Pražskými vodovody a kanalizacemi.
Více o výzkumu si přečtěte v článku Evy Doležalové na webu CXI TUL.
ad, ed
Další články v rubrice
Louky chudnou. Vědci z TUL a němečtí partneři jsou na stopě příčin
Na první pohled vypadají stejně jako před desítkami let. Ve skutečnosti z mnoha luk mizí kvetoucí rostliny, orchideje i hmyz, který je na nich závislý. Vědci z TUL a jejich němečtí kolegové tři roky hledali příčiny, proč louky chudnou. Teď při...
Čeští vojáci mění maskování. Vědci z TUL jsou u toho
Po více než třiceti letech převlékne česká armáda své vojáky do uniforem s novou sedmibarevnou kamufláží. Na novém maskovacím vzoru a zároveň rozsáhlém projektu MAD21 spolupracovala s armádou i Technická univerzita v Liberci. Na náročném vývoji se...
Renesanční zvon má svůj digitální otisk. Je zřejmě nejprozkoumanějším v Česku
Váží přes 1,2 tuny, přežil čtyři století a teď se stal jedním z nejdetailněji zkoumaných kostelních zvonů u nás. Mezioborový tým pedagogů a studentů Technické univerzity v Liberci Jana Koprnického, Adama Kábrta, Radka Boháče a Lubomíra Slavíka...
