Na liberecké univerzitě prožila studentská léta hned na dvou fakultách a teď se vrací v nové roli – s úkolem pečovat o domovské zázemí a spánek studentů i dobré jídlo pro celou univerzitu. Nová ředitelka kolejí a menz Eva Jarošová přichází s řadou vizí a v rozhovoru představuje plánované změny – od otevření nové kavárny před aulou, změny v kvalitě, atraktivitě a skladbě jídel v menze, přes chystané rekonstrukce kolejních bloků až po modernější komunikaci se studenty.
Co vás zlákalo na postu ředitelky Kolejí a menz TUL?
V hospitality a službách se pohybuji celý profesní život – začínala jsem jako pokojská, přes recepci jsem se postupně dostala k manažerským pozicím. Vyzkoušela jsem si také personalistiku a práci inženýra kvality ve výrobní firmě. Tam jsem si uvědomila, že mě baví řešit problémy, ale potřebuji k tomu hlavně lidi, ne jen výrobní proces. V Pytloun Hotels jsem pak řídila až tři hotely najednou (většinou dva) a věnovala se také personalistice. Postupně jsem zjistila, že mi nejvíc sedí management, práce s lidmi a nastavování procesů. A právě Koleje a menzy TUL propojují všechno, co mě profesně baví – lidi, provoz, ekonomiku i procesy. Je to pro mě velká výzva a zároveň návrat na TUL, která je mojí alma mater. Sama jsem zde studovala, takže ji znám nejen jako zaměstnanec, ale i jako student.
Vystudovala jste nanotechnologie a netkané textilie, nyní se věnujete gastronomii a veřejným službám. To je docela velký skok. Jak k němu došlo? A proč jste k tomu přidala i inženýrské studium ekonomie?
Až v praxi jsem zjistila, že čistě technickým směrem se profesně vydat nechci. Studium mě bavilo a dodnes si myslím, že technické vzdělání mi dalo hlavně schopnost přemýšlet systematicky, hledat řešení a dívat se na věci v souvislostech. V praxi mě ale postupně začala mnohem víc bavit práce s lidmi, provozem a řízením celého systému. I ve veřejných službách jde v základu o totéž – aby provoz fungoval a zákazník byl spokojený. Navazující studium na Ekonomické fakultě TUL pro mě proto bylo logickým krokem. Praxe je samozřejmě nenahraditelná, ale ekonomické vzdělání mi dalo širší pohled a v manažerské práci ho dnes využívám prakticky každý den.
»Začali jsme rozšiřovat nabídku jídel«
Nastíníte v kostce změny, se kterými ve funkci ředitelky kolejí a menz počítáte?
Vidím prostor pro další rozvoj u ubytování, menz i prostředí kolem kolejí. U menz je pro mě důležitá především kvalita a skladba jídel, cena, rychlost obsluhy a celkový koncept. U kolejí se chceme zaměřit na postupnou obnovu některých budov a jejich okolí. Nabídku jídel jsme už začali rozšiřovat a nyní řešíme také možnosti snížení cen pro studenty, zaměstnance i veřejnost. Čeká nás obnova vybavení a technického stavu některých provozů a rozsáhlejší rekonstrukce bloků A, B, C a E. Jednám také s vedením města Liberce o opravě přístupových cest. Důležitá je pro mě i komunikace se studenty – připravujeme nové sociální sítě, web kolejí a menz a sjednocení vizuální podoby. Nechci ale přicházet s představou, že všechno je potřeba dělat jinak. Chci navázat na to, co se podařilo vybudovat, a postupně hledat další možnosti, jak služby pro studenty i zaměstnance posouvat.
Plánujete otevřít novou kavárnu před aulou v budově G. Co vás k tomu vede a jak bude kavárna fungovat?
