Kooperativní postup při výuce zpracování plastů je hlavním cílem mezinárodního projektu „GreK – Přeshraniční kooperativní výuka zpracování plastů Zittau-Liberec“. Zahajovací zasedání českých a německých partnerů se uskutečnilo dnes odpoledne na naší univerzitě. Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020.
V průběhu tříletého projektu, jehož realizace byla zahájena letos v dubnu, chtějí naše fakulta strojní, Hochschule Zittau/Görlitz a Technische Universität Dresden společně vybudovat a upevnit přeshraniční kooperativní výuku moderních metod zpracování plastů. Společně vyvinou nové didakticky upravené výukové akce. „Budeme pracovat na tvorbě moderní výuky zohledňující potřeby průmyslové praxe. Proto chceme zapojit i regionální plastikářské firmy a výzkumné instituce na obou stranách hranic. Máme již vstřícné ohlasy od několika firem, některé z nich se účastnili také dnešního zahajovacího zasedání. Rovněž pobočka výzkumné organizace Fraunhofer Institut v Žitavě chce podpořit pedagogickou, ale i vědecko-výzkumnou činnost regionálního charakteru. Fraunhofer institut patří ke světové špičce ve výzkumu a aplikací vědeckých objevů do praxe,“ upřesňuje Luboš Běhálek z Fakulty strojní TUL.
Plastikářský průmysl je všeobecně považován za velmi perspektivní obor a vývoj zaměřený na technologie v této oblasti nabírá soustavně na intenzitě. V pohraničních regionech Oberlausitz a Liberecko se vyvinul ve významné klíčové odvětví s téměř třemi stovkami podniků. „V pohraničí se možná více než jinde projevuje nedostatek vysokoškolsky vzdělaných technických odborníků, kteří mají dobré znalosti o zpracování plastů, plastech a konstrukci,“ konstatuje Luboš Běhálek.
Aby se nedostatek odpovídajících vysokoškolsky vzdělaných absolventů na pracovním trhu snížil, otevřela Vysoká škola Zittau/Görlitz nové zaměření „Technologie zpracování plastů (respektive funkčně integrované technologie zpracování plastů)“. Na naší univerzitě se výuka v oblasti technologií zpracování plastů vyprofilovala na katedře strojírenské technologie fakulty strojní, patřící k tuzemským pracovištím s významnými pedagogickými a vědeckovýzkumnými inovačními úspěchy.
„Do budoucna bychom také velmi rádi otevřeli na fakultě strojní nový navazující magisterský studijní program týkající se zpracování plastů a kompozitů, na kterém by se podílelo několik kateder fakulty,“ konstatuje děkan fakulty strojní Petr Lenfeld.
.jpg)
.jpg)
Konkrétním výzkumným příkladem je úspěšná spolupráce s českým závodem kanadského výrobce automobilových dílů Magna Exteriors (Bohemia) v Liberci na společném projektu využití přírodních vláken při výrobě plastových dílů technologií vstřikování, který probíhal za podpory Technologické agentury ČR a jehož cílem bylo nahradit minerální a syntetická plniva v plastových dílech materiály přírodními. Úspěšný vývoj byl završen podáním řady národních a mezinárodních patentů, obdobně jako při vývoji ochranných masek s nanofiltry, na kterém se podílel vědecký tým profesora Petra Lenfelda a další výzkumné týmy univerzity za podpory Ministerstva vnitra ČR.
Dobře funguje i spolupráce v oblasti výzkumu zpracování plastů vytlačováním a extruzním vyfukováním pro výrobu dutých těles. Tým z katedry strojírenské technologie se společností GDK spol. s r.o. v Kolové u Karlových Varů se zaměřil na výzkum a vývoj progresivního chlazení netradičními médii. Výsledkem je nový ve světě doposud nepoužívaný vyfukovací stroj s integrovaným systémem interního chlazení injektáží kapalného CO2, který umožňuje výrazné navýšení produktivity výroby.
Těsné sousedství obou škol vytváří podle realizátorů projektu dobré podmínky pro intenzivnější spolupráci v oblasti výuky zpracování plastů. „Máme co zlepšovat. V uvedeném oboru je slabá i mobilita studentů, bylo by potřeba také navýšit nabídky stáží a odborných praxí přímo ve výrobě,“ konstatuje děkan fakulty profesor Petr Lenfeld. Dodal, že v rámci projektu bude vybudována a upevněna přeshraniční síť podniků a institucí zabývajících se zpracováním plastů „CroBoPlast“. Ta přispěje k užšímu propojení průmyslu se vzděláváním a výzkumem, a přispěje tak k odbourávání současných výukových bariér v příhraničních oblastech. Tím se logicky posílí regionální hospodářství a zlepší se tak celkově sociální podmínky na obou stranách hranic.
Právě pozitivní hospodářský a sociální dopad projektu GreK na česko-německý příhraniční region ocenil dnes při zahajovacím setkání na naší univerzitě starosta Žitavy Thomas Zenker.
Realizátoři projektu jsou přesvědčeni, že odbourávání jazykových bariér, společné výukové aktivity, společné vývojové úkoly a diskuze nad současnými problémy vytvoří dobrý základ pro zaměstnanost mladých lidí a předpoklady k tomu, aby se zde potřební odborníci usadili natrvalo. To povede i k lepšímu vzájemnému poznání a k užším kontaktům v dalších oblastech – včetně kultury a společenského života.
Koč
.jpg)
.jpg)
Další články v rubrice
Významnou pražskou památku už čistí světlo
Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
Jsou významně vyšší a mají o několik kilogramů víc než děti v roce 1923. Experti z naší KTV porovnávali tělesnou vyspělost české a slovenské mládeže po 100 letech
Rozsáhlé unikátní šetření tělesných parametrů a také kondice zorganizovali v roce 1923 otec a syn Roubalovi a letos, přesně po 100 letech, jejich testy zopakovali odborníci z katedry tělesné výchovy a sportu Fakulty přírodovědně-humanitní a...
