Po více než třiceti letech převlékne česká armáda své vojáky do uniforem s novou sedmibarevnou kamufláží. Na novém maskovacím vzoru a zároveň rozsáhlém projektu MAD21 spolupracovala s armádou i Technická univerzita v Liberci. Na náročném vývoji se podíleli odborníci na kolorimetrii a zušlechťování textilií z Fakulty textilní TUL profesor Michal Vik a docentka Martina Viková. Pracovali na tom, aby nové barvy fungovaly na různých materiálech uniforem a daly se spolehlivě sériově vyrábět.
Na první pohled jde o pouhou změnu barev a tvarů na vojenské uniformě. Za novým maskovacím vzorem MAD21 – zkratka Maskovací armádní design 2021 odkazuje na rok, kdy vznikl koncept nového vzoru – se ale skrývají roky výzkumu, testování a spolupráce odborníků na grafický design, vojenské maskování i textilní materiály. Výsledkem je nový víceúčelový vzor, který má české vojáky co nejvíce skrýt v různých typech prostředí. Armáda se rozhodla jít cestou vývoje vlastního maskování místo kompletního přechodu na zahraniční vzor MultiCam, kde by musela platit licenční poplatky.
„Hodně se nám mění prostředí, kde předpokládáme operační nasazení, proto jsou na novém maskovacím vzoru použity světlejší barvy. Barev je tam zároveň více, včetně použití makro a mikro vzoru. Uniforma se tím stala víceúčelová. Ve vzoru jsou zachovány jak barvy typické pro české prostředí, tak barevnost blízká našim aliančním spojencům,“ vysvětlil plukovník Generálního štábu Armády České republiky Ladislav Bujárek, jenž byl styčným důstojníkem mezi armádou a jednotlivými členy týmu.
Světová premiéra na Future Forces Forum v Praze
Práce na maskování MAD21 spojil Technickou univerzitu v Liberci, Univerzitu obrany a Univerzitu Palackého v Olomouci. Výsledek spolupráce se oficiálně představil na říjnovém veletrhu Future Forces Forum v Praze, kde nové uniformy budily značnou pozornost. Zájem byl i o vystoupení odborníků zapojených do projektu.
Grafický návrh vytvořil Tomáš Chorý z olomoucké univerzity a řešil to, jak vojáka co nejlépe skrýt v různých prostředích. Důležitá podle něj byla kombinace drobných a velkých skvrn, které narušují siluetu, i barevná paleta, jež odpovídá různým typům krajiny: „Samotný návrh byl poměrně rychlý, ale jeho implementace, ověřování v terénu a následné převedení do výroby představovaly mnohem složitější proces. Bylo potřeba zajistit, aby barvy a materiály splňovaly nejen vizuální požadavky, ale také vlastnosti v blízké infračervené oblasti, kterou využívají moderní pozorovací prostředky,“ řekl Tomáš Chorý.
Univerzita obrany zajistila odborné znalosti vojenského maskování, včetně hodnocení ve viditelné a blízké infračervené oblasti (NIR). „V univerzálnosti jsme oproti vzoru 95 udělali velký posun. Nový maskovací vzor je srovnatelný se systémem MultiCam. V mnoha testech nám vyšel i lépe. Věřím, že nový maskovací vzor bude českým vojákům přinášet větší ochranu. Významný posun to bude i z pohledu logistiky – nebudou zapotřebí speciální lesní nebo pouštní vzory,“ přiblížil plukovník generálního štábu docent František Racek z Univerzity obrany.
Barva na látce není vždy stejná
Fakulta textilní TUL se zaměřila na kolorimetrii, tedy měření a hodnocení barev na textilních materiálech. Michal Vik a Martina Viková měli mimo jiné za úkol stanovit metodiku měření a kontroly kamuflážního vzoru. Armáda přechází ze čtyřbarevného vzoru na sedmibarvý, který navíc pracuje s rozmazáváním vzoru a barevnými přechody bez ostrých hran.
