Univerzitní knihovna Technické univerzity v Liberci uzavírá jednu etapu. Nad tím, zda se povede otevřít další etapu a nad budoucností knihovny se zamýšlí ředitel UKN Adam Kretschmer „Jako knihovna jsme dosáhli mezí růstu. Zároveň se objevila rizika, která budeme muset v nedlouhé době rozlousknout, a na to samotná knihovna už stačit nebude," říká.
O jaká rizika se jedná?
Problémy se vyvíjejí. V roce 2003 v době mého nástupu byly hlavními problémy nízký nákup knih, prostorová roztříštěnost, nízké využití informačních zdrojů i odtažitost vedení fakult od knihovny. Jako by knihovna byla „někde za branou“ obecného zájmu. To se nám povedlo vyřešit. Ve spolupráci s fakultami a Ústavem zdravotnických studií nakupujeme ročně za 2.4 milionu knih. Vedení univerzity nám „přeje“. Investovalo do rekonstrukce prostor, do vzduchotechniky a vybavení relaxačními sedačkami. Ročně nakupujeme zhruba 100 metrů nových regálů atd..atd. Jenže to neřeší základní problém. Tím je nedostatečná velikost a nevhodné umístění knihovny.
Knihovna by podle vás měla stát někde jinde?
Určitě. Před pěti lety byla univerzitní knihovna ještě jakž takž umístěna „po cestě“ z údolí do kopce. To přestane platit, pokud budou dokončeny budovy G a L. Fakulta přírodovědně humanitní a pedagogická se zřejmě přemístí směrem k univerzitnímu kampusu a budova H připadne ekonomické fakultě. S tím souvisí i plán na opuštění budov S, K a P. Je to pochopitelné, údržbové náklady jsou vysoké a výuka je rozptýlena. Jenže potom se univerzitní knihovna odsune mimo hlavní dění, a to asi studentům moc radosti neudělá. Podle našich propočtů bude naši knihovnu v budově H potom míjet zhruba 80% studentů. Studenti se budou stále více „uzavírat“ ve světě svých fakult a ta myšlenka integrující univerzity se bude projevovat jen v menze, sportu a kolejích. Knihovna z toho vypadne.
Je nějaké schůdné řešení ?
V dlouhodobých záměrech TUL se měla budova nové knihovny postavit na místě těžkých laboratoří v nynější budově E2 , které se přesunou do plánované budovy L. Bylo by to ideální místo naproti menze, vedle rektorátu a kousek od kolejí. S představou nové budovy pro knihovnu se ale bohužel musím rozloučit. S výstavbou knihovny by se totiž mohlo začít až po přestěhování laboratoří z E2 do budovy L. A to se v návaznosti na harmonogram evropských peněz nestihne.
Máte konkrétní představu, jak by měla budova knihovny vypadat?
Ano, přípravy jsou poměrně daleko. Již před třemi roky jsem požádal pana profesora Jiřího Suchomela o přípravu návrhu nové budovy: Po mnoha konzultacích připravil pan profesor návrh, jehož studii si čtenáři T-UNI mohou prohlédnou v příloze pod tímto rozhovorem. Nová budova v návrhu řeší podstatné problémy. Například dostatek samostudijních boxů, skupinové místnosti, zvětšení plochy volného výběru z nynějších 1300 metrů na cca 3000, čtenářská místa z nynějších 322 na 521, kapacita až na 0.5 milionu knih, nepřetržitý provoz atd. atd.
Jsou ale hlasy, že klasická knihovna je přežitek, že budoucnost patří elektronickým zdrojům, jako jsou e-knihy a databáze. Souhlasíte s tím ?
To je dost jednostranný pohled na funkci knihovny a univerzitní knihovny zvláště. Je to přesně o tom, zda chce TUL vychovávat - jak se kdysi říkávalo hezky česky- „fachidioty“ nebo lidi s kulturním přesahem a širokým rozhledem. K tomu je role knihovny jako místa setkávání, místa širšího výběru knih mimo vlastní specializaci, zcela nezastupitelná. Vidím to denně. V knihovně dole pod schody máme umístěno asi 10 sedaček a 40 křesel. Dělá mi radost, jak funguje jejich neustálé přesouvání a přeskupování, jak mají studenti potřebu konzultací nad počítači, poznámkami či skripty. To je ta sociální role knihovny. Naše knihovna musí budovat především „jádra oborů“. To je ovšem finančně i časově náročný proces.
Jádra oborů. Co tím máte na mysli?
Část akademické obce si myslí, že naše knihovna má budovat jen soubory knih pro aktuální potřeby od zkoušky ke zkoušce. To je nereálné. Jednak nemůžeme uspokojit všechny - pro osm set studentů prvních ročníků nemohu přece koupit osm set knih. Knihovna našeho typu musí soustavně budovat i fond „trvalých monografií“. To jsou především ty směry, kde nehrozí rychlá obměna znalostí, například jako v technice. Samozřejmě student má dost práce s tím, aby proplul zkouškovým obdobím, ale věřím, že ho může zaujmout i kniha z jiného oboru. Prostě měl by mít možnost sáhnout si i na knihy z jiných oblastí.
Děkuji za rozhovor
J. Kočárková
