Knihy našich pedagogů nadchly porotce Magnesie Litery

IMG_9128-3.jpg
Pavel Novotný ke své nové knize Babička říká: »Vždycky se řídím fascinací, jakousi nutností danou věc zachytit, sepsat, a moje babička ve mně nechala spoustu obrazů, formujících momentů.« Foto: Adam Pluhař

Hned dvě knihy akademiků z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL jsou v širší nominaci nejprestižnější soutěžní přehlídky tuzemské literatury Magnesia Litera. Kateřina Portmann a kolektiv katedry historie zaujali porotce knihou Návrat domů: Po stopách obětí holocaustu v Liberci. Pavel Novotný z katedry německého jazyka zase minirománem Babička.

Kniha „Návrat domů: Po stopách obětí holocaustu v Liberci“ mapuje životní osudy deseti rodin, intelektuální a podnikatelské elity města, které fatálním způsobem zasáhlo tak zvané konečné řešení židovské otázky. Nezachránila je ani skutečnost, že se většina z nich hlásila k německé národnosti. Ze 771 libereckých mužů, žen a dětí, označených za Židy/Židovky, přežilo druhou světovou válku pouze 55. Kniha přibližuje životy několika z nich a alespoň symbolicky je vrací do paměti města, domů.

Jedná se zároveň o jeden z výstupů projektu historičky Kateřiny Portmann a studujících katedry historie z TUL „Návrat domů“. Je výsledkem dlouhodobého výzkumu katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP), který vede Kateřina Portmann. Před časem projekt získal od Města Liberec cenu Kulturní počin 2024. Psali jsme a více o projektu.

Návrat domů: Po stopách obětí holocaustu v Liberci je v širší nominaci v kategorii Litera za nakladatelský čin. Knihu v loňském roce vydal Kalendář Liberecka.

 

„Zjištění, že se naše kniha dostala do širší nominace v rámci prestižních knižních cen Magnesia Litera v kategorii ‚Litera za nakladatelský počin‘, mě překvapila i potěšila. Je pro mě velkým uznáním naší práce, a tím pádem i inspirací do budoucna. Velké poděkování v tomto kontextu směřuje k nakladatelství Kalendář Liberecka, které knize věřilo a odhodlalo se na ni vsadit, o čemž svědčí i její neobvyklé grafické zpracování a pečlivá redaktorská práce Jany Patkové,“ říká Kateřina Portmann a dodává: „Pro mě jako historičku a vysokoškolskou pedagožku je velmi cenné, že se do nominace dostala kniha, jejíž autorský tým, až na Tomáše Petrů, tvořili naši bývalí studenti a studentky. Velkou radost mám i z toho, že se do nominace dostala kniha z regionální univerzity a regionálního nakladatelství.“

Oficiální web Magnesie Litery nominaci zdůvodňuje takto: „Velmi pečlivě, detailně zpracované příběhy libereckých občanů, kteří byli v rámci norimberských zákonů označeni za Židy, a byli tudíž nuceni se vystěhovat či skončili ve sběrných táborech. Z těchto lidí přežila a vrátila se domů necelá desetina. Právě na ně nedává tato kniha zapomenout přesně ve znění citátu z Talmudu: ‚Člověk je zapomenut pouze tehdy, je-li zapomenuto jeho jméno.‘ Za pozornost stojí i krásná, kultivovaná a vycizelovaná typografie s výtečnou, několika průseky doplněnou obálkou, která umocňuje vyznění textů.“

Moderní Babička s hrůzným tajemstvím

Pavel Novotný není jen germanistou a vedoucím katedry německého jazyka FP, ale i básníkem a prozaikem. Cenu Magnesia Litera získal už v roce 2020 za básnickou sbírku Zápisky z garsonky. Přečtěte si rozhovor s Pavlem Novotným vztahující se k oceněným Zápiskům z garsonky. Jeho nejnovější počin – miniromán Babička – navazuje na knihy Zápisky z garsonky, Dědek a Procedura. Porotci Magnesie Litery Babičku zařadili do širšího výběru Litery za prózu.

Také Babička je silně spojena s prostředím Liberce, poprvé jde ale o čistokrevnou prózu. „Próza je v tomto případě adekvátní ke zpracovávanému tématu. Na portrét oné racionální a praktické ženy by se verš prostě nehodil, byl by v přímém rozporu s jejím charakterem. První črty jsem zkoušel ve verších, ale bylo jasné, že to nefunguje správně,“ vysvětluje Pavel Novotný změnu způsobu vyprávění.

