Velkolepého posledního rozloučení se dostalo demolované budově E2 v univerzitním kampusu. Zdi, jež brzy přestanou existovat, nabídly velkorysý prostor pro vyjádření dvacítce studentů, absolventů a umělců spjatých s naší univerzitou a regionem v rámci vernisáže výstavy „Instalace–Exhibice–Demolice“. Díla zaniknou spolu s budovou.
Nápad na rozloučení s budovou prostřednictvím umění se zrodil v hlavách studentek katedry designu Fakulty textilní TUL, které jsou autorkami projektu úTULka. Jde o studentskou galerii, jež propojuje umělecké tvůrce a designéry ze všech fakult a nabízí vzájemnou inspiraci a možnost vystavit či prodat svá díla. Projekt loni bodoval v univerzitní startupové soutěži – získal Cenu za největší společenský přínos a i Cenu diváků. ÚTULka sdílela prostor právě v budově E2. „Uspořádat výstavu nás napadlo, když jsme se dozvěděly o chystané demolici. Technický úsek nám vyšel úžasně vstříc a dostaly jsme možnost se s budovou důstojně rozloučit – pozvat umělce a využít k tvorbě celé horní patro,“ řekla Anastázia Havrdová.
Akci studentky připravovaly asi měsíc. Na výzvu k tvorbě se přihlásilo více než dvacet autorů a autorek. „Oslovili jsme jak naše spolužáky z fakulty textilní a fakulty umění a architektury, tak absolventy univerzity i umělce spjaté s univerzitou nebo s regionem. Zájemci se nám hlásili i přes e-mail nebo Instagram. Poslali svá portfolia a návrhy realizací, které by tu chtěli vytvořit,“ popsala Elisabeth Šulcová.
Horní patro budovy E2 nabídlo naprostou volnost pro vyjádření. Autoři mohli pomalovat zdi nebo tesat do omítek bez jakýchkoliv omezení. V jednotlivých místnostech vznikly i prostorové instalace. „Vědomí, že díla zaniknou, zbavovala spoustu tvůrců trémy. Autoři mohli tvořit volně a bez zábran. Samozřejmě je škoda, že díla zaniknou. Ale jde o pomíjivé kouzlo jedinečného okamžiku,“ uvedla Markéta Brožová.
Během vernisáže v pátek 18. července zněly proměněným prostorem dýdžejské beaty a pro návštěvníky bylo připravené občerstvení. To zajistila demoliční firma AZ Demolice, která pomáhala i s přípravou vernisáže. Barvy tvůrcům poskytl liberecký Dům barev.
Kromě studentek z úTULky na vernisáži promluvila proděkanka Fakulty textilní Jana Drašarová. „Studentky touto skvělou akcí všem zprostředkovaly jiný pohled na kampus. Zároveň nám prostřednictvím umění přinesly v bourané budově něco jako přechodový rituál – rozloučení s něčím, co mizí. Takové věci v našich životech zanedbáváme,“ pronesla Jana Drašarová. Ještě jako studentka mívala v laboratořích budovy výuku. „Je to součást našeho kampusu a jistou nostalgii cítím. Na druhou stranu bude výstavba krokem k modernizaci a univerzita tím hodně získá,“ dodala proděkanka Drašarová.
K budově má silné pouto také univerzitní tým FS TUL Racing, jenž v přízemní dílně vyvíjel monoposty pro závody Formule Student. Během vernisáže symbolicky vystavil Viktorii – tři roky starý model, který jezdil na závodech v Maďarsku nebo Chorvatsku. Návštěvníci mohli pomocí sprejů dotvořit design vozu, který už dnes nemá využití. „Když jsem se před čtyřmi lety hlásil do týmu, nábor probíhal právě v naší dílně. Celé čtyři roky jsem tu stavěl auta. Přesun dílny byl emotivní a loučení bylo těžké. Vzpomínali jsme na zážitky, které máme s formulí spojené,“ řekl za tým Patrik Skýpala.
Demolicí budovy E2 z 50. let minulého století se rozbíhá rozsáhlá rekonstrukce celého prostoru. Do konce roku 2027 by v něm mělo vzniknout sídlo ekonomické fakulty, Centra simulační medicíny Fakulty zdravotnických studií a přesídlí sem i univerzitní knihovna. O průběhu rekonstrukce jsme psali.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Z poslucháren a tělocvičen liberecké fakulty až do čela Sokola
V čele České obce sokolské stojí Petr Sádek, absolvent Katedry tělesné výchovy a sportu Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. Jeho cesta od studenta Technické univerzity v Liberci až na vrchol nejstaršího tělovýchovného hnutí v České...
Čestný doktor Rudiš: »Uvidíme se v jídelním voze nebo v nádražce«
Původně chtěl řídit lokomotivy, leč jeho sen zhatila oční vada. Možná i díky této nečekané výhybce vystudoval Jaroslav Rudiš na tehdejší liberecké fakultě pedagogické historii a němčinu. Učitelem se nestal. Namísto toho je dnes slavným a...
Oblečení, které myslí na budoucnost
Představte si oděv, který v sobě propojuje vědu, inovativnost, design i maximální udržitelnost a ohleduplnost k přírodě v celém životním cyklu. To vše v sobě skloubila Eco-Clothing Collection – výsledek výzkumného projektu, na kterém rok pracovala...
