Celkem 43 pramenů z česko-německého příhraničí vybrali vědci z naší univerzity, České zemědělské univerzity a Technische universität Dresden pro výzkum v rámci projektu "Prameny spojují krajiny a lidi". Zajímají je souřadnice pramenů, jejich botanické a zoologické charakteristiky i hydrochemické vlastnosti a provádějí také kulturně-geografický výzkum.
„Zaměřujeme se na historii pramenů, jak je lidi využívali a využívají a jak o ně pečují, jak se jmenovaly před válkou i dnes. Zajímají nás také na legendy, rituály a příběhy s prameny spojené,“ přibližuje projekt vedoucí výzkumu Kateřina Rudincová. K nejznámějším legendám patří podle ní například příběh pramene sv. Zdislavy v Lemberku, o jehož léčivých účincích najdeme zmínku již v Dalimilově kronice. V katastru Osečné se zase nachází pramen Ploučnice, o kterém ve své povídce píše Karolina Světlá.
Kromě studia a vyhledávání zmínek v archivech pracují vědci se svými studenty i v terénu. V srpnu a září navštívili několik obcí na Liberecku i v blízkosti hranic (Janův Důl, Hlavice, Lesnovek, Světlá pod Ještědem, Chrastava). Hovořili se starosty v Krompachu, Varnsdorfu a Osečné.
Do svého výzkumu chtějí zapojit i veřejnost, aby získali co nejvíce informací k pramenům v oblasti mezi Libercem a Žitavou. Zájem mají především o fotografie, osobní příběhy, rodinné vzpomínky nebo místní pojmenování z minulosti. „Uvítáme, když nám kdokoliv nahlásí i třeba zapomenutý pramen, o kterém nyní nevíme. Každého „objevitele“ a jeho tip na neznámý pramen, námět, fotografii nebo jinou informaci odměníme,“ říká vedoucí projektu Jiří Šmída, proděkan FP TUL.
Pro nahlášení informací je připravena speciální online mapová aplikace na adrese prameny.tul.cz/mapa. Tam lze označit místo, zadat oficiální i neoficiální název, typ pramene, nahrát fotografii a připojit krátký příběh.
-red-
Foto: E. Lehmden.
Další články v rubrice
Louky chudnou. Vědci z TUL a němečtí partneři jsou na stopě příčin
Na první pohled vypadají stejně jako před desítkami let. Ve skutečnosti z mnoha luk mizí kvetoucí rostliny, orchideje i hmyz, který je na nich závislý. Vědci z TUL a jejich němečtí kolegové tři roky hledali příčiny, proč louky chudnou. Teď při...
Čeští vojáci mění maskování. Vědci z TUL jsou u toho
Po více než třiceti letech převlékne česká armáda své vojáky do uniforem s novou sedmibarevnou kamufláží. Na novém maskovacím vzoru a zároveň rozsáhlém projektu MAD21 spolupracovala s armádou i Technická univerzita v Liberci. Na náročném vývoji se...
Nový nástroj z TUL urychlí výzkum nanovláken
Úmorná a zdlouhavá ruční analýza nanovláken na snímcích z elektronového mikroskopu se stává minulostí. Pavel Márton z fakulty mechatroniky vyvinul systém, který dokáže automaticky měřit průměry vláken a další charakteristiky u složitých...
