Naši akademici uspěli v soutěži Kniha roku Libereckého kraje

Protože autor vyrůstal bez otce, který odešel, když bylo Pavlovi pět měsíců, a zemřel v jeho dvanácti letech, musel jeho zamlženou postavu pracně rekonstruovat skrze hlasy pamětníků. Mistr se od předchozích děl liší svou trojjedinou, multimediální formou. Kromě textu obsahuje skoro čtyřicetiminutovou auditivní kompozici a blok reprodukcí otcových obrazů, který byl vynikajícím výtvarníkem.

Záměrem autora je nechat čtenáři volný prostor: „Celá ta pentalogie je založena na tom, nedovysvětlovat, neuzavírat, spíš vzbuzovat otázky než nabízet jasné odpovědi. Mistr by neměl být soukromý portrét, ale text, který vyprovokuje vnímatele k tomu, aby přemýšlel.“

Pavel Novotný v souvislosti s knihou vyjádřil velké poděkování všem přátelům, blízkým a sourozencům Emilii a Františkovi za intenzivní spolupráci. „Bez nich by to nešlo.“

Zároveň prozradil, že společně s publicistou, grafikem a nakladatelem Romanem Karpašem – dobrým kamarádem a kolegou jeho otce –  aktuálně připravuje výstavu otcových nejlepších výtvarných prací.

Pavel Novotný se svojí sbírkou Zápisky z garsonky ovládl v roce 2021 prestižní cenu Magnesia Litera za poezii – ve stejném roce získal Václav Dvořák z Katedry mechaniky, pružnosti a pevnosti Fakulty strojní TUL za knihu Já, Finis cenu čtenářů. Psali jsme. Na tento úspěch Pavel Novotný navázal v roce 2025, kdy se jeho prozaická kniha Babička probojovala do užšího výběru nominací na Magnesii Literu za prózu.

Argonauti ideálu Anny Habánové

Historička umění Anna Habánová získala Zvláštní cenu poroty za objevné mapování zapomenuté historie. Uspěla s publikací Argonauti ideálu. Liberecká výtvarná scéna první poloviny 20. století (v bilingvním vydání Argonauten des Ideals. Die Reichenberger Kunstszene in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts).

Pro Annu Habánovou je toto ocenění zadostiučiněním za dlouhodobou a mravenčí práci. „Tématu německy hovořících výtvarných umělců spojených s Libercem se věnuji dlouhodobě. Považuji ho za důležité nejen z pohledu objevování místní historie a umění – často zapomenutého, odsunutého a leckdy i nechtěného –, ale i proto, že je společensky relevantní,“ říká badatelka. Sama přiznává, že výzkum byl nesmírně náročný: „Je to úmorná práce, leckdy hraničící s vyčerpáním, ale přesto je výsledek radostný, protože se podařilo objevit řadu nových informací a podat ucelený obrázek.“

Ačkoliv se tématu v minulosti někteří předchůdci okrajově dotkli, takto uceleně a do hloubky ho dosud nikdo nezpracoval. Největším úspěchem monografie je kompletní představení dosud neznámých osudů. „Největším objevem pro mne byla malířka Edith Plischke Fleissner, kterou se podařilo poprvé uceleně představit,“ vyzdvihuje doktorka Habánová. Věří, že detailní zmapování autorů libereckého okruhu pomůže k tomu, aby byli tito umělci častěji zařazováni do celostátních projektů mapujících československou meziválečnou kulturu.

Ocenění v soutěži Kniha roku vnímá jako důležitý signál: „Ceny si vážím, je dokladem, že kniha rezonuje u širší i odborné veřejnosti,“ říká doktorka Habánová. Velký dík podle ní patří také nakladateli Martinu Součkovi z Arbor Vitae, překladatelce Anně Ohlidal a grafikovi Janu Havlovi.

Historička Habánová uspěla se svým výstavním a publikačním projektem Argonauti ideálu i v soutěži Města Liberce Kulturní počin za rok 2025. Psali jsme.

Oběma oceněným srdečně gratulujeme!

Adam Pluhař