Naši a němečtí akademici budou spolupracovat při výuce plastů

Vedoucí projektu profesor Sebastian Scholz.

Kooperativní postup při výuce zpracování plastů je hlavním cílem mezinárodního projektu „GreK – Přeshraniční kooperativní výuka zpracování plastů Zittau-Liberec“. Zahajovací zasedání českých a německých partnerů se uskutečnilo dnes odpoledne na naší univerzitě. Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020.

V průběhu tříletého projektu, jehož realizace byla zahájena letos v dubnu, chtějí naše fakulta strojní, Hochschule Zittau/Görlitz a Technische Universität Dresden společně vybudovat a upevnit přeshraniční kooperativní výuku moderních metod zpracování plastů. Společně vyvinou nové didakticky upravené výukové akce. „Budeme pracovat na tvorbě moderní výuky zohledňující potřeby průmyslové praxe. Proto chceme zapojit i regionální plastikářské firmy a výzkumné instituce na obou stranách hranic. Máme již vstřícné ohlasy od několika firem, některé z nich se účastnili také dnešního zahajovacího zasedání. Rovněž pobočka výzkumné organizace Fraunhofer Institut v Žitavě chce podpořit pedagogickou, ale i vědecko-výzkumnou činnost regionálního charakteru. Fraunhofer institut patří ke světové špičce ve výzkumu a aplikací vědeckých objevů do praxe,“ upřesňuje Luboš Běhálek z Fakulty strojní TUL.

Plastikářský průmysl je všeobecně považován za velmi perspektivní obor a vývoj zaměřený na technologie v této oblasti nabírá soustavně na intenzitě. V pohraničních regionech Oberlausitz a Liberecko se vyvinul ve významné klíčové odvětví s téměř třemi stovkami podniků. „V pohraničí se možná více než jinde projevuje nedostatek vysokoškolsky vzdělaných technických odborníků, kteří mají dobré znalosti o zpracování plastů, plastech a konstrukci,“ konstatuje Luboš Běhálek.

Aby se nedostatek odpovídajících vysokoškolsky vzdělaných absolventů na pracovním trhu snížil, otevřela Vysoká škola Zittau/Görlitz nové zaměření „Technologie zpracování plastů (respektive funkčně integrované technologie zpracování plastů)“. Na naší univerzitě se výuka v oblasti technologií zpracování plastů vyprofilovala na katedře strojírenské technologie fakulty strojní, patřící k tuzemským pracovištím s významnými pedagogickými a vědeckovýzkumnými inovačními úspěchy.

„Do budoucna bychom také velmi rádi otevřeli na fakultě strojní nový navazující magisterský studijní program týkající se zpracování plastů a kompozitů, na kterém by se podílelo několik kateder fakulty,“ konstatuje děkan fakulty strojní Petr Lenfeld.

Starosta Žitavy Thomas Zenker (v tmavém obleku)

Zahájení projektu GreK

Kick-off meetingu se zúčastnil také prorektor TUL Pavel Němeček a děkan fakulty strojní Petr Lenfeld (vlevo)

Konkrétním výzkumným příkladem je úspěšná spolupráce s českým závodem kanadského výrobce automobilových dílů Magna Exteriors (Bohemia) v Liberci na společném projektu využití přírodních vláken při výrobě plastových dílů technologií vstřikování, který probíhal za podpory Technologické agentury ČR a jehož cílem bylo nahradit minerální a syntetická plniva v plastových dílech materiály přírodními. Úspěšný vývoj byl završen podáním řady národních a mezinárodních patentů, obdobně jako při vývoji ochranných masek s nanofiltry, na kterém se podílel vědecký tým profesora Petra Lenfelda a další výzkumné týmy univerzity za podpory Ministerstva vnitra ČR.

Dobře funguje i spolupráce v oblasti výzkumu zpracování plastů vytlačováním a extruzním vyfukováním pro výrobu dutých těles. Tým z katedry strojírenské technologie se společností GDK spol. s r.o. v Kolové u Karlových Varů se zaměřil na výzkum a vývoj progresivního chlazení netradičními médii. Výsledkem je nový ve světě doposud nepoužívaný vyfukovací stroj s integrovaným systémem interního chlazení injektáží kapalného CO₂, který umožňuje výrazné navýšení produktivity výroby.

Těsné sousedství obou škol vytváří podle realizátorů projektu dobré podmínky pro intenzivnější spolupráci v oblasti výuky zpracování plastů. „Máme co zlepšovat. V uvedeném oboru je slabá i mobilita studentů, bylo by potřeba také navýšit nabídky stáží a odborných praxí přímo ve výrobě,“ konstatuje děkan fakulty profesor Petr Lenfeld. Dodal, že v rámci projektu bude vybudována a upevněna přeshraniční síť podniků a institucí zabývajících se zpracováním plastů „CroBoPlast“. Ta přispěje k užšímu propojení průmyslu se vzděláváním a výzkumem, a přispěje tak k odbourávání současných výukových bariér v příhraničních oblastech. Tím se logicky posílí regionální hospodářství a zlepší se tak celkově sociální podmínky na obou stranách hranic.

Právě pozitivní hospodářský a sociální dopad projektu GreK na česko-německý příhraniční region ocenil dnes při zahajovacím setkání na naší univerzitě starosta Žitavy Thomas Zenker.

Realizátoři projektu jsou přesvědčeni, že odbourávání jazykových bariér, společné výukové aktivity, společné vývojové úkoly a diskuze nad současnými problémy vytvoří dobrý základ pro zaměstnanost mladých lidí a předpoklady k tomu, aby se zde potřební odborníci usadili natrvalo. To povede i k lepšímu vzájemnému poznání a k užším kontaktům v dalších oblastech – včetně kultury a společenského života.

Koč