Pohled na dění v odstoupených částech Československa po mnichovské dohodě nabízí výstava Počátky teroru, která je k vidění na schodech před budovou rektorátu. Výstava dokumentuje nasazení německých policejních složek v okupovaném pohraničí v roce 1938. A všímá si i obětí.
Výstavu pořádá Ústav pro studium totalitních režimů a katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP). „Chtěli jsme za pomoci obrazové dokumentace a přístupnou formou představit výsledky našeho mnohaletého bádání. Věřím, že prostor před menzou a rektorátem je to správné místo, kde budou mít studenti možnost si výstavu při čekání na výuku nebo spolužáky prohlédnout a třeba se i něco dozvědět,“ řekl Jan Vajskebr, spoluautor výstavy z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Výstava má 12 panelů a tři pomyslné části. První část přinese informace o struktuře, úkolech a velitelích bezpečnostních složek třetí říše. Druhá přibližuje okupaci pohraničí, popisuje, jaké složky se na ní podílely a jaké byly jejich úkoly. Třetí si pak všímá konkrétních obětí nacistických bezpečnostních složek. „Hlavním cílem byli němečtí i čeští antifašisté, Židé nebo emigranti z říše. Ukazujeme i konkrétní tváře obětí. Byť jsme nemohli na tak omezeném prostoru vše popsat do detailu a jedná se jen o úzký výběr, chtěli jsme typizovat a dát lidem představu, jakým způsobem byli postiženi konkrétní jedinci nebo jaké složky se na čem podílely,“ zmínil Jan Vajskebr.
Autoři výstavy připomínají, že nasazení německých policejních složek při rozbití Československa v roce 1938 a 1939 představovalo prolog k operacím v období druhé světové války. Odstoupené území obsazoval primárně wehrmacht, spolu s ním ale v pohraničí působily i jednotky SS nebo pořádkové a bezpečnostní policie (Gestapo). Ty prováděly represe vůči „nepřátelům Říše“ také z řad sudetoněmeckého obyvatelstva. Příslušníci SS a policie, kteří získali první zahraniční zkušenosti právě v operacích proti Československu, se během války podíleli na nejbrutálnějších zločinech v Polsku, na Balkáně a na okupovaných územích tehdejšího Sovětského svazu.
„Výstava sem do Liberce patří, protože popisuje dění v odstoupeném pohraničí přímo v místě, kde se vše dělo. I když to není radostné téma, jsem přesvědčen o tom, že se tato minulost musí připomínat. Téma skutečného teroru a pravé totality je potřeba ukazovat také proto, že dnes spousta lidí hovoří například v souvislosti s některými epidemickými nařízeními o totalitě. Před takovým zjednodušováním chci ale varovat. Na výstavě je vidět, co totalita opravdu znamená,“ řekl děkan FP Jan Picek.
Výstavu připravili Jan Vajskebr, Petr Kaňák, Pavla Plachá a Jan Zumr k výročí podpisu mnichovské dohody. Poprvé byla uvedena v Praze před Národní technickou knihovnou. V Liberci, konkrétně na náměstí Dr. E. Beneše, už výstava byla v lednu 2019. V prostoru před rektorátem zůstane až do 7. prosince 2021.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Fotograf Štreit: o odcházení i nejsilnějším okamžiku života
Jindřich Štreit, ikona české dokumentární fotografie, představil na TUL v přednášce nazvané „O naději, pokoře a síle lidskosti“ své fotografické cykly „Být doma“, „Nejste sami“, „Kóma“, „Jsem sestra“ nebo „Ze tmy ke světlu“. Přednáška o závažných...
Recyklace textilu nás spojuje se značkou VUCH
Kabelky a peněženky značky VUCH nesou nově přívěsek z recyklovaného textilního kompozitu, který vyvíjela liberecká katedra hodnocení textilií. A nezůstává jen u drobných doplňků, z desky TXB si můžete pořídit i nástěnné hodiny.
Písně studentů a příběhy pamětníků oslavily konec války
Příběhy konce druhé světové války v Československu, kde umlkly zbraně jako poslední místo v Evropě, připomněl 14. května v komponovaném pořadu sborů Bohemia Chór a Aurea Rosa při Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V kostele svatého...