Na babiččin život nahlíží jako vnuk zprvu dětskýma, postupně stále dospělejšíma očima. „Pohled vypravěče se tu postupně mění: tak trochu se tu střídají role. Vypravěč je zpočátku dětsky pokorný, bojácný, plný respektu, postupem času se ale emancipuje, dospívá, je plný rozletu, mnohdy i drzý, zatímco babičce naopak ubývá sil a její akční rádius se zmenšuje. S tímhle procesem se postupně mění i jazyk, kterým text promlouvá,“ přibližuje zvolený styl Pavel Novotný.

 

Jen na čtenáři je, jak jej kniha zasáhne. Pohnutky, které vedly autora k napsání knihy, docent Novotný vysvětlovat nechce. „Vždycky se řídím fascinací, jakousi nutností danou věc zachytit, sepsat, a moje babička ve mně nechala spoustu obrazů, formujících momentů. Tato kniha je součástí širšího cyklu, který z různých perspektiv mapuje téma rodiny. Chtěl jsem určitě napsat strhující text a snad se mi to i povedlo, ale co jsem jím chtěl říct, ať si každý domyslí sám, ať se v něm každý zabydlí po svém.“

Název knihy vybízí ke konfrontaci s klasickým dílem české literatury devatenáctého století. Nejde jen o změnu kulis, ale také charakterů, systému hodnot a v neposlední řadě o literární stavbu. Podobně jako v díle Boženy Němcové je postava babičky pevnou harmonizační instancí, ovšem tato stabilita se nakonec ukáže být pouhou iluzí. Autor přiznává, že je v názvu narážka na Boženu Němcovou. „Ale babička je tu už někým dosti jiným: je to moderní žena, která hojně cestuje, fotografuje a filmuje, buduje kariéru a podobně. Na druhou stranu má s onou dávnou babičkou společné to, že vzbuzuje všeobecnou úctu a je značně nesmlouvavá. Tajemství, které v sobě nese, je hrůzné a temné - rozkrývám je pouze částečně, protože mnohé příšernosti působí silněji, zůstávají-li nevysloveny, nebo jsou proneseny jaksi mimochodem, jakoby nic.“

A co docent Novotný říká na fakt, že porotci Magnesie Litery doporučují Babičku širokému čtenářstvu? „Vím jistě, že ten text je dobrý, zdařilý, vybroušený v každém slově. Ceny či nominace jsou jistě milá věc, ale primární pro mě je právě tohle vědomí, že mi text funguje a že na něj reagují lidé, kterých si vážím. Píšu velice pomalu, rád bych psal víc, ale vyžaduje to velkou míru koncentrace a zklidnění. A to není tak úplně jednoduché. Důležitější než ceny je pro mě tvůrčí svoboda a zázemí.“

Více o knihách nominovaných na cenu Magnesia Litera.

Záznam z vyhlášení 24. ročníku Magnesie Litery bude 24. dubna ve 20:15 přenášet ČT Art. Večerem provedou Daniela Brzobohatá a Saša Michailidis.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

347411913_1041924840121650_8680032965120965368_n.jpg

Hlasujte pro naše autory v klání o Knihu roku

Do konce března je ještě možné hlasovat pro díla, která se letos v soutěži Kniha roku Libereckého kraje ucházejí o Cenu čtenářů. Mezi čtyřmi desítkami knih jsou i čtyři publikace spojené s Fakultou přírodovědně-humanitní a pedagogickou TUL.

26. 3. 2025 | Kultura | 214
Duhový most v kostele sv. Josefa na Hrubé Skále. Foto: archiv Aurea Rosa

Duhový most dal naději a propojil smysly i dvě fakulty

Světelná instalace, zpěv, mluvené slovo, tanec a prostor kostela sv. Josefa na Hrubé Skále spojily dvě fakulty a daly vzniknout jedinečnému zážitku. Tím byl Duhový most – experiment, jenž zkombinoval světelnou symboliku s písněmi, které odkazovaly...

14. 4. 2025 | Kultura | 369

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

1000012936-2.jpg

Tričko probudí usínajícího řidiče

Plíživou únavu si ještě řidič za volantem neuvědomí, ale bezpečně ji už v zárodku pozná tričko vyvíjené na katedře oděvnictví Fakulty textilní TUL. Senzory totiž neomylně změří zpomalující se dech. Smart textile tak může pomoci snížit počty nehod...

10. 4. 2025 | Věda a výzkum | 609
0052_vitezove_cWvS_2025_-0474.jpg

Cena Wernera von Siemense míří opět na TUL

Zcela unikátní metodu měření dynamiky fotoluminiscence vymyslel a ve své dizertační práci popsal doktorand Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Jiří Junek. Metoda se využije například při analýze defektů v solárních...

27. 3. 2025 | Věda a výzkum | 342