Udivující nápady, které však studenti i přes omezení koronakrize dokázali proměnit v realitu. Tak se dá charakterizovat tradiční výstava závěrečných prací studentů Katedry designu Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci Bakalaureáty 2020. Výstava v Galerii N zůstane do 18. září.
K vidění jsou práce dvanácti studentek závěrečného ročníku textilního a oděvního ateliéru a sklářského a šperkařského ateliéru.
Budoucí návrhářky měly letos kvůli koronaviru, kdy po dlouhý čas nemohly do ateliérů, ztížené podmínky k tvorbě. Jak při zahájení výstavy upozornil pedagog a kunsthistorik Oldřich Palata, ačkoliv studentky spoustu prací dodělávaly „za pochodu a v improvizovaných podmínkách“, na výsledku to není poznat.
„Poprvé se mladá generace setkává s něčím, co ji omezuje a co nemohou kontrolovat a ovlivnit. Studenti se s tím ale popasovali a své věci dotáhli do konce. Pro mě je to velká naděje do budoucna,“ zhodnotila expozici děkanka Fakulty textilní TUL (FT) Jana Drašarová a dodala: „Ta studentská témata vypadají zpočátku neuchopitelně a možná někdy bláznivě. Pro mě je ale pokaždé úžasné, když pak vidím překvapující a krásný výsledek. Každá práce má v sobě ohromnou jiskru.“
Studenti katedry designu mohou při tvorbě svých absolventských prací mohou využívat velké výhody fakulty textilní, a sice široké škály moderních technologií. Pracují s nanotechnologiemi nebo laserem. „Fakulta má vynikající zázemí a současnost hodně podporuje využívání a zapojování technologií. Ostatně, v pracích studentů se to hodně objevuje. Stejně jako to, že akcentují ekologické trendy,“ uvedla vedoucí Katedry designu FT TUL Renata Štorová.
Zmíněných ekologických trendů se ve své práci chopila i studentka Tereza Koukalová. Textilie barvila alternativními přírodními barvivy ze použití kurkumy, řepné šťávy nebo borůvek. Za svoji kolekci byla navržena na Cenu děkanky Fakulty textilní TUL.
Moderní technologie, a sice laser v kombinaci s výšivkou a expandující pastou, zase používala na neoprenu absolventka Nikola Márová. Svoji práci nazvala Narušení minimalismu. To proto, že při zpracování kombinovala různé technologie. „Hledala jsem materiál, který půjde tvarovat, bude mít určitou tloušťku a po odstřižení se nebude třepit. Byl to takový experiment, šlo mi hlavně o postup. V této práci bych chtěla v následujícím studiu pokračovat, aby se to dalo i nosit,“ přiblížila Nikola Márová.
U jiných modelů návštěvnice výstavy litovaly, že si módní kreaci nemohou hned koupit. „Tento model se mi moc líbí. Je originální a má šmrnc. Líbí se mi, jak je tam myšleno i na maminku s dítětem. Obě jsou sladěné a na první pohled patří k sobě. Kdyby měla studentka někdy butik, šla bych se tam hned podívat,“ ocenila jednu z vystavených kolekcí Bedřiška Burešová.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Význam chrámu v Hejnicích představuje jedinečná výstava
Součástí oslav 300 let od vysvěcení kostela v Hejnicích je také výstava, která na originálních dílech mapuje rozkvět, postupnou devastaci a nakonec opět nadějné vyhlídky jednoho z nejvýznamnějších poutních míst v česko-německo-polském pohraničí....
Duhový most dal naději a propojil smysly i dvě fakulty
Světelná instalace, zpěv, mluvené slovo, tanec a prostor kostela sv. Josefa na Hrubé Skále spojily dvě fakulty a daly vzniknout jedinečnému zážitku. Tím byl Duhový most – experiment, jenž zkombinoval světelnou symboliku s písněmi, které odkazovaly...
Univerzitní sbory pomohly obnovit varhany nebo Křišťálový chrám
Univerzitní sbory Aurea Rosa U3V a Bohemia Chór FP TUL pod vedením sbormistryně Jany Konvalinkové opět prokázaly, že hudba dokáže nejen těšit, ale i aktivně pomáhat. Během jarních a letních měsíců uspořádaly sérii koncertů, jejichž výtěžky...