Záměr vnímám jako příležitost rozšířit služby menzy a využít potenciál prostor, kde už dnes zajišťujeme rauty a cateringové akce. Máme tedy zkušenost s provozem tohoto místa a dává nám smysl jeho využití rozšířit. Kavárna bude otevřena od pondělí do pátku, předběžně v čase od 7:00 do 14:00 nebo od 8:00 do 15:00. Bude určena studentům, zaměstnancům i veřejnosti a nabídne kávu, čaj, zákusky a slané pečivo vlastní výroby, jako jsou obložené bagety či bagely. Berte to ale zatím spíš jako základní představu. Na celkovém konceptu nabídky ještě pracujeme a chceme také sledovat, o co bude mezi zákazníky skutečně zájem, a podle toho nabídku postupně upravovat. Přesný termín otevření zatím ještě nemohu říct a stále také hledáme vhodný název.
Nebude to konkurence stávající kavárně na rektorátu?
Určitý překryv zákazníků nelze vyloučit, ale cílem není stávající kavárnu nahrazovat. Chceme rozšířit nabídku občerstvení a vytvořit další možnost pro studenty a zaměstnance. Věříme, že si obě provozovny najdou své zákazníky. Vývoj budeme sledovat, případně na něj budeme reagovat.
»Mým cílem je sjednotit koncept všech tří menz«
Nastínila jste výraznější proměnu samotného fungování menz. V čem bude spočívat?
Změnu konceptu menzy mám v hlavě, ale v tuto chvíli nechci prozrazovat její konkrétní podobu. Čekají nás ještě další jednání. Mým cílem je sjednotit koncept všech tří menz tak, aby měly společný základ a jednotnou úroveň služeb, ale zároveň aby každá reagovala na konkrétní místo a potřeby svých strávníků. Určitě budeme řešit nabídku jídel, systém obsluhy i prostředí. Případné stavební úpravy pak budou záviset na financích a technických možnostech. V tuto chvíli bych proto nerada slibovala konkrétní změny, dokud nebudeme mít jasno, co je reálně možné.
Promění se nějak menza po dostavbě budovy E2?
Ano, proměna menzy bude podle mě nezbytná, pokud chceme dlouhodobě zvládat kapacitu studentů a zaměstnanců. Už dnes se musíme dívat dopředu a přemýšlet, jak bude stravování vypadat ve chvíli, kdy se počet lidí v areálu ještě zvýší. Určitou představu o možném řešení už mám, ale v tuto chvíli bych nerada předbíhala. Budeme o tom teprve diskutovat s prorektorkou Vojtíškovou a dalšími kolegy. Důležité pro mě je, aby nešlo jen o navýšení kapacity, ale také o vytvoření příjemnějšího a efektivnějšího prostředí pro strávníky i zaměstnance menzy.
Budete stát o to, aby se zvyšoval prodej jídel v menze? Jak lze vlastně dosáhnout toho, aby menzu navštěvovalo více studentů?
Samozřejmě ano. Pokud chceme, aby menza fungovala dobře a dlouhodobě udržitelně, potřebujeme, aby ji lidé skutečně využívali. Zároveň ale nechci návštěvnost zvyšovat jen samotným počtem prodaných jídel. Důležité je, aby studenti a zaměstnanci měli důvod se do menzy vracet. To podle mě stojí především na kvalitě a atraktivitě nabídky, odpovídající ceně, rychlosti obsluhy a také na prostředí, ve kterém se člověk cítí dobře. Svou roli bude mít samozřejmě i komunikace – lidé musí vědět, co menza nabízí a proč by tam měli přijít. Konkrétní kroky v tomto směru souvisejí právě s celkovou proměnou konceptu menz, o které jsem mluvila v předchozích otázkách. Nejde podle mě změnit jednu věc a očekávat, že se návštěvnost výrazně zvýší. Musí to fungovat jako celek – od nabídky a ceny přes rychlost obsluhy až po prostředí a komunikaci. Mým cílem je, aby menza nebyla pro studenty jen místem, kam si jdou koupit oběd, protože musí, ale přirozenou součástí univerzitního života a místem, kam se budou chtít vracet.
