Hlasujte pro naše autory v klání o Knihu roku

Vyrovnání se s válečnými zločiny a zločiny kolaborace po druhé světové válce v Liberci

Publikace Kateřiny Portmann je první monografií, která systematicky a komplexně analyzuje proces poválečné retribuce na Liberecku. Vedle samotné soudní retribuce reprezentované především Mimořádným lidovým soudem v Liberci a Trestní nalézací komisí v Liberci se zabývá i tak zvanou divokou retribucí, kterou doprovázela zvýšená míra násilí a bezpráví. Zvláštní pozornost autorka věnuje případům, které končily hrdelním rozsudkem, kauzám spojeným s holocaustem, s místními elitami (Johann Wolfgang Liebieg) a tzv. horizontální kolaborací. Text vychází z dlouholetého výzkumu založeného na rozsáhlé analýze pramenů nejrůznější povahy a jejich komparace s poznatky získanými z odborné literatury.

Babička

Knihou Babička vstupuje básník a vedoucí katedry německého jazyka FP TUL Pavel Novotný do oblasti prózy. Titulní protagonistka knihy je impozantní a groteskní zároveň, vystupuje jako energická ochranitelka i tyranka a přitom skrývá řadu tajemství. Babiččin život je nazírán zprvu dětskýma, postupně stále dospělejšíma očima jejího vnuka. Název knihy vybízí ke konfrontaci s klasickým dílem české literatury devatenáctého století. Nejde jen o změnu kulis, ale také charakterů, systému hodnot a v neposlední řadě o literární stavbu. Podobně jako v díle Boženy Němcové je postava babičky pevnou harmonizační instancí, ovšem tato stabilita se nakonec ukáže být pouhou iluzí.

Miniromán Babička volně navazuje na autorovy básnické cykly Zápisky z garsonky, Dědek a Procedura. Kniha Babička je, podobně jako předchozí cykly, silně navázána na prostředí Liberce.

Krysličkova »teroristická skupina«. Poválečný Liberec a následky nepovedeného atentátu

Kniha absolventky Katedry historie FP TUL Markéty Filla vznikala dlouhých dvanáct let. O motivaci k napsání knihy i o složitém hledání pramenů jsme psali.

Poválečné pohraničí bylo tavicím kotlem nadšenců a dobrodruhů, ale i těch, kteří se chtěli uklidit stranou. V Liberci dalo, spolu s událostmi z února 1948, vzniknout skupině, která nesouhlasila s komunistickým převratem a rozhodla se proti němu bojovat se zbraní v ruce: vyhodit do povětří prvomájovou tribunu, na které měli stát přední politici a představitelé města.

Hlavou celé akce byl Josef Kryslička – četník a partyzán s pochybnou pověstí. Atentát se ale nekonal, nálož vybuchla dříve a zabila část členů skupiny. Na jejich chybu, ale i na pouhou známost s nimi doplatili jiní: v rámci vykonstruovaného politického procesu byla řada osob odsouzena k mnoha letům odnětí svobody. Mezi nimi i úřední lékař Jan Šolc, kterého většina Liberečanů vzpomíná jako toho, kdo pomáhal nespravedlivě vězněným. Kniha „Krysličkova teroristická skupina. Poválečný Liberec a následky nepovedeného atentátu“ popisuje události, které výbuchu předcházely, i osudy těch, kteří na jeho přípravu či na pouhou známost s aktéry doplatili.

ad