»Ohlasy na letošní rok jsou ještě lepší, než bych si dovedl představit«

012-3-2.jpg
Děkanem Ekonomické fakulty je Aleš Kocourek druhým rokem. Foto: Radek Pirkl, TUL

Rok plný oslav, ale i tvrdé dřiny na přípravách nových studijních programů a návrhů vědecko-výzkumných projektů má za sebou Ekonomická fakulta TUL. Její děkan Aleš Kocourek je protipólem skepse a v rozhovoru hodnotí 30 let existence fakulty. A i když je do přijímacích zkoušek ještě daleko, už teď se těší na nové studenty. Možná z nich vzejdou podobně úspěšní absolventi, jako je třeba Tomáš Hodboď, podnikatel a zakladatel raketově rostoucího módního vyhledávače Glami.

Začnu číslem. Ekonomická fakulta má zhruba dvacet procent studentů TUL a zájem o studium neklesá, naopak. Čím si to vysvětlujete?

Naše data ukazují, že na trh práce přinášíme kompetentní, šikovné, kreativní a podnikavé absolventy, kteří snadno nacházejí uplatnění. Jsou pro nás tou nejlepší vizitkou a také tou nejlepší referenci pro naše nové uchazeče.

A nabízí se druhé číslo. Ekonomická fakulta si po celý rok 2022 připomínala třicáté výročí od založení. Co pro vás ta třicítka znamená?

Když jsme u těch čísel, tak třicet let od založení fakulty představuje třicet akademických roků výuky, třicet přijímacích řízení, třicet prvních ročníků. Zároveň je to dvacet pět ročníků promocí, dvacet pět ročníků absolventů, víc než devět tisíc předaných diplomů. Tři dekády představují v historii fakulty pět různých děkanů a víc než sto dvacet vynikajících osobností, které s fakultou spojily svou profesní dráhu. Je to solidní tradice, na kterou navazujeme a jež zároveň určuje identitu současné Ekonomické fakulty. Pro mě osobně je to především velký závazek. Jako absolvent Ekonomické fakulty jsem hrdý na to, kam jsme se díky našemu společnému úsilí za ty tři dekády posunuli a čeho všeho jsme dosáhli.

Co pokládáte za zásadní milník v historii fakulty?

Největším vývojovým milníkem bylo bezpochyby druhé funkční období mého předchůdce, profesora Miroslava Žižky, v pozici děkana. Prošli jsme akreditačním procesem, rozšířili nabídku studijních programů, otevřeli žádaný double-degree s prestižní německou Technische Universität Dresden a získali jsme na deset let oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v oboru Podniková ekonomika a management. Tým profesora Žižky odvedl obdivuhodný kus práce.

Inspirace za hranicemi

U zrodu tehdejší Hospodářské fakulty stála univerzita v Huddersfieldu. Jak k založení vlastně došlo?

Asi nejsem nejlepším pamětníkem založení (smích), u zrodu Hospodářské fakulty stál vizionář, rektor Zdeněk Kovář, který oslovil docenta Jaroslava Jágra, prvního děkana nově vznikající fakulty. Od samého počátku byly na fakultě rozvíjeny nejen ekonomické, ale i informatické studijní programy a University of Huddersfield byla a stále je pro nás velkou inspirací.

Ekonomická fakulta hodně rozvíjí zahraniční spolupráci a z toho vyvozuji, že zahraniční kontakty považujete za důležité.

To jistě. Když jsem zmínil University of Huddersfield, tak naše fakulta také dlouhodobě spolupracuje se švýcarskou Universität St.Gallen. Ale síť našich zahraničních univerzitních partnerů dnes čítá desítky institucí po celé Evropě i mimo ni. Zahraniční spolupráci považuji za jeden z klíčových a nosných prvků v rozvoji fakulty. Sdílení zkušeností, vzdělávací výměny studentů a výuka akademiků na zahraničních školách je inspirativní, obohacující a nenahraditelná.

 

Ekonomická fakulta vychovala řadu absolventů, kteří vynikli ve světě byznysu a marketingu. Za všechny jmenujme Tomáše Hodboďe, zakladatele vyhledávače módy z e-shopů GLAMI  ̶  slouží zákazníkům už ve čtrnácti zemích světa. Se svými absolventy „pracujete", zvete je na přednášky a nejrůznější akce, výjimkou nebyl ani letošní jubilejní rok. Vnímáte, že se rádi na svoji alma mater vracejí?