Jak jste vnímala menzu v době vlastních studií?
Kombinované studium jsem absolvovala při práci, takže jsem v menze nebyla každý den. Ale vnímala jsem ji jako možnost, jak se rychle, levně a docela dobře najíst. Už tehdy jsem si ale uvědomovala, že menza nemůže být srovnávána s restaurací. Její úloha je jiná – musí obsloužit velké množství lidí, nabídnout jim jídlo za dostupnou cenu a zvládnout to v relativně krátkém čase. A právě čas je podle mě jedním z témat, nad kterými bychom se měli do budoucna zamyslet. Patnáctiminutová přestávka na oběd pro celou univerzitu je samozřejmě velmi krátká. Zvlášť, pokud se v jednu chvíli sejde velké množství studentů a zaměstnanců. Do budoucna bych proto ráda otevřela s vedením univerzity otázku, jestli by nebylo možné obědové přestávky nějakým způsobem prodloužit a lépe rozložit mezi jednotlivé fakulty. Myslím, že by to mohlo pomoci nejen samotnému komfortu strávníků, ale také plynulosti provozu menzy. A v konečném důsledku by to mohlo přispět i k tomu, aby ji využívalo více studentů.
»Posilujeme komunikaci se studenty«
Častou výtkou studentů byla komunikace vedení kolejí. Jak ji hodláte zlepšit?
Komunikaci považuji za jednu z věcí, které je potřeba výrazně posílit. Jak už jsem zmiňovala, připravujeme sociální sítě jak pro koleje, tak pro menzu a současně už funguje rozesílání hromadných e-mailů studentům. Neznamená to ale, že bychom chtěli klasické formy komunikace úplně opustit. Letáčky a další informace přímo v prostorách kolejí samozřejmě zůstanou. U důležitých informací je podle mě naopak dobré kombinovat více způsobů komunikace – některý student si všimne letáčku, jiný spíš otevře e-mail nebo uvidí informaci na sociálních sítích.
Důležité pro mě ale není jen to, kolika kanály budeme informace posílat. Chci, aby komunikace byla především rychlá, srozumitelná a předvídatelná. Student by měl vědět, kde konkrétní informace hledat, a zároveň by měl mít pocit, že když se něco děje, dozví se to od nás včas a přímo. Věřím, že právě kombinace těchto cest může komunikaci mezi kolejemi, menzou a studenty výrazně zefektivnit.
Jak vnímáte fungování studentských klubů v areálu kolejí?
Myslím si, že mají v kolejním areálu své místo a jsou důležitou součástí studentského života. Pokud fungují dobře, nevidím důvod měnit něco jen proto, aby se něco měnilo. Samozřejmě ale budu ráda za zpětnou vazbu studentů i vedení samotných klubů, a pokud se ukáže prostor pro nějaké zlepšení, můžeme se o něm bavit.
»Někteří studenti nerespektují parkovací místa«
Značným problémem je parkování v kolejním areálu. Dá se s tím něco dělat?
Ano, parkování je jednou z věcí, které je potřeba řešit. Aut v kolejním areálu postupně přibývá a situaci komplikuje také to, že někteří studenti nerespektují vyznačená parkovací místa ani prostor určený pro příjezd složek integrovaného záchranného systému. Myslím, že toto téma bude vyžadovat další jednání se studenty, abychom společně našli řešení, které bude přijatelné pro obě strany. Počet parkovacích míst je totiž omezený a není možné problém řešit pouze jejich dalším přidáváním. Zároveň ale musí platit základní pravidla – zejména že prostor určený pro průjezd IZS musí zůstat vždy volný.
Studenti by uvítali možnost bydlet na stejné koleji i přes léto. Je celoroční bydlení reálné?
