Výstava Nanovariace Svatoslava Krotkého z katedry designu propojuje nanovlákny vědu s uměním.
Vlákna tisíckrát tenčí než lidský vlas, která pozorovatel nemá šanci zachytit okem, ani klasickým mikroskopem, jsou v objektech Svatoslava Krotkého viditelná, a tak dostupná našim smyslům.
Umělec toho dosáhl až umanutým opakováním procesu zvlákňování, kdy na matrici z kovu, skla, optického vlákna nebo hedvábí nanášel nekonečné nanovlákno, až do vzniku struktury velmi jemné, ale viditelné. Struktura nanovariací, kdy každá nová vrstva je variací předchozí a také mnoha následujících.
Tvůrce Svatoslav Krotký svými nejnovějšími díly ztvárnil samo jádro umění. Není umělecké dílo cenné právě tím, že nám dokáže ukázat něco, co bychom jinak sami neviděli nebo nechtěli vidět? Umění dokáže realitu nahlédnout z nového úhlu a dobré umění dokáže tento pohled nabídnout i divákům, a tím jim otevřít oči, když stojí před dílem v oněmění s nevyřčenou větou uznání na rtech: „Je to jinak, než jsem si myslel, než jsem věřil.“
Věda i umění shodně rozšiřují lidské poznání. V katalogu, který k výstavě Nanovariace vyšel, píše v úvodní stati David Lukáš, vedoucí katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů: „Tyto objekty jsou pro mne důkazem toho, že emocionální a racionální poznávání našeho světa tvoří užitečnou jednotu a obojí je přitom patrně stejnou měrou obsaženo jak ve vědě, tak v umění.“
Historik umění Oldřich Palata, který včera výstavu Nanovariace ve vestibulu budovy L zahájil úvodním slovem, připomněl, že věda se s uměleckými díly snoubí už od nepaměti. Poukázal na kánon antických sochařů, na přesnou geometrii v architektuře gotických katedrál či matematicky propracované kompozice obrazů Leonarda da Vinciho. U díla Svatoslava Krotkého však vyzdvihl jiný důležitý rozměr: vztah pedagoga a jeho studentů.
„Vážím si pedagogů, kteří jsou schopní se svou tvorbou, která není ještě završená, předstoupit před studenty a umožnit dialog, dialog o tom, jaká je cesta toho pedagoga. Studenti tak mohou posoudit, jaký je rozdíl mezi tím, co pedagog říká, a tím, co tvoří, a také do jaké míry je odvážný ve své vlastní tvorbě,“ uvedl Oldřich Palata.
Nanovariace můžete ve vestibulu budovy L zhlédnout do 10. ledna 2014. Výstava je součástí pilotního projektu Umění a věda – integrovaný ateliér, který řeší katedra designu naší fakulty textilní. Cílem projektu je propojení výsledků současné vědy s výtvarným uměním.
A co o svém díle a způsobu jeho vzniku říká sám tvůrce? To si můžete poslechnout zde v reportáži Ivany Bernáthové z Českého rozhlasu, která na včerejší vernisáži natáčela.
Radek Pirkl
.jpg)
.jpg)
Další články v rubrice
Fotograf Štreit: o odcházení i nejsilnějším okamžiku života
Jindřich Štreit, ikona české dokumentární fotografie, představil na TUL v přednášce nazvané „O naději, pokoře a síle lidskosti“ své fotografické cykly „Být doma“, „Nejste sami“, „Kóma“, „Jsem sestra“ nebo „Ze tmy ke světlu“. Přednáška o závažných...
Význam chrámu v Hejnicích představuje jedinečná výstava
Součástí oslav 300 let od vysvěcení kostela v Hejnicích je také výstava, která na originálních dílech mapuje rozkvět, postupnou devastaci a nakonec opět nadějné vyhlídky jednoho z nejvýznamnějších poutních míst v česko-německo-polském pohraničí....
Návrat domů a Babička jsou Knihami roku Libereckého kraje
Kniha „Návrat domů: Po stopách obětí holocaustu v Liberci“ od kolektivu autorů pod vedením Kateřiny Portmann z katedry historie a miniromán „Babička“ od vedoucího katedry německého jazyka Pavla Novotného získaly ve svých kategoriích cenu Kniha...