Letošní rok nám potvrdil, že čerstvé i dřívější ročníky našich absolventů na svá studentská léta na Technické univerzitě v Liberci rády vzpomínají. Náš letošní diskuzní stůl na téma klimatické změny i náš výroční ples měl u absolventů skvělou odezvu a zrodilo se na nich několik nových partnerství mezi fakultou a lidmi z businessu, kteří mají náš vysokoškolský diplom. Naši absolventi ve svých podnicích a organizacích často zajišťují odborné praxe pro naše stávající studenty. Poskytují nám nenahraditelnou zpětnou vazbu. Doplňují naši výuku a přinášejí nové podněty pro rozvoj našich studijních programů. Společně s nimi hledáme výzkumná témata a cesty pro oboustranně přínosnou spolupráci a podporu. Tomáš Hodboď je skvělým příkladem, kterým se rádi chlubíme, ale podobně znamenitě funguje i naše spolupráce s Lasvitem, Praktik Group, BPR, SM Works, Kooperativou a celou řadou dalších.

Jaký pro vás byl rok 2022?

Když se ohlížím za rokem 2022, cítím v tuhle chvíli především obrovskou radost a také úlevu. Byl to celoroční maraton. V podstatě v každém měsíci tohoto roku jsme organizovali alespoň jednu akci, která souvisí s výročím fakulty nebo ho připomíná. Věnovali jsme se uchazečům o studium, stávajícím studentům, našim absolventům, samozřejmě současným i bývalým zaměstnancům fakulty, našim partnerům, přátelům a spřízněným organizacím. Všechny tyhle akce byly fantastické, mimořádně úspěšné a posunuly nás jako fakultu úplně novým směrem. Týmy desítek lidí, kteří se na jejich organizaci podílely, odvedly obrovský a skvělý kus práce a dostalo se jim zaslouženého uznání jak zevnitř fakulty a univerzity, tak i zvenčí. Ohlasy na letošní rok jsou ještě lepší a pozitivnější, než bych si vůbec dovedl představit. Navázali jsme nové kontakty, obnovili a posílili některé tradiční vazby a dali vzniknout novým přátelství. A z toho mám obrovskou radost.

Jak si dnes třicetiletá Ekonomická fakulta stojí ve srovnání s vaší konkurencí v zemi, případně, čím se odlišuje od jiných fakult?

Mezi českými ekonomickými fakultami patříme k těm nejmenším. S panem proděkanem Otou Ungermanem, ale nejen s ním, pracujeme především na tom, abychom byli přátelskou a moderní fakultou otevřenou všem studentům. Naše studijní programy dobře odrážejí potřeby zaměstnavatelů a my jim jdeme naproti. V současné době připravujeme nový profesně orientovaný studijní program společně s Fakultou strojní a rozvíjíme mezioborovou spolupráci s dalšími fakultami. Věřím, že tohle je největší deviza celé Technické univerzity v Liberci a také největší příležitost pro další rozvoj. Naší výhodou je rovněž široká nabídka příležitostí studovat v zahraničí. Přál bych si, abychom dokázali vyslat do zahraničí každou studentku nebo studenta, kteří o to stojí.

Prestižní dopadové studie pro stát

Ekonomická fakulta si získala renomé i díky tomu, že její odborníci zpracovávají pro ministerstvo průmyslu a obchodu dopadové studie mezistátních dohod na ekonomiku České republiky. Na těchto studiích se autorsky podílíte. Vnímáte tyto zakázky jako prestižní?

V této souvislosti patří velké uznání proděkance pro koncepci a rozvoj Janě Šimanové, která dlouhodobou spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ekonomickou fakultou v roce 2016 nastartovala a dál ji rozvíjí. Od té doby náš tým uspěl již čtyřikrát ve veřejných soutěžích na zakázky smluvního výzkumu vypisované Ministerstvem průmyslu a obchodu. Zpracováváme nezávislé národní studie ekonomických dopadů dohod o volném obchodu, které se pak stávají součástí podkladů v ratifikačním procesu na úrovni Vlády, resp. Parlamentu České republiky. Je to pro nás mimořádně prestižní záležitost. V České republice, ale vlastně i v celé Evropské unii je jen hrstka odborníků, kteří se touto problematikou zabývají. Být mezi nimi je bezpochyby vynikajícím úspěchem výzkumníků z Ekonomické fakulty.

