Dvě ocenění za uměnovědné publikace o českých Němcích získala jako spoluautorka Anna Habánová z katedry historie pedagogické fakulty. Monografie Paul Gebauer má Cenu Otokara Fischera za nejlepší germanobohemistickou publikaci. Kniha Umění v nouzi!? zase obsadila první místo v jedné z kategorií Národní soutěže muzeí Gloria musaealis.
Na knize o životě a díle německy hovořícího malíře a sedláka Paula Gebauera se Anna Habánová podílela spolu s manželem, historikem umění Ivo Habánem, a kolegy ze Slezska Lenkiu Valečkovou a Branislavem Dorkem. Autorům se v monografii podařilo zpracovat zapomenutou kapitolu českých dějin umění. Monografie doplněná o katalog díla nahlíží v pěti kapitolách na Gebauerův osobní i umělecký život v kontextu širších historických a kulturních souvislostí.
Paul Gebauer, rodák ze Sosnové v podhůří Jeseníků zachycoval v portrétech či figurálních kompozicích obyčejná témata z venkovského prostředí, avšak modernistickým rukopisem. „Mimořádně zajímavé Gebauerovo dílo bylo v tehdejším Československu po odsunu německého obyvatelstva jako nežádoucí odstaveno na několik desetiletí do zapomnění depozitářů. Naštěstí nebylo zničeno. Paul Gebauer přitom patřil k těm výtvarníkům, u nichž nepopiratelná kvalita díla musela zaujmout naši pozornost,“ vysvětlila Anna Habánová zájem o výzkum tohoto umělce.
Intenzivní práce na Gebauerovském výzkumu začaly v roce 2017 v souvislosti s řešením projektu Nové realismy na československé výtvarné scéně 1918–1945. Podpořila jej Grantová agentura České republiky. Klíčové pro výzkum bylo zpřístupnění umělcovy pozůstalosti uložené v Německu. „Setkali jsme se s výjimečně vstřícným přístupem dědiců. Velmi otevřených lidí, kteří byli ochotni nejen slyšet všechny, i ty nepříliš příjemné informace ze života jejich předka, ale také zprostředkovat další dosud neznámé informace. Práce byla inspirativní i díky spolupráci s kolegy ze Slezského zemského muzea a Muzea v Bruntále Opavy a Krnova,“ vrací se Anna Habánová k práci na knize vydané Národním památkovým ústavem.
V monografii nechybí například informace o Gebauerově vstupu do Henleinovy sudetoněmecké strany v březnu 1938. Nebo zajímavost dokreslující těžké válečné období z května 1941, kdy byl Paul Gebauer spolu s dalšími sedláky odsouzen k peněžitému trestu za poškozování národního hospodářství. Mléko, které měli odvádět státu, ředili vodou. Publikace si všímá i životní rány, jakou byl pro manžele Gebauerovy transport do americké okupační zóny v Bavorsku v červenci 1946. „Hodnotu zabavených obrazů ocenil umělec na částku 61 700 říšských marek,“ dokresluje monografie jeden z dopadů odsunu na umělcův život.
Cena Otokara Fischera byla 230stránkové publikaci udělena nejen za „esteticky vkusně zpracovaný svazek”. Ale také za systematický a kritický výzkum, jemuž se historička umění z katedry historie TUL v souvislosti s německy hovořícími výtvarnými umělci z Čech, Moravy a Slezska cíleně věnuje.
Cena se mimo jiné snaží zvýšit povědomí o zahraničních bohemistických výzkumech publikovaných v České republice. Zpřístupňováním nejlepších výsledků těchto výzkumů přispívá k posilování dialogu mezi českými a zahraničními odbornými kruhy. Uděluje ji Institut pro studium literatury ve spolupráci s německým Adalbert Stifter Vereinem.
Umění v nouzi!? je muzejní publikací roku
Na knize editorky Bohuslavy Chleborádové Umění v nouzi!? se Anna Habánová podílela polovinou kapitol. Stošedesátistránková publikace mapuje meziválečný umělecký a společenský život v Teplicích a v rámci 19. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis zvítězila v kategorii Muzejní publikace roku 2020. „Kniha je věnovaná Emmě Meisel, pedagožce, sběratelce umění a výtvarné kritičce původem z Opavy, která v Teplicích od roku 1919 nejen vyučovala na dívčím lyceu, ale zejména aktivně organizovala tamní výtvarný život. V listopadu 1932 se podílela na publikování stati s názvem Umění v nouzi!, která poukazovala nejen na hmotnou, ale i stylovou nouzi na poli tehdejšího výtvarného umění,“ říká Anna Habánová.
Publikace představuje Teplice jako jedno z důležitých uměleckých center meziválečného období. Dokumentuje především aktivity Sekce pro výtvarné umění založené při zdejším muzeu a je zároveň i poctou jednatelce tohoto spolku Emmě Meisel, která zahynula v koncentračním táboře Osvětim.
Myšlenka na zpracování meziválečného uměleckého života v Teplicích přišla již v roce 2013. „S Bohuslavou Chleborádovou jsme se potkaly v rámci knihy a výstavy Mladí lvi v kleci. Tam je publikována první stať k tomuto tématu. Ale teprve vloni se podařilo vše rozvést do širších souvislostí, dát dohromady obrazový materiál a ve spolupráci s grafikem Janem Havlem vytvořit funkční celek,“ přiblížuje Anna Habánová počátek vzniku knihy.
Ta později dodatečně vyšla ke stejnojmenné výstavě uspořádané od 28. září 2019 do 23. února 2020. Není ale koncipována jako její katalog, snaží se o komplexnější pohled na danou problematiku.
Ocenění může být podle Anny Habánové inspirativní pro studenty, kteří se na Katedře historie Technické univerzity v Liberci věnují programu Historická a muzeologická studia. „Program propojuje jak teoretickou historii, tak muzejní a institucionální praxi. Studenty se s kolegy snažíme k takovým aktivitám a práci nad rámec jejich studijních povinností ponoukat. Například v rámci studentské vědecko-umělecké činnosti. Propojení teorie a praxe je vždy nesmírně inspirativní a otevírá nové obzory a možnosti jak pro vyučující, tak pro studenty. A projekt Umění v nouzi!? založený na zásadních archivních rešerších a znalosti sbírkového fondu je jedním z těch, který je možné realizovat i na této platformě.“
Adam Pluhař
KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ
Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE
Další články v rubrice
Roušky z materiálu, který se v přírodě rychle rozloží. To je výsledek vývoje libereckých vědců
Použité roušky a respirátory představují závažnou ekologickou stopu. Denně se jich produkují miliony a plast, ze kterého jsou vyrobeny, se rozloží v lepším případě až za desítky let. Vědci z Fakulty strojní a Fakulty textilní Technické univerzity...
PET lahev skončí svůj život jako šperk. Projekt NANO-Art ukazuje cestu k využití recyklovaného plastového odpadu
Plastový odpad nemusí končit ve spalovně nebo na lodi do jihovýchodní Asie. Může krášlit šíje nebo ruce jako barevný šperk. Jak? Díky inovativní přeměně odpadu z PET v nový nanomateriál. Nápad, který začíná oslovovat designéry i...
Místní mě už neberou za cizince, říká Miroslav Valeš o dokumentaci mizejícího jazyka ve Španělsku
ROZHOVOR Romanista Miroslav Valeš pomáhá na západě Španělska dokumentovat ohrožený menšinový jazyk A Fala, jímž v části Extremadura mluví posledních čtyři a půl tisíce obyvatel tří vesnic. Za pomoci unikátní metody sestavil rozsáhlý slovník tohoto...