Právě tady začala důležitá část práce odborníků z Fakulty textilní. Barvy, které vypadají správně na jednom materiálu, nemusí mít stejné vlastnosti na jiném. A vojenská uniforma se skládá z různých druhů textilií. „Požadavek na nový vzor byl, aby splnil zadání na minimálně třech různých typech materiálů,“ upozornil na velké úskalí práce Michal Vik z Katedry materiálového inženýrství a proděkan Fakulty textilní TUL.
Šlo o Corduru, tedy stoprocentní polyamid používaný na zesílení mechanicky namáhaných míst, například na kolenou a loktech, dále o směs polyamidu a bavlny pro polní uniformu, a polyesteru s bavlnou pro kabáty. „Každý materiál vyžadoval jiný přístup při přípravě barvicích receptur,“ vysvětlil profesor Vik. Pro výrobce tak nestačí jen znát požadovanou barvu. Musí vědět, jak ji na konkrétní látce vytvořit, aby odpovídala stanoveným požadavkům.
V projektu MAD21 šlo ale o ještě náročnější úkol. Barvy musely odpovídat požadavkům nejen ve viditelné oblasti, ale také v blízké infračervené oblasti, kterou využívají některé prostředky vojenského pozorování. Odborníci z TUL pracovali nejen s barevnými souřadnicemi a spektrálními daty. Na základě měření přírodních materiálů a spekter stanovovali toleranční meze, které umožňují převést navržené barvy do výroby a následně kontrolovat, zda výsledná látka odpovídá požadovaným parametrům.
Od návrhu k výrobě
Na grafický návrh z roku 2021 navázalo experimentální ověřování v různých typech prostředí, klimatických podmínkách a ročních obdobích. Následovala obranná standardizace, jejímž cílem bylo zajistit, že vzor bude možné opakovaně vyrábět při zachování stanovených parametrů. České obranné standardy vstoupily v platnost v červenci 2026.
A ani teď není práce u konce. „Projekt počítal s výše uvedenými třemi materiály, ale na uniformě jsou ve skutečnosti i další. Třeba na rukávu mají vojáci velur pro umístění rozlišovacích nášivek. I ten se musí vyvzorovat, stejně jako třeba oděvní síťovina pro čepice. Jsou to drobnosti, které nebyly součástí projektu, ale týkají se celého kompletu a musí se postupně zavádět. Stále s tím pomáháme,“ uvedla docentka Viková.
Práce byla velmi intenzivní a manželé Vikovi v nadsázce říkají, že jim svět za tu dobu zezelenal. „Byla to skvělá spolupráce s kolegy a zároveň velká odpovědnost. Těší nás, že jsme mohli armádě pomoci s tak důležitým projektem, jehož výsledek bude sloužit řadu let. O to větší radost máme, že se podařilo dotáhnout do konce něco, o čem na začátku mnozí pochybovali,“ shodli se manželé Vikovi.
Nový maskovací vzor se nyní ověřuje při vojskových zkouškách. Pokud úspěšně splní stanovené požadavky, armáda počítá s postupným zaváděním uniforem s MAD21 od roku 2029. Letos přitom začne vojákům dodávat modernizovaný polní stejnokroj, zatím ještě se současným vzorem 95.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Nit, která léčí: vědci přicházejí s novou zbraní proti parodontóze
Náš vědecký tým se podílel na vývoji první probiotické zubní nanonitě na světě, která dokáže podstatně snížit výskyt bakterií spojených s parodontózou. Nit nejen, že mechanicky čistí mezizubní prostory, ale také podporuje zdravý ústní mikrobiom.
TUL stojí za průlomem v úpravě povrchů. I díky objevu z doby baroka
Ocelové kuličky letící extrémní rychlostí, matematické modelování i senzorová síť na cloudu. To vše zapojili výzkumníci z TUL a jihomoravské firmy Kovo Staněk, aby přinesli zásadní průlom v úpravě povrchů. Výsledek? Jejich nová tryskací zařízení...
Kuličky s nanovlákenným srdcem čistí odpadní vody účinněji
Jak odstranit z odpadních vod dusíkaté látky, které následně ohrožují vodní organismy? Odpovědí mohou být plastové kuličky s nanovlákennou přízí uvnitř. Na jejich povrchu se totiž rychle a pevně usazují užitečné mikroorganismy. Výzkumník Karel...