Myšlenka celoročních smluv vzešla přímo od studentů a chápu, proč by ji uvítali. Znamenalo by to větší komfort a především stabilitu. V tuto chvíli nám ale kapacitní možnosti kolejí neumožňují celoroční bydlení na stejné budově garantovat. Nechci proto slibovat, že to bude možné už v akademickém roce 2027/2028. Je to ale směr, kterým bychom se do budoucna chtěli vydat. Pokud nám to kapacitní a provozní možnosti dovolí, budu ráda, když budeme moci studentům nabídnout větší stabilitu a pohodlí i v tomto směru.
Chystáte v souvislosti s kolejemi nějaké zásadní opravy nebo novinky v areálu?
V tuto chvíli je pro mě jednoznačnou prioritou zajistit potřebné rekonstrukce a postupně zlepšovat technický stav budov. To je podle mě základ, na kterém můžeme stavět dál. Samozřejmě ale přemýšlím i nad tím, jak zlepšit samotné okolí kolejí a nabídnout studentům příjemnější prostředí a více možností, jak trávit volný čas. Zatím jsou ale tyto nápady ve fázi úvah a rozhodně nejsou prioritou. Nejdříve potřebujeme vyřešit věci, které jsou důležité pro každodenní fungování kolejí – tedy především stav budov, jejich technické zázemí a základní komfort studentů. Teprve potom má smysl řešit další nadstavbu a zpříjemňování prostředí.
Na co se v nové roli nejvíc těšíte?
Nejvíc se těším na to, až začnou být postupně vidět výsledky naší práce. Mám ráda, když se věci posouvají dopředu a když se podaří najít řešení, které má skutečný přínos pro lidi, kterých se týká. Těším se také na spolupráci se zaměstnanci kolejí a menz. Jejich práce a zkušeností si velmi vážím. Nechci všechno stavět znovu od začátku, ale společně hledat cesty, jak věci zlepšovat. Těším se samozřejmě i na studenty a na to, že budu moct poznat TUL zase z trochu jiné perspektivy. Sama jsem zde studovala, takže je pro mě návrat na univerzitu v nové roli příjemný. A budu ráda, když se za nějaký čas podíváme zpátky a uvidíme, že jsme některé věci opravdu dokázali posunout k lepšímu.
Eva Jarošová během září a října odpovídala také na studentské dotazy. Odpovědi si můžete přečíst zde.
| Eva Jarošová Eva Jarošová vystudovala osmileté Gymnázium a SOŠPg Jeronýmova. Na Technické univerzitě v Liberci získala bakalářský titul v oboru Netkané textilie a nanovlákna a následně absolvovala magisterské studium Textilního inženýrství se zaměřením na netkané a nanovlákenné materiály. Na TUL později vystudovala také Podnikovou ekonomiku, obor Marketing a mezinárodní obchod. Během studia pracovala na částečný úvazek jako vedoucí recepce a později jako hotelová manažerka. V letech 2020 až 2025 působila v různých manažerských, personálních a kvalitářských pozicích, mimo jiné jako Hotel Manager, HR Specialist a HR Generalist. |
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Z TUL do USA: Výzkum, který zkoumá „mizení polymerů“ a pomůže medicíně
Čtvrt roku na alabamské Auburn University strávila díky Fulbright-Masarykovu stipendiu Věra Jenčová z oddělení bioinženýrství katedry chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. Docentka Jenčová se v dusném klimatu amerického Jihu...
Kancelář vyměnil za třídu – z ekonoma je oceněný učitel. I díky TUL
Práce v kanceláři ho nudila, v šestadvaceti letech se proto ekonom Josef Pobuda rozhodl, že se stane učitelem na základní škole. Ke změně životní cesty mu dopomohlo Centrum celoživotního vzdělávání FP TUL, kde se čtyři semestry připravoval na...
Poctu hejtmana získala historička Miloslava Melanová
Poctu hejtmana za celoživotní přínos v oblasti historického bádání a pedagogiky získala Miloslava Melanová. Uznávaná historička a archivářka spojila podstatnou část své kariéry s Technickou univerzitou v Liberci, kde spoluzakládala a dlouhá léta...
