Kdo nepřišel, zaváhal

Šedesátku jsme oslavili pátečním setkáním s absolventy a o den později výletem všech příznivců naší univerzity na Ještěd.

Setkání absolventů si nenechaly ujít především absolventské ročníky, které se na své univerzitě pravidelně a poctivě scházejí už řadu let.

„Studia tu byla nádherná, hlavně ta atmosféra sdílení. Na přednášky jsme chodili společně, společně jsme se připravovali i na zkoušky, které jsme měli v jednom termínu. Vařili jsme si dohromady, oslavovali společně úspěchy a pořádali různé akce. Společenský život byl určitě bohatší, než jaký znají studenti dnes,“ říká paní Grišina, která přijela do Liberce na fakultu strojní studovat v 70. letech z Moskvy. „Ale samozřejmě, byli jsme mladí, a tak na studentská léta vzpomínáme jako na nejkrásnější časy,“ dodává.

Strojaři a absolventi textilní fakulty patřili k nejpočetnějším účastníkům pátečního setkání absolventů – fakulty strojní a textilní také díky své tradici odchovaly nejvíce studentů. U stolů na Studentském náměstí měly hloučky bývalých spolužáků na co vzpomínat a co rozebírat. Vzpomínaná jména a vyprávěné historky se mísily s hudebním doprovodem pěveckého souboru a univerzitního TULBandu.

„Absolutně nejlepší přednášky měl profesor Höschl. Člověk se nemusel nic učit, a stejně tomu rozuměl a uměl to. To byl pan Profesor, který opravdu měl dar přednášet a vysvětlit látku,“ vzpomíná pan Květoslav Straník z absolventského ročníku 1969 na osobnost, která jeho a další ročníky studentů zasvětila do tajemství prubířského strojařského oboru pružnost-pevnost.

Vzpomínaly se i další ikony liberecké univerzity. Často zaznělo jméno Vladimíra Svatého, který v 70. letech po vynuceném odchodu z fakulty stále přijímal studenty a uděloval jim konzultace. Jména a události spojené především s fakultou strojní byly na pátečním setkání vzpomínány nejčastěji a právem, protože letošní univerzitní kulaté výročí je také 60. výročím této nejstarší liberecké fakulty.

Mezi první absolventy fakulty strojní patří také Jaromír Gazda, organizátor pravidelných setkání prvního absolventského ročníku. O uplynulém pátku měl možnost oslovit všechny absolventy napříč ročníky.

„Zůstala nás z prvního ročníku už jenom hrstka, ale stále se tu scházíme, a dokonce ještě někteří z nás mohou vystoupit na pódium a mluvit k lidem,“ zavtipkoval na úvod své zdravice Jaromír Gazda. „Snad právě to je nejlepší důkaz toho, že kořeny této školy sahají hluboko, jsou silné a je dobré se s nimi seznámit. Organizujeme setkání prvních absolventů každých pět let, a stále tak udržujeme přátelství, které vzniklo právě na této škole za časů studií,“ doplnil docent Gazda.

„Pevně věřím, že naše univerzita je po šedesáti letech alespoň v tak dobrém stavu jako docent Gazda,“ navázal na energického řečníka-pamětníka rektor TUL Zdeněk Kůs.

„S vámi absolventy se chceme setkávat i nadále. Pokud nám na sebe necháte kontakt, tak vás k nám budeme zvát – na otevření nových univerzitních budov nebo laboratoří, případně na další akce. V těchto dnech, jak vidíte, stavíme další – budovu G. Pokud na vás budeme mít kontakt a zajímá vás, jak se univerzita rozšiřuje, jak se jí daří, dovolíme si vás zhruba tak za rok pozvat na den otevřených dveří právě této nové budovy,“ řekl rektor Kůs.

Setkání absolventů_60 (2)

Setkání absolventů_60 (3)

Setkání absolventů_60 (1)

více fotek (6)

Na setkání absolventů dorazilo okolo dvou set lidí, zhruba podobný počet se vydal následujícího dne v rámci výletu pořádaného naší univerzitou na Ještěd a odpoledne k chatě Na Pláních, kde byl připraven kulturní a hudební program. Počasí přálo i této akci, všeho bylo dostatek a ničeho moc. Výlet si užili děti, jejich rodiče i jejich rodiče. Jak se zaměstnanci, absolventi a příznivci naší univerzity Na Pláních bavili nejlépe ilustrují záběry dokumentující sobotní odpoledne.

Univerzita cestou na Ještěd i Na Pláních slavila se sluncem, s hudbou, nadhledem a humorem, pohybem a především se skvělým výhledem.

Radek Pirkl