Mezinárodní skupinovou výstavu Co-Extensive v Galerii Rudolfinum dva roky kurátorsky připravoval Filip Šenk z Fakulty umění a architektury TUL. Výstava vychází z úvah o tom, že dnešní svět v nebývalé míře zaplavují obrazy, které přitom často vytváří iluze o podobě světa. Odpovědí může být prolínání obrazu a skutečna. Divák je přitom důležitou součástí vystavených děl.
Díla vytvořilo devět českých a světových umělců během posledních dvaceti let, z většiny v posledních několika letech. V Galerii Rudolfinum navazují na tradici minimalismu a důležité je pro ně rozvíjet vnímání prostoru, respektive toho, co to znamená nacházet se v prostoru.
Co Filipa Šenka k sestavení výstavy inspirovalo? Především dominance obrazu v soudobém světě. Rozličné obrazy se na člověka valí z televize, sociálních médií či z billboardů. Neznamená to ale, že jsou zároveň důležité. „Obrazy kvůli snadné manipulovatelnosti mohou zkreslovat skutečnost a vytvářet více či méně volné spojení s realitou. Je možné vše redukovat na obraz, který lze sdílet na sociálních sítích? Nedochází tím k přílišnému překrucování a nahrazování skutečnosti iluzí?,“ uvažuje Filip Šenk. A právě tendence, jak se s touto otázkou vypořádat, nalézá v pracích na výstavě zastoupených umělců.
Dílem Between You And I je na výstavě například zastoupen tvůrce rozměrných světelných instalací Anthony McCall. Nad jeho imaginací už žasli návštěvníci Muzea moderního umění v New Yorku nebo Tate Britain. V Galerii Rudolfinum diváka obklopí trojrozměrné světelné kresby, které pronikají skrz mlhu a vykreslují trojrozměrné světelné objekty. Návštěvník do nich může vstoupit a téměř se prostoru dotýkat.
Devět blikajících kostek Angely Bulloch zase vytváří světlo a vtahují návštěvníka do prostoru díla. Kostky vytvářejí čitelný umělecký objekt v duchu minimalismu a stejně tak mění prostor v obraz, jehož jsou diváci nedílnou součástí.
Na výstavě chtěl Filip Šenk také ukázat příklady rozvinutého uměleckého myšlení. Některé instalace nelze redukovat na fotku, protože se mění při pohybu diváka prostorem. „Respektive odhalují své kvality, až když jim divák věnuje čas a prohlíží je z různých úhlů pohledu a různé vzdálenosti. Lze se tak dobírat různých zkušeností hloubky či blízkosti,“ říká kurátor Šenk a dodává: „Podtitul výstavy by mohl znít: ‚Když se obraz stává prostorem a prostor obrazem.‘ Na výstavě jsou díla, která intenzivně artikulují zkušenost místa a prostoru. Prostor nevidíme, těžko jej lze přesně popsat, i když umíme docela snadno změřit rozměry místnosti. Můžeme například hovořit o tom, že to, jak se cítíme, je do značné míry určeno i atmosférou či náladou daného prostoru.“
Na výstavě jsou zastoupeni umělci: Marion Baruch, Larry Bell, Michał Budny, Angela Bulloch, Simon Callery, Ann Veronica Janssens, Anthony McCall, Jaromír Novotný, Robert Šalanda.
V předposlední den výstavy čeká návštěvníky celodenní studentská performance ve výstavě. V sobotu 20. ledna 2024 se výstava od 10 do 18 hodin promění díky doprovodnému programu studentů Katedry umění Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kteří budou přímo v expozici reagovat na vystavená díla a o svých intervencích budou diskutovat s návštěvníky.
V Artparku budou mít návštěvníci příležitost aktivně se zapojit a vyzkoušet si, jak lze utvářet náladu místnosti pomocí barevného světla a mlhy. Zbývající část programu probíhá přímo ve výstavních sálech.
Vstup je volný.
Výstava potrvá do 21. ledna 2024.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Návrat domů a Babička jsou Knihami roku Libereckého kraje
Kniha „Návrat domů: Po stopách obětí holocaustu v Liberci“ od kolektivu autorů pod vedením Kateřiny Portmann z katedry historie a miniromán „Babička“ od vedoucího katedry německého jazyka Pavla Novotného získaly ve svých kategoriích cenu Kniha...
Duhový most dal naději a propojil smysly i dvě fakulty
Světelná instalace, zpěv, mluvené slovo, tanec a prostor kostela sv. Josefa na Hrubé Skále spojily dvě fakulty a daly vzniknout jedinečnému zážitku. Tím byl Duhový most – experiment, jenž zkombinoval světelnou symboliku s písněmi, které odkazovaly...
Knihy našich pedagogů nadchly porotce Magnesie Litery
Hned dvě knihy akademiků z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL jsou v širší nominaci nejprestižnější soutěžní přehlídky tuzemské literatury Magnesia Litera. Kateřina Portmann a kolektiv katedry historie zaujali porotce knihou Návrat...
