Význam chrámu v Hejnicích představuje jedinečná výstava

Anna Habánová a Jan Heinzl před zvětšeninou fotografie zachycující Hejnice tak před 100 lety.

Součástí oslav 300 let od vysvěcení kostela v Hejnicích je také výstava, která na originálních dílech mapuje rozkvět, postupnou devastaci a nakonec opět nadějné vyhlídky jednoho z nejvýznamnějších poutních míst v česko-německo-polském pohraničí. Dvojjazyčnou výstavu „Světlo a naděje / 300 let poutního chrámu v Hejnicích“ připravovali kunsthistorička Anna Habánová, historik Milan Svoboda a ředitel Kláštera Hejnice a náš absolvent Jan Heinzl rok a půl.

Výstava má dva okruhy. V galerii kláštera se poprvé uceleně prezentuje výběr děl výtvarného umění od konce 18. století po současnost, jejichž námětem je hejnický chrám. Expozice mapuje, jak se mění výtvarné ztvárnění této výrazné dominanty v závislosti na proměně společnosti a jejích hodnot. Například v obrazech z období romantismu sakrální stavbu, která je ve zlatém řezu obrazu jako jeho dominanta, kostel s klášterem obestírá jakýsi závoj tajemství a ke stavbě nás vede poutník nebo pasáček – typický motiv pro umění té doby. Na obraze z období první republiky vyrůstá vedle kostela jiná dominanta – tovární komín jako symbol pokročilého průmyslu, který je pro rozvoj tehdejší společnosti snad zásadnější než kostel s hodnotami, které reprezentuje.

„Hejnice byly vždy místem, kde se propojoval duchovní rozměr s každodenním životem lidí. A právě tento vztah se promítl i do vystavených děl – každé z nich je svědectvím své doby,“ říká kurátorka výstavy Anna Habánová, působící na katedře historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL.

Významnou součástí expozice v této části jsou i trojrozměrné předměty řemeslného charakteru – poutní artefakty, upomínkové obrázky a drobnosti, které byly po desetiletí prodávány při svátcích a slavnostech ve stáncích před chrámem.

V křížové chodbě kláštera je pak druhá část výstavy, která má formu panelové expozice. Zaměřuje se na dějiny klášterního kostela, jeho duchovní význam a architektonický vývoj od gotických počátků přes barokní výstavbu až po devastaci a následnou rekonstrukci ve 20. a 21. století.

Tisková konference před zahájením výstavy v Klášteře Hejnice.

„Podařilo se shromáždit unikátní materiál a sestavit na devatenácti panelech příběh kostela v obrazech. Chrám v Hejnicích není jen místem duchovní síly, ale i živou kronikou proměn naší společnosti. Výstava mapuje tyto příběhy a nabízí rekapitulaci existence tohoto sakrálního prostoru v čase,“ říká Jan Heinzl, ředitel kláštera a absolvent katedry historie FP TUL.

Se začátky obnovy kostela i kláštera je úzce spojena osobnost kněze Miloše Rabana, někdejšího děkana Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL, který v 90. letech v Hejnicích založil Mezinárodní centrum duchovní obnovy, jehož byl ředitelem, a kterému se dařilo sehnat desítky milionů korun na postupnou rekonstrukci rozsáhlého komplexu.

„Obnova střech by měla být hotová příští rok. Jde o ty části, které návštěvníci místa vidí při příchodu k chrámu. Částka se pohybuje okolo 14 milionů korun a hradíme ji z dotací Evropské unie a Libereckého kraje a z mnoha dalších zdrojů, včetně drobných darů. Dále jsme si vytkli za cíl vrátit klášterní zahradu lidem. Tedy, aby tam nebylo to, co režim v 80. letech zdevastoval,“ dodává Jan Heinzl.

Výstava Světlo a naděje je součástí celoročních oslav významného výročí hejnického chrámu, který si letos připomíná 300 let od svého vysvěcení. Vrcholem oslav byla mše svatá, které v úterý 1. července 2025 v předvečer svátku Navštívení Panny Marie, předsedal litoměřický biskup Mons. Stanislav Přibyl.

Hejnický patronátní Clam-Gallasovský kostel Navštívení Panny Marie byl postaven podle plánů Thomase Haffeneckera v letech 1722–1729, a to na místě středověkého mariánského poutního kostela. Kostel je též místem posledního odpočinku více jak 30 příslušníků hraběcích rodů Gallasů a Clam-Gallasů, kteří byli po staletí hlavními donátory kostela. V roce 2018 byl kostel s areálem Vládou ČR vyhlášen národní kulturní památkou.

Jubilejní výstava v Klášteře Hejnice bude ke zhlédnutí do 28. září 2025, denně od 10–18 hodin.

Radek Pirkl
– s využitím TZ Kláštera Hejnice