Deset týdnů s Karlem Krylem. Díl III – Karel Kryl byl odejit

f456 - kopie.jpg
Kryl hraje v Liberci 6. 12. 1989. Foto: Milan Drahoňovský

V roce 1969 se Karel Kryl rozhodl emigrovat. Usadil se v Bavorsku a i tam psal pro nás svá sdělení svou nádhernou češtinou. Nejprve externě, později jako zaměstnanec pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa.

Emigraci chápal jako zoufalé útěky bez možného návratu alespoň v tu chvíli. Útěky často vynucené mocí bez dobrovolného rozhodnutí. Emigrace jako utíkání vnitřní či vnější. My, kteří jsme ji nezažili, však stěží pochopíme, co všechno emigrace obnáší. Co emigrant musí zažít, prožít, co se musí naučit, o co všechno přijde a s čím vším musí žít. Jak tedy pochopit a rozumět lidem, kteří ji zažili? Píseň Martina nám malinký kousek světa v exilu přibližuje. Mnohem novější píseň Písničkářský bacil se k emigraci vyjadřuje naopak s humorným nadhledem.

Martina

Ač je to jenom dvě stě kilometrů nebo ještě blíže

a zbývá už jen duše k proclení,

na politickém barometru setrvalá níže,

a dokud trvá, svět se nezmění!

Svět dává nerad, Martino,

zadarmo nebo lacino,

však poznáš s lety.

Že čas i kámen rozhlodá

a poušť, když jednou zřídlo dá,

rozkvetou květy.

...

POSLECHNI SI: Martina

Po Karlu Krylovi z Československa postupně odešli Svatopluk Karásek (Švýcarsko), Pavel Zajíček (Švédsko, USA), Vratislav Brabenec (Kanada), Zbyněk Benýšek (Rakousko), Zdeněk Vokatý (Rakousko), Dáša Vokatá (Rakousko), Miroslav Skalický (Rakousko), Jan Pelc (Francie), Jaroslav Hutka (Holandsko) nebo Vlasta Třešňák (Švédsko, Německo). Svým odchodem ovšem ranili některé ze svých soukmenovců, kteří zůstali ve vlasti. Nejvíce asi Martina Jirouse. Akce na mlýně u Čárlího Soukupa v Alsasku byla jednou z příležitostí ke společným setkáním českých emigrantů.

Písničkářský bacil

...

Jó, Gusta křikl: Hrom aby to bacil,

rozmoh se tu nakažlivý písničkářský bacil!

Vod tý nákazy nepomůžou zákazy,

poradím se s Vasilem, co počít s bacilem.

...

POSLECHNI SI: Písničkářský bacil

Cyklus u příležitosti připomenutí 30 let od sametové revoluce připravují:

Klára Císařová, přímá účastnice listopadového dění 1989 na VŠST v Liberci

a Jan Šembera, předseda Akademického senátu TUL.

Fotografie k cyklu pořídil Milan Drahoňovský a budou součástí chystané publikace "Liberec 89, sametová revoluce".

Další články v rubrice

IMG_0764-2.jpg

Léto je tu, KI-NO prozářilo noční kampus

KI-NO v kampusu znovu přilákalo pod rektorátní schody studenty, absolventy, zaměstnance TUL nebo jen ty, co si chtěli vychutnat atmosféru filmového zážitku pod hvězdným nebem. Všichni se ve čtvrtek mohli zasmát u filmu Stážista s Robertem de Niro....

13. 6. 2025 | Kultura | 379
IMG_6263-2.jpg

Husak Quartet si podmanil aulu a připomněl význam svobody

Málokomu se podaří rozezpívat i rozesmát univerzitní aulu. Smyčcovému triu Husak Quartet se to podařilo. Tradiční koncert k výročí 17. listopadu ve čtvrtek připomněl nejen hodnotu svobody, ale přinesl i virtuozní hru, improvizaci a humor.

21. 11. 2025 | Kultura | 348
347411913_1041924840121650_8680032965120965368_n.jpg

Hlasujte pro naše autory v klání o Knihu roku

Do konce března je ještě možné hlasovat pro díla, která se letos v soutěži Kniha roku Libereckého kraje ucházejí o Cenu čtenářů. Mezi čtyřmi desítkami knih jsou i čtyři publikace spojené s Fakultou přírodovědně-humanitní a pedagogickou TUL.

26. 3. 2025 | Kultura | 225

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Miroslav Černík_I.jpg

Miroslav Černík získal Českou hlavu

Za dlouhodobé a významné úspěchy na poli čištění kontaminovaných vod a využití sanačních technologií získal profesor Černík, ředitel našeho výzkumného ústavu CXI, nejvyšší tuzemské ocenění pro vědkyně, vědce, inovátory a inovátorky. Převzal ho v...

7. 11. 2025 | Věda a výzkum | 677