Formule bude tišší. I tak si nezadá s rockovým koncertem
Pro studentskou formuli Elišku navrhl student Jan Bělík úpravy, které mají snížit její hlučnost. Na hledání řešení spolupracoval s VÚTS, kde prováděl měření hluku.
Na fakultě strojní vzniká v těchto dnech už druhá studentská formule. Do další závodní sezóny v létě by měla vyjet tišší. Opatření na snížení hluku vozu navrhl student třetího ročníku fakulty strojní Jan Bělík, který hlučnost a vibrace formule měřil ve špičkově vybavené tiché komoře VÚTS, a. s., v Liberci.
Hlučnost je problém mnoha formulí v mezinárodním závodě Student Formula, do kterého se premiérově naši studenti zapojili s formulí Eliška loni. Psali jsme o tom zde.
„Často týmy hledají rychlé řešení, když na závodech neprojdou napoprvé testem hlučnosti. Bývají to dost originální udělátka na jedno použití, není to nic koncepčního,“ říká Jan Bělík a pokračuje: „Chtěli jsme pochopitelně najít účinnější a elegantnější řešení.“ A pomohla v tom trochu i náhoda.
Jan už nějakou dobu docházel brigádně do libereckého VÚTS do oddělení Měření a jeho kolegové mu sami nabídli, že by mohl dělat svou bakalářskou práci právě u nich.
Jan je zároveň jedním ze zakládajících členů týmu studentské formule Eliška, a protože po první sezóně bylo jasné, že do té další je třeba řešit také hlučnost vozu, měl téma pro bakalářskou práci už jasné.
Elišku zavezli s kolegy z týmu do VÚTS do speciální tiché komory. Vůz obklopili mikrofony a zařízeními zvaným mikrofonní pole.
„V našich laboratořích provádíme ročně měření hluku desítek různých strojů a zařízení, a to od miniaturních motorků až po velké tiskové nebo obráběcí stroje,“ říká Martin Pustka z oddělení Měření VÚTS a dodává:
„Vedle průmyslových zakázek se věnujeme také dalším projektům, mezi které patří i řešení studentských prací. Studenti získají přístup k moderní měřicí technice a mohou využít našich zkušeností z řady technických oblastí.“
Měření v tiché komoře ve VÚTS_Foto Jan Bělík (1)
Měření v tiché komoře ve VÚTS_Foto Jan Bělík (4)
Měření vibrací na rámu vozu. Foto Jan Bělík
Ve VÚTS naměřili hodnoty blízké maximálním, která pravidla povolují, což je 103 dB při volnoběhu a 110 dB při vysokých otáčkách motoru. Pro představu pro ty, kteří Elišku neslyšeli v chodu, 110 dB odpovídá zvukové intenzitě koncertu rockové skupiny.
K překročení limitu hluku může dojít především, když motor jede na volnoběh. Jan Bělík ve své bakalářské práci všechna měření analyzoval a nabídl také řešení.
„Především je potřeba změnit konstrukci tlumiče výfuku. Jak přesně ale nemohu stanovit jen na základě měření hluku, důležité jsou i teplotní údaje výfukových plynů a je potřeba také zvážit, nakolik bude mít tlumení vliv na zvýšení nežádoucího protitlaku ve výfukové soustavě,“ říká Jan Bělík a dodává, že ke snížení hlučnosti a zmírnění vibrací vozu by pomohla i změna v karosérii, která kryje motor a výfuk, a také silentbloky mezi motorem a rámem vozu.
Po kterém z navrhovaných řešení studentský tým konstruktérů sáhne, se uvidí velmi brzy. Nová formule na fakultě strojní právě vzniká a je tu velký prostor pro změny.
„Konstrukci výfuku budeme měnit a využijeme k tomu i závěry, ke kterým Honza došel. Ideální by bylo provést po instalaci nového výfuku znovu měření ve VÚTS, a to za shodných podmínek. Pak bychom zjistili, o kolik přesně je nový výfuk tišší,“ dodává šéfkonstruktér studentského týmu Filip Veselka.
Radek Pirkl
VIzualizace naměřených hladin hluku při volnoběhu (1)
VIzualizace naměřených hladin hluku při volnoběhu (2)
Na okruhu v Mostě
