Technické vzdělávání pomáháme rozvíjet i v Kambodži. Na střední škole krále Norodoma Sihamoniho právě skončil projekt, do kterého se zapojil také David Krčmařík z CxI. Vedl praktické workshopy elektrotechniky pro učitele středních škol.
Hlavním cílem projektu Podpora technického vzdělávání v Kambodži bylo zvýšení vzdělávacích kapacit učitelů technický oborů na střední škole Preah Bat Somdech Preah Boromneat Norodom Sihamoni, dále posílení zázemí praktické výuky technických předmětů, zajištění zásobení vodou a propagace technického vzdělávání v provincii Kampong Chhnang, která leží asi 30 km severně od hlavního města Phnompenh.
Projekt realizovala Česká zemědělská univerzita (ČZU) od srpna 2015 do února 2017 a při jeho naplnění pomáhali odborníci z kambodžské Royal University of Agriculture, za českou stranu pak i řada expertů mimo ČZU – zapojila se například Komora zemědělských poradců a také Technická univerzita v Liberci.
David Krčmařík z Laboratoře systémové integrace Centra pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI) odletěl do Kambodže na čtrnáct dní loni v srpnu.
Učitele z cílové střední školy, ale i ze škol v regionu učil základy elektroniky, seznámil je s programováním PLC systémů české výroby, s programováním Arduina a krátce jim představil také Matlab a LabView.
„Šlo mi o to, abych co nejméně přednášel, ale abych v duchu projektu, hlavně předal praktické dovednosti, které tamnímu školství pomohou. Před cestou do Kambodže jsem proto připravil několik desek s obvody, vzal jsem také pájecí stanici, třífázový elektromotor a další vybavení, aby si učitelé mohli co nejvíce věcí sami zapojit a osahat,“ říká ke své asijské misi David Krčmařík.
.JPG)
Připomíná, že na stavu Kambodže se podepsali svým řáděním Rudí Khmerové, kteří nejprve vyvraždili asi čtvrtinu obyvatel země, soustavně pronásledovali inteligenci a v ozbrojených bojích až do nedávné doby dále Kambodžu decimovali. „Ve vývoji školství a v předávání znalostí vůbec zeje v Kambodži velká propast,“ shrnuje Krčmařík důvody, proč Kambodža potřebuje pomoc s rozvojem a vzděláváním i v těch nejzákladnějších oblastech.
„Mí studenti-učitelé měli opravdu zájem a byli velmi učenliví. Měl jsem na výuku jen pozitivní ohlasy,“ podotýká David Krčmařík s tím, že vedl deset kurzistů, s vysvětlováním látky mu pomáhala tlumočnice. Pro svůj kurz vytvořil také skripta v angličtině, která dnes kolují v Kambodži i v překladu do khmérštiny.
Díky projektu, který před několika dny skončil, byla v areálu školy krále Norodoma Sihamoniho založena školní farma s rostlinnou a živočišnou produkcí a zpracovatelským centrem zemědělských produktů. Na pozemcích vznikly rybníky pro chov ryb, zavlažované pole pro pěstování obilovin na krmivo a pozemky pro pěstování ovoce a zeleniny se dvěma včelstvy. V centrálním prostoru farmy byla založena školka pro pěstování sazenic, pěstírna hub, kompost, vykopána studna, postavena venkovní učebna, vepřín či vodárenská věž s úpravnou vody.
Na závěr přidejme zajímavost k česko-kambodžským vztahům, která není bez souvislosti k projektu, do nějž se zapojila také naše univerzita: Současný panovník Kambodže Norodom Sihamoni (v čele země od 14. října 2004) studoval tanec v Praze, třináct let žil v Československu a dodnes hovoří plynně česky.
Radek Pirkl
- s využitím zprávy Velvyslanectví ČR v Phnompenhu ze dne 17. 2. 2017
Foto: archiv Davida Krčmaříka
Další články v rubrice
Dostane se i pod povrch. Nový elektronový mikroskop pomocí přesných lokálních řezů otvírá 3D pohled na zkoumaný vzorek
Mikroskop za více jak 45 milionů korun dokáže zobrazit zkoumaný předmět v nanometrovém rozlišení a současně umožňuje podívat se i pod povrch zkoumaného vzorku. To lze velmi dobře využít například pro komplexní analýzu kvality materiálu a...
Dostane Liberec nový kostel vytištěný z betonu?
Evangelický kostel na náměstí Českých bratří v Liberci zbourali komunisté v 70. letech minulého století, nyní by se mohl svatostánek na původní místo vrátit. Tentokrát ale v moderní podobě a celý vytištěný z betonu. Koncepční návrh připravil...
Profesor Lukáš o důležitosti sdílení vědeckých dat
Profesor David Lukáš, uznávaný expert na fyzikální principy tvorby polymerních nanovláken, zdůrazňuje význam otevřeného sdílení dat pro rozvoj vědeckých teorií. Dát k dispozici nasbíraná vědecká data a umožnit jejich dlouhodobou dohledatelnost je...