Kolik času vám zabere zpracování jedné studie a co vše musíte informačně obsáhnout?

Dohody o volném obchodu, které vyjednává Evropská unie pro své členské státy, jsou komplexní, detailní a často velmi rozsáhlé  ̶  obvykle jde o víc než tisíc stran textu. Dohoda s Kanadou byla nejkomplexnější a pokrývala nejširší spektrum různých oblastí. Dohoda s Japonskem založila největší zónu volného obchodu na světě. Dohoda s Vietnamem se potýkala s ožehavými otázkami dodržování základních lidských práv a svobod a demokracie. Chystaná dohoda se zeměmi MERCOSUR má komplikované environmentální souvislosti. Každá dopadová studie je tak svým způsobem specifická. Posoudit potenciální ekonomické dopady těchto dohod je díky tomu úkol, na kterém náš tým pracuje zpravidla řadu měsíců. Je to náročná práce, která nás ze začátku hodně baví, postupně dost vyčerpá a nakonec vždycky obohatí.

Nový program má přivést více studujících ze zahraničí

Děkanem Ekonomické fakulty jste druhým rokem. Co považujete za úspěch a jaké úkoly jsou před vámi na další roky vaší funkce?

Za sebe mohu říci, že jsme úspěšně a tak říkajíc "bez ztráty květinky" prošli obdobím covidové pandemie a po něm se nám podařilo obnovit a posílit vztahy mezi fakultou a jejími studenty a absolventy. Myslím, že zejména budování vazeb s našimi absolventy je dlouhodobě podceněná oblast, ve které jsme za dva roky udělali velký kus práce. Zároveň mě těší, že máme letos nejvíc studentů-samoplátců a s paní proděkankou Lenkou Strýčkovou se hodně snažíme, aby tento trend pokračoval a sílil i v dalších letech. Pracujeme na přípravě nového double-degree, který má k nám na fakultu přivést další studentky a studenty ze zahraničí a rozšíří naši nabídku studia v angličtině.

Před dvěma lety vaše učebnice Mikroekonomie kralovala v soutěži Univerzitní knihovny o nejúspěšnějšího autora. Máte ještě čas na psaní skript?

Soutěž o nejprodávanějšího autora je trochu neférová. Kurz Mikroekonomie I je vyučován napříč všemi našimi bakalářskými studijními programy v prvním ročníku, což dává mým skriptům nekalou konkurenční výhodu (smích). Naši studenti ale tištěná skripta upřednostňují a my jim je nabízíme za velmi přijatelné ceny. I proto bych se v příštím roce rád ke psaní skript znovu vrátil. Chystáme úplně nová skripta Mezinárodní ekonomie, která aktuálně na trhu citelně chybí.

Ekonomická fakulta sídlí v budově H a je tak odloučena od kampusu. Těšíte se na budoucí plánované přestěhování do budovy projektované v kampusu nebo vám poloha v centru vyhovuje i vzhledem k lepšímu parkování či kontaktu s partnery?

Poloha budovy H má nesporné výhody: je v centru s dobrou dopravní obslužností, má přiměřený počet vyhrazených parkovacích stání a fakulta je soustředěna v jedné budově. Kontakt mezi zaměstnanci i mezi studenty je díky tomu intenzivnější a k dispozici jim je zázemí včetně menzy a Univerzitní knihovny. Na druhou stranu stav budovy je nevyhovující a odloučení od zbytku kampusu vnímám jako sice malou, ale přeci jen existující překážku pro mezioborovou spolupráci a propojení studentských aktivit napříč fakultami. Nemluvě o tom, že univerzitní knihovna umístěná mimo hlavní kampus je handicapem pro všechny.

Kvalifikační růst se daří

Při svém nástupu do funkce jste si vytkl jako jeden z cílů zvýšení počtu doktorů a docentů a sám jdete příkladem, stal jste se mezitím docentem... Daří se tuto vizi naplňovat?

