Pandemie ochromila cestovní ruch v Jizerských horách. Podle ekonomů je třeba více propojit turismus české a polské strany

640px-Buková_(Jizerské_hory).jpg
Turismus na rozcestí v příhraničním regionu. Zdroj. Maoman/Wikimedia Commons

Počet ubytovaných hostů se snížil o desítky procent a zároveň nastal odliv pracovníků ze sektoru služeb. V důsledku toho patří cestovní ruch k pandemií nejpostiženějším částem ekonomiky. Situaci umocnila ještě současná uprchlická krize. Liberecká ekonomická fakulta s partnery z Polska proto mapují dopady koronakrize na cestovní ruch v regionu Jizerských hor a navrhují i konkrétní řešení, jak z krize vybřednout. Cestou by měla být intenzivnější přeshraniční spolupráce.

„Mnoho lidí zaměstnaných ve službách odešlo během pandemie do zpracovatelského průmyslu a již nemá zájem se do nejisté sféry služeb vrátit. Toto pak společně s inflací a odloženou spotřebitelskou poptávkou vede k dramatickým změnám na straně nabídky,“ říká Otakar Ungerman z katedry marketingu a obchodu Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci (EF TUL). Podle průzkumů našich ekonomů z TUL pracovalo před vypuknutím pandemie v Libereckém kraji ve službách asi 100.000 lidí.

Podle údajů Českého statistického úřadu vlivem pandemie poklesl v celé zemi počet zaměstnanců v oblasti ubytování, stravování a pohostinství o 15 %. Jak dodává doktor Ungerman, tito lidé zaměstnaní na HPP začali ovšem odcházet až po odlivu brigádníků, lidí pracujících na dohodu nebo lidí z šedé zóny. 

Jeho kolegyně z katedry Lenka Červová doplňuje: „Státní restrikce v době koronaviru vedly na české straně k nárůstu ubytovacích kapacit, za které byla vyplácena státní náhrada, a na druhou stranu došlo k meziročnímu poklesu ubytovaných cca o 30 %, to je zásadní disproporce pro další rozvoj odvětví.“

Polská vláda sáhla v době sílící pandemie k jinému řešení situace. „Rodiny dostávaly kupony v hodnotě stovek až tisíců korun, které mohly uplatnit na zaplacení dovolených v Polsku. To vedlo k nárůstu počtu rekreantů i v období pandemie v nejžádanějších lokalitách Jizerských hor a Krkonoš,“ říká Piotr Zawadzki z Ekonomické univerzity ve Vratislavi (Wroclaw University of Economics and Business), jejíž fakulta Regionální ekonomiky a turismu sídlí kousek za českými hranicemi v Jelení Hoře.

Ekonomové z Technické univerzity v Liberci se rozhodli sledovat dopady koronakrize na přeshraniční cestovní ruch v oblasti Jizerských hor. Přizvali k tomu kolegy z polské univerzity, s nimiž vytvořili projekt Služby v turismu v česko-polském pohraničí (Services in tourism in the CZ-PL border area) podpořený z Visegrádského fondu.

Shodují se na tom, že region Jizerských hor vybízí ke spolupráci na společných přeshraničních projektech zaměřených na cestovní ruch. Propojení se podle nich zatím daří především v oblasti sportu.

„Příkladem jsou singltreky v Novém Městě, které vedou až k Świeradów-Zdróji. Nebo návaznost turistických, cykloturistických tras společně s trasami pro běžecké lyžování,“ říká doktor Ungerman. Dodává ovšem, že podobné propojení zatím chybí v propagaci historických památek či kulturních akcí. A chybí především spolupráce na tvorbě dlouhodobých strategických cílů a jejich následném naplňování.

„Obě země si tvoří vlastní strategické plány v oblasti cestovního ruchu, které si však spíše konkurují, než aby se prolínaly a doplňovaly,“ konstatuje Otakar Ungerman.

Akademici z obou stran regionu chtějí ovšem přijít i s návrhy řešení, které by vedly k nárůstu segmentu cestovního ruchu v regionu. 

„Dobrým východiskem může být katalog nejzajímavějších turistických míst na polské a české straně Jizerských hor. Katalog by měl být ve dvou jazycích s mapkou a kompletní prezentací služeb v dané lokalitě. Distribuci by zajišťovala informační centra s nabídkou polských míst v češtině, a naopak,“ říká Ungerman a dodává: „Tento konkrétní příklad je jednou z částí strategického plánu přeshraniční spolupráce, který by měl konkretizovat spolupráci na několik let dopředu.“

Právě Češi a Poláci mají v regionu Jizerských hor či Krkonoš velmi dobré startovní podmínky pro spolupráci, jak říká Piotr Gryszel z Wroclaw University of Economics and Business, který je zároveň akreditovaným průvodcem: „Nepodporuji názory, že Polák by měl zůstat pouze v Polsku a Čech v Čechách na dovolené. Jsme národy, které si rozumí, s minimální kulturními odlišnostmi. Právě přeshraniční spolupráce zde udrží návštěvníka po delší dobu díky tomu, že mu dokáže nabídnout více atraktivit.“

Nový konkrétní potenciál v této oblasti přináší například nová památka UNESCO vyhlášená v Jizerských horách: „Velkou výzvou je nově první v České republice registrovaná přírodní památka UNESCO Bučiny v Jizerských horách, která by mohla přilákat nejenom české, ale především zahraniční turisty,“ podotýká ředitelka destinace Turistický region Jizerské hory Denisa Merenusová: „Zatím v této oblasti není vybudováno téměř nic,“ dodává. Ona i další zástupci organizací působících v cestovním ruchu se začátkem letošního roku zúčastnili workshopu pořádaného v rámci projektu Služby v turismu v česko-polském pohraničí na liberecké univerzitě.

„Situace v cestovním ruchu se dá přirovnat ke krizi. Každá krize v této oblasti však přináší nové trendy. Pandemie způsobila obrovský zájem o cestování s karavanem, na což nejsou připraveny parkovací prostory. Velký nárůst popularity přineslo masové využívání elektro cykloturistiky. Dostalo masy lidí do míst, kam by se turisté nedostali, na druhou stranu to přináší problémy spojené s ochranou životního prostředí a nebezpečností turistů na elektrokolech pro svoje okolí,“ říká Martin Bauer, předseda Krajské hospodářské komory Libereckého kraje a jednatel firmy Sundisk, který se workshopu také účastnil.

Nutnost nalézt v oblasti podpory turismu společnou řeč umocnila ještě další krize vyvolaná válečným konfliktem.

„V posledních týdnech se na situaci v turistickém ruchu negativně promítla také cena pohonných hmot nutných k cestování a v současnosti je problém i s ubytovacími kapacitami, které zaplňují uprchlíci z Ukrajiny. Problémů je spousta, ale lidé mají touhu cestovat, poznávat a odpočívat a jde o to jim ukázat možnosti Jizerských hor na obou stranách hranic,“ uzavírá Otakar Ungerman. 

Radek Pirkl

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Ve školní jídelně baštíme klasiku macande - což je směs fazolí, kukuřice a často i kamenů... pozor na zuby!.jpg

Student ekonomky vede v Tanzanii kurzy o podnikání a start-upech

Do africké země, která podle OSN patří mezi ty nejméně rozvinuté na světě, odletěl Ondřej Linhart loni na podzim. Přerušil své doktorské studium na Ekonomické fakultě TUL, ale své vazby s fakultou nezpřetrhal. Původně měl učit jen na základní a...

13. 5. 2022 | Lidé | 459