Dne 24. října letošního roku uplyne 75 let od narození pana prof. Ing. Jaroslava Exnera, CSc., bývalého děkana Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci.
Pan profesor Exner se narodil v České Skalici. Po ukončení Reálného gymnázia v Jaroměři a absolvování jednoroční podnikové praxe začal navštěvovat Strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze, kterou ukončil v roce 1957 studiem oboru strojírenská technologie, se specializací na kovové materiály.
V roce 1957 byl přijat do funkce odborného asistenta na Vysokou školu strojní v Liberci, kde byla nově založena katedra materiálu a tváření, vedená profesorem Odstrčilem. Později se z této katedry vyčlenil Ústav technologie a slévárenství a v roce 1964 vznikla katedra technologie a slévárenství. Zde Jaroslav Exner vyučoval řadu odborných předmětů a vedl diplomové práce studentů. Pod vedením profesora Odstrčila také externě studoval vědeckou aspiranturu a v roce 1966 obhájil kandidátskou práci v oboru strojírenská technologie se zaměřením na slévárenství.
Pracovní nasazení Jaroslava Exnera byla značná a koncem 60. let se připravoval na habilitační řízení, avšak v době „normalizace„ mu byla habilitace zamítnuta a nakonec musel i ze školy odejít. Od roku 1971 až do roku 1989 pracoval ve slévárně šedé litiny LIAZ Liberec jako metalurg závodu a v první polovině roku 1990 byl vedoucím podnikové metalurgie.
V roce 1990 se vrátil na strojní fakultu VŠST Liberec. Začátkem roku byl jmenován profesorem v oboru strojírenská technologie a brzy se stal i vedoucím katedry strojírenské metalurgie. V letech 1991 až 1997 zastával funkci děkana fakulty strojní. Při této příležitosti zavedl výuku všech předmětů v anglickém jazyce pro skupinu arabských a českých studentů. Dále se podílel na vytvoření podmínek pro vznik bakalářského studia technického směru v Mladé Boleslavi. Současně přispíval k rozvoji jednotlivých pracovišť fakulty a dbal na systematizaci míst pracovníků. Podporoval odborný růst pedagogů a jejich vědecko-pedagogickou způsobilost. Sjednocoval tematicky podobný výzkum pracovišť, především v oboru strojírenská technologie. Byl členem vědeckých rad FS, TU L (dříve VŠST) i jiných vysokých škol.
V této době začal vykonávat i celou řadu dalších důležitých funkcí, od roku 1992 byl zvolen členem Rady vysokých škol ČR, členem a později předsedou řídícího výboru pro zahraniční styky a projekty Tempus, v jejichž rámci byly řešeny i úkoly našich pracovišť. V letech 1993 až 1997 byl členem a později předsedou oborové komise pro technické vědy GAČR. Byl zakládajícím členem Inženýrské akademie ČR, jejím viceprezidentem a od roku 2003 jejím prezidentem.V posledních letech byl též členem rady programu projektů MPO, členem hodnotitelské komise výzkumných záměrů MŠMT.
Jeho odborná a pedagogická činnost byla orientována na slévárenskou problematiku. Zabýval se výukou Teorie slévání a Metalurgie slévárenských slitin. Zaměřil se zejména na problémy vysoce jakostních tenkostěnných litinových odlitků pro automobilový průmysl. V této oblasti na základě svých odborných zkušeností a s mimořádným úsilím kladl důraz na prohlubování a teoretickou podstatu technologických i metalurgických procesů se zaměřením na aplikaci výpočetních a simulačních metod.
Byl členem Komise odlewnictva při Polské akademii věd, oddělení Katowice. Zastával řadu funkcí v odborných společnostech a komisích. Pan prof. Exner byl vynikajícím slévárenským odborníkem a vysokoškolským učitelem, který byl známý doma i v zahraničí. Jeho vědecká práce představovala 179 titulů, 3 patenty a několik zlepšovacích návrhů.
Prof. Exner byl řídícím pracovníkem s obdivuhodným životním elánem a smyslem pro spravedlnost. Na pracovišti dbal i na odborný růst všech pedagogů. Ke studentům a doktorandům byl velmi vstřícný a při vysvětlování problémů i trpělivý. S nesmírným nadšením jim předával své bohaté teoretické i praktické zkušenosti a náměty na řešení mnoha problémů.
Na uznávaného pedagoga, experimentátora a slévárenského odborníka stále vzpomínají spolupracovníci i absolventi.
„Čest jeho památce“.
Pracovníci katedry strojírenské technologie FS TUL