Počet docentů a profesorů na každé fakultě představuje základní předpoklad jak pro realizaci stávajících studijních programů a vznik nových, tak také pro doktorské studium a přirozenou generační obměnu akademických pracovníků. Za dobu mého děkanování se počet našich docentů zvýšil o dva   ̶  jednou z nich je naše nová proděkanka pro vědu a výzkum docentka Pavla Vrabcová. Nedávno prošla úspěšně řízením ke jmenování profesorem paní docentka Šárka Laboutková. Mohu tedy konstatovat, že i v oblasti kvalifikačního růstu se situace na fakultě zlepšuje a výhled do nejbližší budoucnosti je velmi slibný.

Na fakultě hodně pracujete se studenty a dáváte jim prostor – student měl například prezentaci během dne otevřených dveří. Může mít na tento přístup vliv i skutečnost, že to není tak dávno, co jste sám promoval a patříte k mladým děkanům?

Když se podívám do svého rodného listu, je zřejmé, že věkový odstup od našich studentů je víc než dvacet let. Při současné rychlosti rozvoje zejména v oblasti sociálních sítí, komunikačních kanálů a online marketingu se jedná o rozdíl propastný. Proto dávám našim studentům v čele s Ondřejem Michalem co nejvíc příležitostí, aby komunikaci s našimi uchazeči o studium i současnými studenty zajišťovali oni. Mají v tom moji plnou důvěru a podporu a výsledky jsou nepřehlédnutelné. Naše sociální sítě nikdy nebyly tak sledovaným informačním kanálem a odezva překonává všechna má očekávání.

Ve své kandidátské řeči jste zmínil, že budete posilovat spolupráci s firmami a v žertu jste dodal, že je na vás posilování vidět. Což je pravda. Patří  posilování nebo kulturistika k věcem, bez kterých si už život nedokážete představit nebo které vás naplňují či u nichž relaxujete?

Spolupráci s firmami budujeme v rámci modelu partnerství, který na fakultu přinesl proděkan Jaroslav Demel. Jsem hrdý, že je o nás zájem jak u organizací z komerční, tak i z veřejné sféry. Letos máme nejvíc partnerů v historii fakulty. Nechybí mezi nimi nadnárodní podniky, rodinné firmy, finanční instituce, Magistrát města Liberce nebo Liberecký kraj. Nabízíme jim služby portálu job.tul.cz a vztahy s nimi posilujeme systematicky. Pro mě je posilování nejlepší relax a čistím si při něm hlavu. Ale je to také nutný předpoklad pro výkon jinak dost sedavého zaměstnání děkana (smích).

Na co se těšíte v novém roce?

Těším se na nové studenty. Každý nový ročník je nesmírně inspirativní, je novou výzvou a je vždycky nějakým a pokaždé jiným způsobem skvělý. Jsou tím, co dává mojí práci smysl.

Adam Pluhař

doc. Ing. Aleš Kocourek, Ph.D.

(*1979)

Absolvoval v oboru podniková ekonomika na Ekonomické (tehdy Hospodářské) fakultě TUL, kde získal (2006) také doktorát v oboru organizace a řízení podniků. Od roku 2010 do roku 2016 byl vedoucím pro akademickou oblast univerzitního střediska Liberec Metropolitní univerzity Praha a členem katedry mezinárodních vztahů Metropolitní univerzity Praha. V letech 2006–2007 byl členem katedry politologie na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.

Od roku 2018 byl tři roky prorektorem TUL pro vzdělávání a vnitřní legislativu.

Na domácí Ekonomické fakultě vyučuje od roku 2005, v letech 2016–2018 byl také jejím proděkanem pro studijní záležitosti. Děkanem je od roku 2020.

Byl řešitelem a spoluřešitelem grantu TA ČR, spolupracoval při řešení GA ČR a byl spoluřešitelem projektu MŠMT, čtyřikrát se také podílel na smluvním výzkumu pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je autorem řady příspěvků v impaktovaných a recenzovaných periodikách, napsal oceňované monografie, skripta i učebnice. Je členem dvou redakčních rad zahraničních časopisů, šesti vědeckých nebo akademických rad a pravidelným členem zkušebních komisí pro státní závěrečné zkoušky na EF TUL.

 

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 540